Předváleční vlastníci Prazdroje se nechtějí vzdát možnosti ho ov

Předváleční vlastníci Prazdroje se nechtějí vzdát možnosti ho ovládnout

Teprve soud s konečnou platností rozhodne, komu se podaří ovládnout největší tuzemský pivovar, Plzeňský Prazdroj. Nástupci prvorepublikových vlastníků se snaží soudní cestou zpochybnit způsob zestátnění Měšťanského pivovaru, který je dnes podstatnou součástí Plzeňského Prazdroje. Ten ovládá jihoafrická pivovarnická skupina SAB.

"Dokument o znárodnění nepodepsal tehdejší ministr výživy, ale jen jeho náměstek, což odporuje tehdejšímu zákonu a celý úkon je neplatný," tvrdí Libor Machan, jeden z žalujících. Podle něj došlo k porušení zákona i v dalších případech. Údajně byl překročen zákonem stanovený rozsah znárodnění daný výměrem tehdejšího ministra výživy. "Především tím, že byl uskutečněn přepis vlastnictví nemovitého majetku patřícího právovárečnému měšťanstvu a nikoliv Měšťanskému pivovaru v Plzni," pokračuje. Žalující strana rovněž upozorňuje na skutečnost, že většině vlastníků nebyly doručeny příslušné listiny o znárodnění a tím rozsudek doposud nenabyl právní moci. Právovárečníci se rovněž odvolávají na to, že pivovar byl znárodněn za náhradu, ta ale nebyla nikdy stanovena a vyplacena.

Měšťanský pivovar dnes tvoří zhruba dvě třetiny majetku Plzeňského Prazdroje. Dědicové rovněž chtějí získat zpět i ochrannou známku Pilsner Urquell, jejíž cena je odhadnuta na čtyři miliardy korun.

První projednávání žaloby proti Plzeňskému Prazdroji proběhlo v polovině letošního dubna u Okresního soudu Plzeň. Jednání soudu bylo později odročeno s tím, aby Plzeňský Prazdroj jako žalovaná strana získal dostatek času se k celému procesu vyjádřit. Právovárečníci zase požádali rozšíření žaloby na Ministerstvo zemědělství a Českou republiku. "Další stání se odehraje s největší pravděpodobností až někdy po skončení letošních prázdnin," řekl Machan. Žalující strana se hodlá v případě, že neuspěje u Okresního soudu v Plzni, postupně obrátit na vyšší instanci. Tvrdí: "Pokud bude třeba, jsme ochotni dojít až k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku, jako to udělala rodina Ottů ve sporu o Rakonu Rakovník." "Šanci právovárečníků uspět u mezinárodního soudu si netroufám odhadnout," řekl Aleš Pejchal, který Ottovy ve Štrasburku zastupoval. Podle něj jsou oba případy velmi rozdílné a nelze je vůbec porovnávat.

Vyčkávací taktiku zvolilo v celém případu vedení Plzeňského Prazdroje. "K této záležitosti se zásadně odmítáme vyjadřovat, protože nechceme ovlivnit nezávislost soudu," řekl našemu listu tiskový mluvčí společnosti Jaroslav Pomp. "Jejich postoj absolutně nechápeme, pivovary nemají s touto kauzou nic společného. Právovárečníci by měly spíš zažalovat ČSSR, tehdejší stát, který je o pivovar připravil," pokračoval. Prazdroj se podle slov mluvčího neobává, že soudní proces nějakým způsobem ohrozí jméno značky a její prodej v zahraničí. "Ve světě tuto kauzu nikdo nesleduje," pokračoval. Pomp tvrdí, že prvorepublikoví vlastníci souhlasili s vyrovnáním, a výměnou za své nároky obdrželi akcie pivovaru.

Praha (foj)