Vědci objevili, jak gekon běhá po zdi

Vedci objevili, jak gekon behá po zdi

Mikroskopické polštárky, jimiž koncí miliony chloupku na prstech, umožnují tropickým ješterkám gekonum pohybovat se po zdech a stropech. Vzdálenost techto polštárku od po vrchu se totiž pri chuzi blíží vzdálenosti mezi atomy.

BERKELEY Gekoni se dokáží pohybovat po zdech a stropech místností, jako by pro ne neexistovala zemská pritažlivost. Americtí vedci nyní údajne objevili duvod, proc se tato malá a mrštná zvírata dokáží udržet v pro nás tak neobvyklých polohách. Na každém prstu mají gekoni okolo dvou milionu malinkých a tenouckých vlásku se stovkami tisíc rozvetvení zakoncených polštárky. K tomuto záveru dospeli biologové z University of Berkley, jejichž studii zverejnil britský odborný casopis Nature. Definitivne tak vyvrátili tradovaný omyl, že ještery drží na svislých stenách podtlak v jejich "prísavkách". Vedci použili pri výzkumech gekona obrovského (Gekko gecko) žijícího v jihovýchodní Asii. Ten dorustá délky až 40 centimetru a má na každé noze pet rozšírených prstu. Prsty jsou na spodní strane porostlé chloupky zhruba desetkrát tencími, než je lidský vlas.

Tisícina z gekonových chloupku zabrání pádu

Chloupky se na koncích dále vetví až do tisíce mikroskopických polštárku. Tyto polštárky jsou podle vedcu klícem ke gekonove schopnosti behat po okenní tabulce nebo po strope. Pri této cinnosti se vzdálenost polštárku od povrchu blíží ke vzdálenosti mezi jednotlivými atomy. Gekon obrovský má pak techto polštárku celkem okolo jedné miliardy, ale již pouhá tisícina z nich by mohla podle názoru badatelu zabránit pádu. "Miliardy techto rozvetvení, která na konci vlásku vypadají podobne jako treba brokolice, jsou vynikající prísavkou," vysvetluje biolog z Berkley Robert Full. "U gekonu se vyvinul úžasný zpusob chuze. Chloupky na koncetinách se totiž po dotyku s povrchem rozvinou a poté zase stocí zpet. To je ješte lepší než nejaké lepidlo," dodává. Základem takrka dokonalé prilnavosti je slabé pusobení pritažlivých sil mezi jednotlivými molekulami a atomy. Pri behu musí gekon nohy prilepit a odlepit asi patnáctkrát za vterinu. K odlepení od povrchu využívá podle vedcu mírnou zmenu úhlu chloupku.

Superlepicí páska jako následek objevu

Dvojice vedcu z oregonské Lewis and Clark College a další dva inženýri se na základe výsledku této studie rozhodli sílu gekoních chloupku zmerit a zjistit, zda by se nedala nejak využít pro lidstvo. Z merení pak zjistili, že milion techto chloupku rozložených na ploše velké jako malá mince by uneslo váhu približne dvaceti kilogramu. To vyvolalo mezi vedci opravdové nadšení. Nekterí z nich se dokonce nechali inspirovat prírodním vývojem a nyní chtejí s využitím nejnovejších poznatku o ješterech vytvorit superodolnou "lepicí" pásku.