Zemědělství živí stále méně lidí

Českomoravská vrchovina - V průměru každý třináctý člověk, kterého na Vysočině živilo ještě na počátku uplynulého roku zemědělství, již v tomto oboru nepracuje. Přestože meziroční úbytek sil v zemědělské výrobě není nijak dramatický, někde již nedostatek lidí působí problémy. "Trend snižování počtů lidí je dán zejména nástupem moderních technologií, které například umožnily výrazně snížit počty ošetřovatelů dojnic. Velký vliv měl i pro ekonomiku zemědělských podniků nepříznivý rok, který zaměstnavatele přinutil zbavit se všech lidí, které nezbytně nepotřebují. V některých podnicích došla situace tak daleko, že kvůli nedostatku peněz některé provozy ruší," komentoval úbytek bezmála čtyř stovek zemědělských pracovníků z Jihlavska předseda zdejší Okresní agrární komory Antonín Lenikus. Podle Pavla Literáka z jihlavského úřadu práce se za posledního půldruhého roku zdvojnásobil počet uchazečů o zaměstnání, uvolněných ze zemědělství a nyní se blíží třem stovkám. "Typické je například jarní snižování jejich počtu, kdy se vlivem sezonních prací sníží počet uchazečů ze zemědělství o čtvrtinu," objasnil Literák. "Průměrná mzda v zemědělství na Jihlavsku se na konci loňského roku pohybovala kolem deseti tisíc korun," dodal na vysvětlenou. Necelých osm tisíc si v loňském roce průměrně odnášelo ve výplatách osm desítek pracovníků Agrodružstva Dalešice na Třebíčsku. "Počet zaměstnanců je již na hranici únosnosti a jakmile někdo onemocní, či si chce vzít dovolenou, je problém jej zastoupit. Dluhy z minulosti a nízké výkupní ceny nás přinutily stáhnou výplaty o tři stokoruny oproti předloňskému roku a i v důsledku toho odešli někteří lidé raději za lepším či do předčasného důchodu," posteskl si ředitel Jaromír Šlapák. "Nyní od dubna jsme výplaty zvedli alespoň na původní úroveň," doplnil. Podle ředitele třebíčské Okresní agrární komory Karla Coufala je pokles počtů lidí v zemědělství i důsledkem stále se snižující zemědělské výroby. Poté, co byly v první polovině devadesátých let sníženy počty pracovníků velmi výrazně, zde zůstali jen ti, kdo byli nutní pro výrobu. I na Třebíčsku se za posledních osmnáct měsíců počet "zemědělských" uchazečů o zaměstnání zdvojnásobil, z téměř čtyř stovek volných pracovních míst je jich však v zemědělství pouze sedm. "Pro tyto lidi je šance pouze v rekvalifikacích či práci mimo obor," uvedl zástupce ředitele zdejšího úřadu práce Karel Lavický. Méně lidí pracuje v zemědělství i na Havlíčkobrodsku, podle Martina Kouřila ze zdejšího úřadu práce se ale nejedná o masový jev.

STANISLAV CAHA