Ve východní Africe začíná opět hladomor

Ve východní Africe zacíná opet hladomor

Tri roky sucha a ozbrojené konflikty obrátily relativní dostatek nekolika posledních let vnivec.

PRAHA V Africe zacali opet umírat lidé hlady. Hladomor, který dosud ohrožoval predevším statisícové populace uprchlických táboru roztroušených v dusledku národnostních nebo náboženských válek po celém východoafrickém regionu, se vplížil i do mest a vesnic místních obyvatel. Humanitární pracovníci varují, že hrozí podobná krize jako v roce 1984. Tehdy zemrelo hlady pres milion lidí, vetšinou v Etiopii. Ta patrí i letos k nejohroženejším státum. Odhaduje se, že v dusledku tríletého sucha, dva roky trvajícího pohranicního konfliktu s Eritreou a vleklých nepokoju v Ogadenu je letos v Etiopii hladem a nemocemi prímo ohroženo osm milionu lidí.

USA a Evropa už vypravily pomoc

Zatím nejvetší pomoc 400 000 tun potravin slíbily Spojené státy. Pouze polovina je však urcena prímo hladovejícím. Zbytek tvorí dodávky pro rozvojové projekty a uprchlické tábory. První zásilka 85 000 tun je již na ceste a dorazí do Rudého more ješte tento mesíc. Evropská unie se chystá letos do ohrožené oblasti dopravit 800 000 tun potravin. První náklad 32 000 tun dorazil do džibutského prístavu v nedeli a další je na ceste. OSN vyslala do oblasti svou zvláštní vyslankyni Catherine Bwertiniovou, která se v jednotlivých postižených zemích na vlastní oci presvedcuje o rozsahu hrozící katastrofy. I pres nadejné prísliby pomoci je zrejmé, že potrvá mesíce, v lepším prípade týdny, než dorazí na místo urcení. Etiopie obvinuje západní zeme z pomalé reakce: první známky hrozícího hladomoru se objevily už vloni na podzim. "Zrejme cekají, až na svých televizních obrazovkách znovu uvidí lidské kostry," postežoval si etiopský ministr zahranicí Sejum Mesfin. Reagoval tak na smutný fakt, že pri hladomoru v roce 1984 Západ v obave z možného posílení marxistického režimu Mengistua Haile Mariama odkládal poskytnutí pomoci tak dlouho, až zemrelo pres milion lidí. Etiopie po této zkušenosti zrídila strategické rezervy potravin ve výši 350 000 tun. Ty se však v dusledku trí po sobe jdoucích suchých let smrskly na pouhou desetinu. Suchem trpí zejména kocovní Oromové a Ghebreové, kterí pricházejí o svá stáda a stále casteji hledají pomoc ve mestech. Ta však zpravidla nedokáží uživit ani vlastní obyvatele. Aby bylo možné hladomoru a souvisejícím nemocím zabránit, bylo by podle propoctu OSN nutné zajistit 15 kilogramu potravin na osobu a mesíc. Bez cizí pomoci toho Etiopie není schopna.

Miroslav Honsu