Chorvaté uvítají i naše firmy

Novou vládu v Záhřebu čeká zápas s tíživým dědictvím

Na zahraniční zdroje sází hospodářská politika nynějšího chorvatského kabinetu. S devalvací měny se kvůli obavám z vlny konkursů a jištění úvěrů devizovou klauzulí nepočítá.

Dědictví po Tudjmanově režimu je horší, než se původně zdálo, a dokonce i než velice pesimistické líčení nové chorvatské vlády. Hospodářský růst se má dostavit nejdříve napřesrok, letos Záhřeb počítá se zastavením nepříznivého vývoje a vytvořením základů pro budoucí oživení, zaznělo minulý týden na tematickém semináři České agentury na podporu obchodu CzechTrade.

Obchodní radová chorvatské ambasády v Praze Ljuba Novoselová upozornila na příslib rozsáhlé zahraniční finanční podpory. Evropská unie tak podpoří výstavbu dálnice ze Záhřebu do Goričanu na maďarské hranici částkou 135 miliónů eur a dalších 55 miliónů dá na pomoc návratu uprchlíků. Její český kolega ze Záhřebu Václav Mleziva připomněl, že nezbytné infrastrukturní investice ani restrukturalizace hospodářství se neobejdou bez zahraničního kapitálu.

Jeho účast se předpokládá i při pokračování privatizace ekonomiky, která je v recesi už od předloňska. Vláda chce vytvořit nezbytné, zcela nové prostředí.

První předpoklad pro zvýšení atraktivnosti země navenek už Záhřeb normalizací vztahů se sousedy, Slovinskem, Bosnou a Hercegovinou, vytvořil. Podstatně déle potrvá odbourávání hrozivého zahraničního dluhu ve výši devět miliard USD (kolem 40 procent HDP) a chronického schodku platební bilance (jen obchodní saldo vykázalo loni schodek 3,5 miliardy dolarů, devizové příjmy z turistiky klesly meziročně o plnou desetinu). Letos se na splácení dluhů a dalších závazků musí vydat kolem dvou miliard dolarů.

S devalvací kuny však vláda nepočítá. Obává se, jak na semináři uvedl rada Mleziva, vlny konkursů, která by se tím spustila. Navíc by snížení kursu (už loni se mluvilo o třiceti procentech) způsobilo nesmírné potíže bankovnímu sektoru vzhledem k devizovým klauzulím jistícím poskytnuté úvěry.

Získá-li Záhřeb potřebnou zahraniční pomoc (v rámci Paktu stability i po dalších linkách), může se během několika málo let dostavit slibovaný až pětiprocentní růst postupně restrukturalizované ekonomiky. Prozatím zůstává její potenciál ležet ladem - průmyslová výroba nedosahuje ani dvou třetin výsledků dosažených v posledním předválečném roce 1990.

České firmy mají šanci podílet se na potenciálu čtyřmiliónového trhu, který hraje s mírně se oživujícím srbským klíčovou roli v postjugoslávském prostoru. Odstranění dosavadních zábran je pro Chorvatsko, usilující o připojení ke Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) a vstup do Evropské unie, nezbytností. Kýžené brzké členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) otevírání tohoto prostoru výrazně urychlí.

Vladimír Pick