Firmám chybí informace o ekologii

Znalost ekologických požadavků právního systému EU roste s velikostí firmy

Firma je informována o ekologických požadavcích EU a již provedla nějaké kroky k jejich splnění (v %)

Velké firmy v dopravě 83,3

Velké firmy v průmyslu 82,1

Velké firmy ve stavebnictví 73,3

Velké firmy ve službách 66,7

Malé firmy v průmyslu 49,4

Střední firmy ve stavebnictví 48,5

Mikrofirmy v průmyslu 41,9

Malé a střední podniky v dopravě 40,7

Pramen: Hospodářská komora ČR (leden, únor 2000)

Obava před velkou finanční zátěží spojenou s investicemi do ekologie je mezi podniky značně rozšířená. Staré i nastupující zátěže mohou mnoho firem "položit".

Nejlépe informované o ekologických požadavcích právních předpisů EU jsou v ČR velké firmy nad 250 zaměstnanců, a to z oblasti dopravy. Naopak nejmenší přísun těchto informací mají malé a střední podniky v dopravě.

Vyplývá to z obsáhlého průzkumu Centra pro evropskou integraci Hospodářské komory ČR, který během ledna a února provedlo na vzorku 281 českých společností z průmyslu, dopravy, stavebnictví a služeb. Komora tak chtěla zjistit jak jsou české firmy připraveny na splnění ekologických požadavků práva EU.

Podle autora průzkumu Václava Šmejkala odpovědělo 83,3 procenta velkých firem z oblasti dopravy, že jsou dostatečně informovány o těchto věcech a že již podnikly konkrétní kroky k jejich splnění. Podobně v šetření odpovídaly i velké společnosti z průmyslu a stavebnictví, méně z oblasti služeb.

Většina firem si je podle HK vědoma, že ekologické požadavky povedou ke zvýšení nákladů. Problematické jsou podle prezidenta HK Zdeňka Somra pro firmy zejména zátěže zděděné z minulých let. Neplnění stále náročnějších kritérií a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí přitom podle jeho slov může pro naše firmy po vstupu ČR do EU znamenat jejich krach. "Pravidla EU nejsou uplatňována na jednotlivé výrobky, ale na výrobní proces, což může způsobit, že Evropská komise zastaví výrobu firmy podnikající i mimo území členských států EU," vysvětlil Somr. České podniky právě proto potřebují před vstupem republiky do unie být co nejvíce informované. Ačkoli měnící se legislativu jim zprostředkovávají média, zahraniční partneři či vlastníci, profesní asociace či Ministerstvo životního prostředí, tak například Slovinsko již má podle Somra v Bruselu vlastní informační centrum, které podnikatelům poskytuje profesionální servis.

"Rychlé a spolehlivé poskytování informací přímo z Bruselu chce komora zajistit i našim podnikům, a to ještě v tomto roce," řekl prezident komory. Téměř devadesát procent firem podle průzkumu odpovědělo, že ani vláda neusiluje odpovídajícím způsobem o informování a o pomoc firmám při plnění ekologických požadavků EU. Některé firmy prý oceňují aktivity Ministerstva životního prostředí, naprostá většina z nich je však k připravenosti vlády poskytnout konkrétní pomoc skeptická.

Podniky se dále domnívají, že finanční pomoc ze zdrojů EU nebo vlády je považována za nutnou podmínku splnění ekologických kritérií v horizontu osmi až deseti let. Naprostou většinu ekologických zátěží a investic, které mají vést ke splnění ekologického práva EU, však podle mnoha odborníků ponese soukromý sektor, tedy firmy.

Prezident komory Somr si v této souvislosti postěžoval, že rozvoji drobného živnostenského podnikání, na které se komora pod jeho vedením chce v budoucnu zaměřit, brání všeobecná kriminalizace podnikatelů. "Všichni podnikatelé nejsou podvodníky a tuneláři, jak se obvykle tvrdí," dodal Somr. V tomto ovzduší se podnikání podle něj příliš nedaří.

Praha (fen)