Kdysi strategicky důležitý Vietnam těžce nese ztrátu mezinárodní

Kdysi strategicky duležitý Vietnam težce nese ztrátu mezinárodního postavení

Ctvrt století po konci vietnamské války hraje Hanoj pro nekdejší neprátele, Spojené státy a Cínu, jenom okrajovou roli.

Vietnam v 60. a 70. letech dominoval v titulcích svetového tisku jako strategicky duležitá zeme v celosvetovém dominu a bojište studené války. Avšak nyní jej mnozí politictí analytici považují za strategický Zapadákov a upozornují, že jeho komunistické vedení si své nové postavení neuvedomuje, když jedná s vnejším svetem a zvlášte se svým nekdejším neprítelem, Spojenými státy, píše tisková agentura Reuters.

Vietnam se chystá oslavit 30. dubna 25. výrocí ukoncení desetileté vietnamské války v dobe, kdy diplomatický a podnikatelský zájem o tuto zemi, která kdysi uchvacovala svet, je jen okrajový. To by se mohlo zmenit v príštích desetiletích, budou-li po letech otálení rychle zahájeny hospodárské reformy. Prozatím ale Vietnam zmizel z obrazovek radaru.

Znalec vietnamských pomeru a historik z Australské národní univerzity v Canbere David Marr soudí, že mnoho z hanojských cinitelu se nesmírilo se skutecností, že Vietnam již nemá mezinárodní význam. V roce 1975 byl stredem vesmíru. Ale vyrovnat se s tím, že je nyní méne duležitým hrácem v regionální hre, je pro nej prece jen obtížné, prohlásil.

Když 30. dubna 1975 severovietnamské tanky vjely do Saigonu, který se nyní jmenuje Ho Ci Minovo Mesto, kapitalistické Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) se zachvelo.

Nyní, kdy záleží na trzích, technice a vojenské síle, Vietnam nemá mnoho, címž by se mohl vykázat. Výše schválených a uskutecnených investicí je na nejnižší úrovni od pocátku 90. let a nejcastejší oficiální návštevníci Hanoje jsou z Kuby nebo Laosu. Nicméne podle diplomatu jsou konzervativní hanojští vudcové presvedceni, že svetové velmoci, jakou jsou Washington a Peking, stále upírají zraky na jejich zemi, což plodí neduveru vuci obema.

Robert Templer, autor knihy Stíny a vítr, zabývající se soucasným Vietnamem, rekl, že americký zájem o Vietnam je prevážne nostalgický. "Vietnam je strategicky a hospodársky ve velmi slabém postavení - již není vnímán ani jako možný zdroj regionálních ekonomických potíží, tato cest nyní pripadá Indonésii," podotkl Templer.

Postavení Vietnamu jako ekonomického Zapadákova potvrdila nedávno zverejnená tabulka 161 zemí serazených nadací Heritage Foundation a listem Wall Street Journal podle úrovne hospodárské svobody. Vietnam se umístil až na 148. míste a z asijských zemí mely podle tabulky menší ekonomickou svobodu jen Laos a KLDR.

Hanoj (ctk/Reuters)