Nespokojenost převládá

Dobře každý třetí Němec kritizuje agrární politiku Evropské unie. Dvě třetiny Švédů dávají přednost domácí zemědělské politice před Agendou 2000, zahrnující i zásady agrární politiky Unie. Výrazně nespokojeni s unijními zásahy do zemědělství jsou Francouzi. Ti také dávají svou nespokojenost najevo nejcitelněji: bouřlivými demonstracemi přímo v Bruselu. Tato fakta přinesl průzkum veřejného mínění, který si objednal bruselský komisariát. Anketa zveřejněná v těchto dnech také potvrdila, že miliony obyvatel velké patnáctičlenné rodiny nebudou s otevřenou náručí vítat přidružované státy. A pokud jde o společnou agrární politiku, panuje všeobecný názor, že kandidátské státy nemohou pouze očekávat pomoc, ale musí se o ni dopředu zasloužit. Z toho všeho plyne, že zemědělského komisaře Evropské unie, Rakušana Franze Fischlera, čeká nejedna horká chvilka. Fischler jistě obstojí. Je sedlák, v oboru se vyzná. Dokáže si spočítat, zda jsou požadavky té které kandidátské země oprávněné a jak jejich splnění ovlivní Unii a její hospodaření. K českému zemědělství má jedinou větší výtku: český agrární sektor zůstává nečitelný a je třeba jej zprůhlednit. Poláci si u Fischlera stojí mnohem hůře, protože nechtějí odvolat cla na zemědělské výrobky z "patnáctky". Fischler tvrdí, že chce třináct států, které se do Unie hlásí, zrovnoprávnit s nynější patnáctkou. Bude to sisyfovská práce. Už proto, že pokud jde o evropskou agrární politiku, jsou dnes všichni nespokojeni se vším. Na tomto poli uspěje jen komisař, který nejenže bude schopen zajistit dostatečné finanční prostředky, ale dokáže si svou rázností vynutit společnou vůli patnáctky k domluvě. Fischler prokázal, že rázný být dovede. Poté, co byl loni znovu jmenován zemědělským komisařem, si dal tu práci a spočítal, kde se v předchozích letech podvádělo při udílení podpor pro farmáře. Státy, které se provinily, přiměl, aby neprávem nárokované prostředky odvedly zpět do bruselské kasy - a ještě jim přidal pokutu.