Hladomor svírá miliony Etiopanů

Praha - Viditelným příznakem jsou mrtvá dětská těla rozervaná hyenami. Ale také na kost vyhublí lidé belhající se celé dny za potravou či vyschlé pastviny pokryté mršinami uhynulého dobytka. Patnáct let po zničujícím hladomoru, při němž zahynul téměř milion lidí, začíná Etiopii opět rdousit stejná katastrofa. Pracovníci humanitárních organizací přímo na místě odhadují, že hladomor hrozí osmi milionům lidí. Jen v provincii Ogaden na jihovýchodě země umírá na následky hladu zatím každý den čtrnáct dětí, uvedla tamní Ogadenská dobročinná společnost. Přitom hladomor teprve začíná a úplná čísla jsou zřejmě podstatně vyšší. "Děti, starší osoby a ženy umírají vysílením, zabíjejí je akutní průjmová onemocnění," uvedl ve své zprávě tým britské humanitární organizace Oxfam, který zkoumal situaci přímo na nejhorších místech. "Lidé trpí nedostatkem jídla, tekutin a sužují je nemoci vyvolané podvýživou a nedostatkem čisté vody," napsal tým ve zprávě zveřejněné na internetu. Celé vesnice se vydaly na pochod a lidé migrují z jedné oblasti do druhé, aby našli jídlo a vodu. "Z těch, kdo se oslabeni hladem snaží dojít do distribučních středisek, kde mohou dostat nouzové dávky jídla, mnozí prostě zmizí ve vyprahlé stepi," uvedla Ogadenská dobročinná společnost. Zasaženy byly jižní a jihovýchodní oblasti země, ale situace je zřejmě ještě horší: "Zdá se, že postižen je nyní už i sever Etiopie," řekl odborník na africkou problematiku Mesfin Gedlu z Ústavu mezinárodních vztahů. Příčina hladomoru je zřejmá, ale současně velmi složitá: stala se jí kombinace sucha, války a nadměrného využívání půdy. Především oblasti na jihu již tři roky čekají na skutečné srážky, neboť dvojí období dešťů, v únoru a v létě, se stala spíše obdobími sucha. Na srážkách však v tamním horkém klimatu osudově závisí zemědělství a pastviny, jež se změnily v prašnou poušť. Dobytek pošel hlady a žízní. "Téměř všechen skot a ovce uhynuly v navštívených oblastech a naživu zůstalo snad pět až deset procent koz a velbloudů," popisuje současnou situaci zpráva Oxfam. "Bylo otřesné vidět hromady mršin povalujících se všude v polích." Druhým důvodem je samo zemědělství. "Půda, která musela uživit stále více lidí, je zemědělsky velmi vyčerpaná a její úrodnost je snížena. Potřebovala by velký regenerační program," říká Mesfin Gedlu. Podle zpráv z Etiopie lidé zabíjejí i zbylé kusy dobytka, jež jim zbyly, a suší si jejich maso jako poslední potravu. Je to považováno za výraz zoufalství, neboť pastevci zabíjejí skot, na němž jsou životně závislí, pouze v okamžicích nejvyšší nouze. Stát nemá sílu postiženým pomoci, neboť jej právě vyčerpává válka se sousední Eritreou. Odborníci se obávají, že válka zbrzdí distribuci potravin, na niž Etiopie nyní čeká. Současně se prodlouží cesty zásob, neboť konflikt Etiopii odřízl od přístavů v Rudém moři, jež leží v nyní znepřátelené Eritreji. Jako obvykle svět navíc reaguje pozdě. Včera to kritizoval i generální tajemník OSN Kofi Annan. "Situace v jižní Etiopii je velmi kritická a pro tamní obyvatele krutá," dodal. Avšak pokud jde o pomoc, má Etiopie konkurenty i v sousedních zemích. Sucho deptá celý Africký roh, kde hlad, ne však tak strašný jako v Etiopii, svírá dalších osm milionů lidí.

MILAN VODIČKA