Už víc než pět století vaří pivo u Fleků
17.04.2000 | Právo
Už víc než pet století varí pivo u Fleku
PRAŽSKÉ HOSPODY
"Smíchej ve správném pomeru ctyri druhy sladu, nezapomen pri tom na tmavý pražený, to vše pak rozšrotuj, vystri ve vystírací kádi, smíchaný s vodou zahrívej na teplotu 38, posléze zaparuj na 50, prepust do rmutovací pánve, v ní zahrívej na teplotu 75 a posléze až do varu, premísti zpet do káde, kterou ted nazveš scezovací, a nech chvíli odpocinout. Když mlato klesne ke dnu, precerpej sladinku do druhé pánve. Pridej ždibec, vlastne porádnou nuši chmele a dve hodiny var."
Takhle zacíná receptura na slavnou flekovskou trináctku, jak se traduje výroba tmavého piva s rubínovou jiskrou, trináct dnu kvašeného a tricet dnu uleženého. Varí se v pražském pivovaru U Fleku v Kremencove ulici od roku 1843.
Jméno samotného pivovaru zustalo na pocest Jakuba Flekovského, který podnik zakoupil snad za peníze své manželky Doroty v roce 1762. Všechno však zacal sladovník Vít Skrzemenec, když v roce 1499 koupil gotický dum a založil v nem pivovar. Ten prošel obdobím rozkvetu napríklad od roku 1576 za života paní Ludmily, recené Skremencové, která stacila vystrídat ctyri manžele-sládky. Nejtežší casy si prožil po bitve na Bílé hore, kdy tehdejší majitelka, vdova Katerina Ulrichová, utekla do emigrace a dum byl zkonfiskován. Z tricetileté války zbyly v omítce zazdené dve delostrelecké koule, které Švédové vystrelovali na nedalekou vodárenskou vež U Mánesa.
Dnes je v restauraci celkem osm sálu s kapacitou kolem 1200 lidí. Na zdi do ulice obrovské staré hodiny ukazují zdobenými rucickami cas. Jako znak pivovaru U Fleku pochází z pocátku tohoto století. Jen malý pštros po drívejších majitelích z rodiny Pštrosových byl z vrcholu znaku vymenen za malého medveda. Aby pripomínal poslední generaci vlastníku, rodinu Brtníkových, která pivovar dostala zpet v restituci v roce 1991.
Ti peclive uschovávají záznamy o tom, jaká zajímavá osobnost kdy navštívila podnik. V osmnáctém století sem chodili cechmistri, kterí z vdecnosti zdobili vnitrní prostory, konšelé, nechybel ani kat... V minulém století sem docházeli herci Prozatímního divadla, bratranci Kolárové, Jindrich Mošna, Jakub Arbes, Mikoláš Aleš, Jaroslav Vrchlický, pravidelne dokonce i slavný loupežník Babinský.
Dnes sem chodí hlavne turisté, cizinci tvorí devadesát procent klientely. Pro našince jsou ctyri deci tmavého piva za 49 korun jaksi prespríliš. Z pivovaru se stalo okukované muzeum, vývozní artikl, neco, co se musí videt, pokud jedete na zájezd do Prahy.
Michal Procházka
Další články v kategorii
- Svazy chtějí s MZe a MŽP řešit ochranu zvířat, které ohrožují chov či prostředí (13.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)
- Studentská komora Rady VŠ je proti zrušení podpory studentského stravování (13.03.2026)
- Mladí zemědělci v Olomouci soutěžili o postup do finále. Zvítězil Bruno Lipták (13.03.2026)
- Předkupní právo na půdu či lokální produkty ve veřejném stravování jako témata pro senátorku Šípovou (13.03.2026)
- Zemědělský fond bude hospodařit s 45,3 mld. Kč, částka je meziročně vyšší (13.03.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne – 12.3. 2026 (13.03.2026)
- Prazdroj loni v Česku prodal 7,2 milionu hektolitrů piva (12.03.2026)
- Pomozme zvýšit zastoupení javoru klenu v našich lesích (12.03.2026)

Tweet



