Zemědělci chtějí využít zkušeností z návštěvy Irska

Zemedelci chtejí využít zkušeností z návštevy Irska

Zástupci nekolika zemedelských seskupení se na dva týdny vypravili do Irska, aby tam na pozvání Irského družstevního svazu studovali podmínky místního farmarení. Cestu jim organizoval Evropský svaz družstev a zemedelských producentu v rámci výmeny zkušeností. Prostredky prišly z podpurného programu Evropské unie Phare.

Smyslem stáže bylo poznat pravidla zemedelské politiky Evropské unie. Za príklad dobre posloužila výroba mléka. "Mléko je jednou z nejduležitejších zemedelských komodit, o níž v soucasné dobe žive diskutuje agrární lobby v Unii. Je to pochopitelné, protože prebytek mléka v celé Evropské unii dosahuje 10 miliard litru za rok a ve strední a východní Evrope je prebytek 2,5 miliardy litru," rekl predseda Svazu zemedelských družstev a spolecností Miroslav Jirovský. Byl jedním z úcastníku stáže. "Irové na nás vznesli požadavek prehodnotit vlastní produkci ve vztahu k prebytkum panujícím v Unii. Irští farmári dedukují, že Evropská unie chce pripojit k patnáctce 4-6 státu z vybraných trinácti. Predpokládají, že se tak stane v lednu roku 2004. Tvrdí, že urcite bude mezi prvními Polsko. Kvóta pro výrobu mléka pro Ceskou republiku podle Iru nedosáhne 3,1 miliardy litru, ale muže to být podle jejich predstavy nanejvýš 2,7 miliardy litru rocní produkce," uvedl Jirovský.

"S tím jsme nesouhlasili. Kdybychom totiž nasadili stejný metr na výpocet národní kvóty, s jakým se vymerovalo Irsku, mela by naopak ceská kvóta presáhnout diskutovaných 3,1 miliardy litru mléka," shodli se Ceši Byli zajedno i v tom, že pro zemedelství Ceska je nyní nejduležitejší rovnováha na domácím trhu a sbližování cenové hladiny potravin v Cesku a v Unii. V zemích patnáctky je všeho nadbytek s výjimkou skopového masa. Zatím se hodne dotovaných potravin vyváží do zemí strední a východní Evropy, a tudíž i tam narustají prebytky, které by jinak nebyly tak velké. Podle Svetové obchodní organizace se ale do budoucna další možnosti dotovaného exportu citelne sníží. Tím budou klesat i prebytky v Unii. Podle ceských zemedelcu jsou dve varianty rešení. Jednou je zavedení množstevních kvót na produkci pri zachování ceny. Druhou možností je nechat pusobit volný trh, který dá prednost nejlevnejším výrobcum. "Zjistili jsme, že vstupem do Evropské unie se v Irsku velmi významne rozvinula zemedelská výroba. Otevrely se jim trhy a toho dokázali Irové využít. Farmári jsou zamereni na pastvinárství. Aby využili píce, chovají 7,8 milionu kusu skotu, z toho 1,3 milionu dojných krav a 1,2 milionu masných krav bez produkce mléka. Chovají dále i 8,4 milionu ovcí a 1,8 milionu prasat," vypocítával Jirovský. "Jasne jsme si uvedomili, co je pro zemedelské podnikání nezbytné. Musí mít predevším vytvorené predpoklady pro vyrovnávání poptávky a nabídky. K tomu mají v Unii nekolik organizací," uvedl Jirovský. Vysvetlil i velký vliv nevládních zemedelských organizací, které lobbují u zemedelského komisare v Bruselu. Ten je nucen s nimi jednat a korigovat agrární politiku. Každý jednotlivý stát má v Bruselu své stálé zemedelské zástupce a ti podávají presné a vycerpávající informace. Jejich tok zatím Ceské republice chybí. Je to velký nedostatek, o jehož odstranení by se mel postarat stát.