Evropská komise se vysmála právu na informace

Jestliže Evropský parlament ci Rada ministru EU nezmení soucasný návrh zákona o prístupu k dokumentum Evropské unie, budou Evropané v budoucnu závislí jen na dobré vuli úredníku.

Ombudsman Evropské unie Jacob Söderman a šéf Evropské komise Romano Prodi dnes predstoupí pred predsedy politických stran Evropského parlamentu. Oba se budou vyjadrovat k novému návrhu zákona o prístupu obyvatel clenských zemí EU k informacím. Zatímco ochránce zákona v EU návrh tvrde kritizoval, šéf evropské exekutivy trvá na tom, že jeho tým pri príprave znení zákona odvedl dobrou práci. V prestižním deníku The Wall Street Journal se nedávno objevil Södermanuv clánek, v nemž obsah pripravovaného narízení oznacil za bezprecedencní snahu omezit právo na svobodný prístup k informacím. Prodi poté na stránkách listu ombudsmanuv clánek napadl a hájil liberálnost návrhu. V dopise predsedkyni Evropského parlamentu Nicole Fontainové oznacil Södermanovy názory za extremistické a prekroucené. V logice hry na kocku a myš Söderman poslal Fontainové svou vlastní verzi a ta doporucila konzultaci obou mužu pred plénem Evropského parlamentu - a to predevším z toho duvodu, že kontroverzní novelu zákona (narízení) o prístupu k informacím mají nyní ve svých rukou poslanci a Rada ministru.

Evropská pravidla prístupu k informacím

Clánek 255 Amsterdamské smlouvy z roku 1997 obsahuje obecnou formulaci o svobodném prístupu verejnosti k dokumentum Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady ministru. Smlouva ukládá komisi vypracovat konkrétní pravidla, která by clánek 255 zavedla do praxe. Na jejich schválení se musí podílet jak parlament, tak Rada ministru a narízení musí být prijato nejpozdeji do dvou let od vstupu smlouvy v platnost, tedy do kvetna 2001. V cervnu 1999 Prodiho komise vypracovala návrh narízeni, a aniž by ho predložila ke konzultaci nezávislým odborníkum, tuto verzi predbežne schválila. Na zacátku prosince se britské asociaci Statewatch, vyšetrující porušení práv institucemi EU, podarilo získat kopii návrhu a uverejnit ji na své internetové stránce. Ješte pred Vánocemi návrh odsoudili jak poslanci Evropského parlamentu, tak i nekterí nejvyšší predstavitelé EU - predevším severských clenských státu. Na jejich nátlak komise pristoupila k nekolika drobným zmenám v návrhu a upravenou verzi na konci ledna schválila.

Úredníci prý potrebují klid k práci

Kritika zverejneného textu na sebe nenechala dlouho cekat a vyvrcholila zmínenou mediální prestrelkou mezi ombudsmanem a predsedou komise. Prvním a zásadním problémem je už sama definice "dokumentu vhodného ke zverejnení". Za ten se považuje konecná verze textu. Aby meli zamestnanci evropských institucí dostatecný "prostor k nerušené práci", jak vysvetlil Prodi, nebude 70 procent dokumentu podléhat kontrole verejnosti. Svobodný pristup k informacím se totiž nebude týkat všech pracovních verzi textu, posudku zainteresovaných stran a stanovisek nezávislých odborníku. V návrhu narízeni stoji, zeje v zájmu institucí EU "zabránit predcasné publikaci dokumentu, která by mohla vést k nedorozumením a ohrožení stability institucí EU". Klauzule tak dává do rukou administrativy unie absolutní zbran, protože ve jménu zachováni stability institucí lze odmítnout zverejnení témer cehokoli. Ke stávajícím výjimkám z pravidla dostupnosti všech dokumentu EU (zdravotní údaje jednotlivcu anebo otázky národní obrany) navíc pribyly nové zákazy, které jsou stejne bezobsažné jako fatální: "ochrana vztahu mezi clenskými státy a/nebo institucemi EU" ci "ochrana efektivního fungování EU". Vysvetlení, proc Prodiho komise, která si otevrenost unie stanovila za svuj primární cíl, schválila takový text, je dvojí. Príliš banální prícinou muže být fakt, že se komisari obsahem návrhu dostatecne nezabývali, a odvedli tak špatnou práci. Realistictejší varianta predpokládá, že podlehli nátlaku, tentokrát nikoli z metropolí unie.

Administrativa EU žije vlastním životem

Za témer 42 let nerušené existence si Evropská komise vypestovala obranný systém vuci všem zmenám, které by mohly symbiózu tisícu úredníku vytáhnout ze zajetých kolejí. Centrální záchrannou brzdou komise je navíc její právní oddelení, v nemž dominují francouzští a nemectí právníci. A práve v Nemecku a ve Francii nemají s liberalizací prístupu k informacím ty nejlepší zkušenosti. Romano Prodi nesplnil svuj slib -loni v zárí pri svém inauguracním projevu totiž tvrdil, že se zasadí o co nejtransparentnejší unii. Návrh narízeni o prístupnosti dokumentu EU vrací Brusel do doby, kdy pripomínal tajemný hrad v Karpatech. Pokud evropští poslanci a Rada ministru nevrátí návrh k prepracování, vyroste podobných hradu v Evrope nekolik. Pravidla obsažená v narízení se totiž ihned po jeho schválení stanou soucástí právních rádu clenských státu a budou prímo závazná, vynutitelná a nadrazená dosavadním národním zákonum o prístupu k informacím.

Katerina Šafaríková

Fotografie:

Loni v zárí Romano Prodi tvrdil, že se zasadí o co nejtransparentnejší unii

Foto archiv LN