Jeseníky má provrtat šestikilometrový tunel

Soukromníci pod Červenohorským sedlem?

Stavbu téměř šestikilometrového silničního tunelu v Jeseníkách prosazuje firma Lesostavby Šumperk. Tunel by spojil odlehlé Jesenicko se zbytkem Olomouckého kraje.

Unikátní tunel o délce 5,9 kilometru má provrtat horský masiv pod Červenohorským sedlem a usnadnit tak z jihu cestu do okresu Jeseník, kde žije 48 tisíc obyvatel. Těm dnes cesta do krajského města trvá přes dvě hodiny. "Pro rozvoj regionu je tunel velmi potřebný," řekla TÝDNU přednostka okresu Jeseník Milena Novotná. Přestože se do kopců zatím nevrtá, už dnes stavba v srdci chráněné krajinné oblasti dělí horaly na dva znepřátelené tábory.

Jeseníky aspirují na unikát

Navrhovaný jesenický tunel zatím nemá ve střední Evropě obdoby. Ani Slovensko, které buduje velkorysou dálniční síť s více než dvacítkou tunelů, nenabízí podobnou stavbu - loni otevřený silniční tunel na Branisku mezi Prešovem a Levočou měří 4,8 kilometru, nejdelším tunelem někdejšího Československa byl téměř pětikilometrový železniční tunel na Harmanci u Banské Bystrice. V Alpách ovšem najdeme až dvacetikilometrové stavby, nejnovější, teprve dokončovaný tunel mezi Itálií a Francií měří 50 kilometrů. Stavbu pod Červenohorským sedlem, s níž počítal už před časem schválený územní plán Jeseníků, začala prosazovat a. s. Lesostavby Šumperk. Firma, která má zkušenosti s ražbou štol při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, platí přípravné práce, především studii vlivu na životní prostředí Ze studie (ta teď leží na ministerstvu životního prostředí) vyplynulo, že tunel je pro dopravu v Jeseníkách nejlepší variantou. Odpůrci tunelu označují Lesostavby za typického představitele "betonové lobby". "Takové spekulace jsou absurdní, jde nám o prosperitu Jesenicka," oponuje generální ředitel Lesostaveb Marek Lach.

Postaví tunel soukromý kapitál?

Zatímco dnes musí vozidla při přejezdu Jeseníků překonat silnici s ostrými serpentinami, stoupající do nadmořské výšky 1010 metrů, spojení tunelem by mělo nejvyšší bod v 652 metrech nad mořem. V zimě vysokohorskou silnici přes sedlo často blokují uvízlé kamiony. Tunel by přejezd usnadnil, o 6 km zkrátil a urychlil: pro osobní auta v průměru o 8 minut, pro kamiony asi o 16 minut. Stavba má přijít na 4,6 miliardy korun, koncepce financování je na naše poměry průkopnická. Nepočítá se totiž s finanční účastí státu. Lesostavby připravují založení akciové společnosti Tunel CS, jež by vystupovala jako investor. Majoritní podíl v ní budou v první fázi držet obce, zhruba dvoumiliardový kapitál má Tunel CS získat bud navýšením majetku strategickým investorem, nebo vkladem z rozvojových fondů EU a půjčkou. Vložené peníze by se měly vracet formou mýtného. Vstup do Tunelu CS už schválilo Sdružení měst a obcí Jesenicka, Olomouc či Šumperk, zato jej odmítají obce, v nichž má tunel ústit: Bělá pod Pradědem a Loučná nad Desnou. "Tunel CS není běžnou investorskou organizací jde spíš o lobbistickou skupinu, která bude investora hledat," vysvětluje předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka Petr Polášek.

Tunel zničí naše údolí, tvrdí místní

Lidé z údolí pod Červenohorským sedlem, žijící hlavně z cestovního ruchu, mají z tunelu strach. "Turistů k nám kvůli němu víc nepřijede, zato usnadní přejezd kamionům," shrnul obavy starosta desetitisícové Loučné nad Desnou Pavel Martínek. Zastupitelé Loučné jsou ochotni uvažovat o tunelu za předpokladu, že by byl spojen s obchvatem obce, s tím ale návrhy nepočítají. Také zastupitelstvo Bělé pod Pradědem na opačné straně hřebene si jako podmínku klade obchvat. "Jenomže ten soukromé investory nezajímá, musel by jej zajistit stát, a to nebude dřív než v roce 2020," říká místostarosta Bělé Miroslav Kružík. Hlasy pod sedlem však nejsou jednotné. "Stavba by přinesla práci. A ty kamiony, co v zimě pravidelně blokují přejezd přes sedlo, likvidují cestovní ruch víc než tunel!" míní Oldřich Musil, který má hotel v Loučné kousek od plánovaného ústí tunelu. "Svůj region musíme spojit se světem a tunel je pro to jedno z nejlepších řešení," přizvukuje mu Miroslav Sucháček, ředitel nábytkářské společnosti Jesan z Adolfovic na opačné straně hřebene.

Tunel evropského významu?

Lesostavby původně argumentovaly tím, že tunel má význam nejen pro Jesenicko, ale zkvalitní i cestu z polské Vratislavi do Vídně. Právě proto se zdejší lidé bojí, že tunel přitáhne dálkovou dopravu. Těžké kamiony sice nemohou jezdit přes nejbližší jesenické hraniční přechody, přesto by podle náměstka Ředitelství silnic a dálnic Vladimíra Horáka po jejich chystané modernizaci mohla stoupnout hustota provozu přes Červenohorské sedlo asi na dvojnásobek. "Představy o přílivu kamionů už padly," řekl TÝDNU technický ředitel Lesostaveb Jan Doležal. "A i kdyby se doprava zdvojnásobila, exhalace budou díky tunelu čtyřikrát nižší," dodává. Pokud ale cesta přes Červenohorské sedlo nezíská význam evropského tahu, lze těžko počítat s účastí soukromých investorů na stavbě. Návratnost peněz těžko zajistí jen provoz z nevelkého Jesenicka. Na mezinárodní dálkové dopravě také od počátku stály ekonomické propočty iniciátorů stavby. Kvůli obavám z kamionů vydala zamítavé stanovisko k tunelu i Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Její šéf Karel Kočí nevidí v malé propustnosti jesenických hraničních přechodů žádnou záruku klidu: "Přechody lze snadno upravit!" tvrdí. "Nárůst dopravy by přinesl zvýšení hluku, prašnosti, celkově by to narušovalo krajinný ráz údolí na obou stranách tunelu a zachované ekosystémy." Ekologové prosazují odklon dálkové dopravy jen zhruba dvacet kilometrů vzdáleným okrajem pohoří a doporučují zajistit dopravní obslužnost Jeseníku po obvodových komunikacích.

Výhodná nepřístupnost

Architekt Pavel Hron, žijící trvale v Německu, shromažďuje argumenty proti stavbě a tvrdí, že odlehlost a nedostupnost Jesenicka je jeho předností, nikoliv nedostatkem. "V globalizované Evropě jsou na tom nejlépe regiony, které mohou nabídnout něco, co jiné nemají. V případě Jeseníků je to jedinečná příroda, klid, dobrý vzduch, lesy a krásná krajina. To je produkt, který se nedá jinde vyrobit, a je tedy bez konkurence," prohlašuje. Odpůrci tunelu dodávají, že za několik let bude jedno, je-li Jesenicko izolováno od střední Moravy, protože se otevírá Polsku a hraniční bariéry brzy padnou. Vladimír Horák z ředitelství silnic soudí, že nárůstu dopravy se Jeseníky neubrání, ať už bude masiv pod Červenohorským sedlem provrtán, či ne. A pak se prý zjistí, že oprava letité silnice přes horský hřeben přijde na peníze srovnatelné se stavbou tunelu. "Velké projekty se rodívají desetiletí a já věřím, že dnešními aktivitami se stavba tunelu v Jeseníkách nastartuje," dodává.

Tunely v ČR

U nás najdeme krátké silniční tunely v Brně, Praze a pod osadou Hřebec. "České tunelářské řemeslo v 60. letech vymřelo," říká náměstek Ředitelství silnic a dálnic Vladimír Horák. Hřebečský tunel s třemi dopravními pruhy v katastru obce Koclířov na Svitavsku byl zprovozněn 17. listopadu 1997, uvažovalo se o něm od konce 70. let. Povrchová silnice s ostrými serpentinami trpěla nestabilitou podloží a poddolováním. Tunel s převýšením 120 metrů je 355 metrů dlouhý, stál 450 milionů korun a provoz přijde na 1,6 milionu korun ročně. Od otevření tu došlo k jedné závažnější havárii.

Kontroverzní stavbu pod hlavním jesenickým hřebenem mají z bezpečnostního důvodu tvořit tunely dva - vlastní dvouproudá silnice a obslužný tunel. Jednoduché tunely se při požáru či hromadné havárii snadno stanou pastí, jak se ukázalo po loňských tragických nehodách v Alpách. "Bezpečnostní nároky na tunely v poslední době rostou, hlavně proto jde o stále nákladnější stavby," říkají lidé z Ředitelství silnic a dálnic.