V Saigonu vládne nyní konzumní život

Ctvrtstoletí poté, co severovietnamští komunisté dobyli Saigon, se do nekdejšího "hríšného" mesta vrátil opet život.

HO CI MINOVO MESTO - Když v roce 1975 vyhráli válku, vymýtili vietnamští komunistictí vudcové v bývalém Saigonu hríchy. Žádné bary s devcaty, drogy a kapitalismus. Smrtící ruka socialismu zároven zbavovala všech nadejí. Ale to už neplatí, uvádí agentura Reuters. Jak se Vietnam chystá slavit 25. výrocí konce konfliktu, podoba kdysi tancící metropole poraženého a USA podporovaného Jižního Vietnamu se triumfálne vrací. Prejmenováno na Ho Ci Minovo Mesto na pocest komunistického vudce, živoucí velkomesto s témer šesti milióny obyvatel hýrí neónovými svetly a je zamorené špínou. Prostitutky korzují po širokých trídách z francouzské koloniální éry a delají nabídky, po kterých cervenají tváre studem i otrlým námorníkum. Mládež v oblecení podle nejnovejších výkriku módy se prohání na nízkoobsahových motorkách. Když pred více než deseti lety zacaly ve Vietnamu hospodárské reformy, nejvetší vietnamské obchodní centrum a nejvetší mesto se stalo Mekkou pro venkovany otrávené pracným pestováním rýže nebo obhospodarováním zvírat. Zdá se, že se do mesta vrátilo trochu optimismu po dvou letech ubohého ekonomického výkonu zeme, vyvolaného znechucením investoru zastaralými socialistickými omezeními, vysokými náklady a korupcí. "Saigon je šampiónem v obchodu," rekla Nguyen Thi Doan Trangová (28), která má kiosk s pitím poblíž cínského trhu poté, co pred deseti lety opustil rýžová pole v centrální provincii Quang Ngai. "Je to nejlepší místo, kde vydelat peníze, a každý to ve Vietnamu ví," dodala, zatímco napul naha svlecení delníci supí pod težkými krabicemi se zbožím v prilehlém prístavu. To ciní z bývalého Saigonu pro Hanoj neprijatelné místo k oslavám konce vietnamské války s vojenskou prehlídkou a projevy, které budou velebit vládnoucí komunisty. Místní obyvatelé, mezi nimiž je príslušnost ke komunistické strane minimální, ignorují oficiální název mesta a stále ho nazývají Saigon, a stejne tak málo je zajímá výrocí z 30. dubna, kdy mesto pred Severovietnamci kapitulovalo. Pokud pro nic jiného, tak pro saigonské starousedlíky má výrocí význam takový, že skoncilo nekolik desetiletí válek. Všichni si na den, kdy severovietnamské tanky a jednotky vstoupily do mesta, pamatují. Prodavac zeleniny Ha Kiet Thanh (42) vzpomíná, že vedel, že už nebudou další mrtví a mobilizace. Binh Nguyen, který odletel s posledním letadlem pred pádem Siagonu, rekl, že ve meste vládla panika. "Pred konecnou evakuací, dva týdny pred 30. dubnem, vše bylo v totálním chaosu," dodal Ngyen, který má nyní americké obcanství. Nguyen, který pracoval predtím, než byl evakuován, pro americkou vojenskou rozvedku, jen taktak dokázal ve svých 22 letech dostat ze zeme i svou tehotnou ženu. V ulicích mesta málokdy živý ruch utichne. V sobotu v noci neónové reklamy blikají nad neklidnými vodami místní reky. Pred výlohami obchodu posedávají lidé na proutených kreslech a na vozovkách se to dál hemží svetly z motorek rízených mládeží. Vládne tu konzumní život. Rocní produkt mesta na obyvatele ciní kolem tisícovky dolaru, prumerný národní produkt ciní 370 dolaru na osobu. To jsou ukazatele, které inspirují k pristehování tisíce lidí z chudších provincií.

ctk

Fotografie:

Dnes v sobe spojuje bývalý Saigon tradici s modernou

archiv AP