Květinový kontraband diktuje tržní ceny

27.03.2000 | Českomoravský Profit

Zájem o květiny trvale roste a v blízké době se nezastaví

Na problémy s černým dovozem květin upozorňují domácí pěstitelé už léta, a Svaz květinářů a floristů tvrdí, že první zřetelné reakce se od státních institucí dočkal až v roce 1998. Celníci sledují podezřelé firmy, kontrolují doklady a stává se i to, že počítají květiny ve vozech. Náměstek ředitele odboru boje proti podloudnictví Generálního ředitelství cel Antonín Bednář říká, že zachycena byla už řada podloudníků. "Když se na něco zaměříme, přinese to efekt, ale jen do doby, než najdou jinou cestu." Černým dovozům se podle něj nikdy nepodaří úplně zabránit. Teprve až se sníží daň a pašeráci ztratí největší motivaci, většina jich odejde k jiné komoditě. Jiří Najman z Ministerstva financí konstatuje, že Ministerstvo zemědělství při přípravě návrhu novely zákona o DPH vyloučilo řezané květiny ze seznamu produktů, pro které se má sazba DPH snížit. "Vycházeli jsme z toho, že je to víceméně luxusní zboží a máme s ministerstvem financí takovou zkušenost, že by tuto položku stejně nejspíš škrtlo. Tak jsme ji tam ani nezařazovali," vysvětluje Marie Ferklová z Ministerstva zemědělství. Je přesvědčena, že snížením daně by se ochudil příjem státního rozpočtu, ale tržní ceny by stejně neklesly, protože obchodníci a překupníci by si přebytek nechali v kapse.

Cenu ovlivňují spekulanti

Objem ilegálního dovozu květináři odhadují srovnáváním statistik. Podle informací Holandské květinové kanceláře například loňský vývoz řezaných květin do ČR dosáhl 44,2 milionů guldenů, asi 759 milionů korun. České statistiky však uvádějí dovoz z Nizozemska necelých 555 milionů Kč. Kamsi zmizely řezané květiny za 204 milionů Kč. Společně s hrnkovými rostlinami a sazenicemi činí loňský rozdíl ve fakturách 211 milionů korun. Tajemnice Svazu Marcela Sabelová prohlašuje, že domácí výpěstky by dokázaly legálně dováženým květinám konkurovat a produkovat zisk. Jenomže se nemohou srovnávat s kontrabandem, v jehož ceně se neprojevuje clo ani DPH. Někteří květináři tvrdí, že výše DPH v současné době značně rozhoduje o poměrech na trhu. Předpovídají, že se jim dříve nebo později podaří prosadit nižší sazbu daně i pro řezané květiny. V tom okamžiku útok spekulantů pomine a vytvoří se mnohem víc prostoru pro domácí produkci, myslí si Zdeněk Nachlinger ze společnosti Bohemiaseed. Nikdo však není schopen odhadnout, kdy se to podaří. Může to trvat léta. "Relativně nízká hladina cen tuzemských květin je udržována za cenu ztrát či nízkých zisků pěstitelů, stejně jako u polní rostlinné výroby," konstatuje komoditní studie Ministerstva zemědělství z roku 1995 a dodává: "Mnoho našich pěstitelů má skleníky v tak nevyhovujícím stavu, že v nejbližší době budou nuceni uvažovat o stavbě nových." Podle producentů se však zaostalost květinářského oboru nevyrovnává, naopak prohlubuje.

Poptávka se zvyšuje

Český trh s květinami dynamicky a dlouhodobě roste, tento trend si zřejmě ještě delší dobu zachová a podobně je tomu i v dalších zemích bývalého východního bloku. V roce 1993 jsme spotřebovali květiny v hodnotě 240 korun na jednoho obyvatele, o pět let později dvojnásobek. "Všichni čekají, že český trh bude mít stoupající tendenci, ale nikdo není schopen říci o kolik, zda o pět či patnáct procent ročně," potvrzuje Kateřina Popová z agentury EWING public relations, zastupující Holandskou květinovou kancelář. Naproti tomu západoevropští pěstitelé žijí v prostoru s nasycenou poptávkou a prakticky nulovým růstem. Po otevření hranic tudíž nezaváhali a po celá devadesátá léta dobývají Východ legálními i nelegálními prostředky. Osvědčila se metoda dvojí fakturace, známá i z jiných komodit: dovozce si nechá vystavit dvě faktury, jednu na faktické množství zboží a druhou výrazně nižší, pro oklamání celníků. Pro tuto hru některé západoevropské firmy hledaly a našly dostatek ochotných partnerů na české straně. Někteří odborníci odhadují, že až osmdesát procent obchodníků s květinami tvoří příležitostní spekulanti, které do květinářského oboru přilákala pouze příležitost k nelegálnímu zisku. "Nejsou to květináři, jen překupníci, kteří si koupili auto a jezdí do Holandska a zpátky. Dobře vím z vlastní praxe, že holandští a němečtí obchodníci zahraničním zákazníkům už při prvním kontaktu sami nabízejí dohodu o tom, jak se bude fakturovat," tvrdí jeden z předních českých obchodníků květinami. Holandští a němečtí producenti patří mezi největší exportéry květin do ČR.

Pěstitelům chybí kvalitní odbytová síť

Na počátku devadesátých let se domácí pěstitelé dostali do útlumu, způsobeného hlavně transformací celého oboru, při níž se mimo jiné producenti odtrhli od distribuční sítě. Výrobní kapacity se zredukovaly téměř o polovinu, výrobní náklady se zvyšovaly. Prakticky celé desetiletí rostla poptávka, ale volný prostor vyplnili dovozci. "Snižujeme produkci květin. Odbyt není z objektivních důvodů. Je to obecný jev," říká Emil Kostka z podniku Agro Brno-Tuřany, jednoho z největších květinářských producentů. Podle Svazu květinářů a floristů v roce 1993 pokrýval import asi třicet procent květinového trhu, o čtyři roky později už 65 procent. Květiny se z ČR i vyvážejí, ale za loňský rok vývoz dosáhl jen 62 milionů korun a má klesající tendenci. Naráží na celní bariéry, zatímco dovoz nikoliv. Od roku 1997 domácí produkce opět mírně roste. V současné době se květiny pěstují na 135 hektarech krytých ploch, podle Svazu květinářů a floristů však mají prakticky všechny skleníky dobu své technické a technologické životnosti za sebou. Ve srovnání se zahraniční konkurencí vykazují až o 200 procent vyšší energetické a pracovní náklady. V přímé květinářské výrobě je zaměstnáno asi 2500 lidí, jejichž mzdy jsou na úrovni 50 procent českého průměru. I proto by domácí výpěstky mohly legálně dováženým květinám konkurovat, myslí si pěstitelé. Tu a tam jsou slyšet názory odborníků, kteří si myslí, že květinářství by se mohlo stát jedním z programů pro rozvoj nepotravinářské zemědělské činnosti. Jak konstatuje rozbor MZe, prakticky žádný subjekt v oboru však nemá dostatečné vlastní prostředky na investice a je odkázán na úvěry. "Pokud ČR vstoupí do EU a výrobní základna nebude podstatně modernizována, zanikne značný podíl dosud existujících květinářských podniků, protože nemohou být konkurenceschopné." Zahraniční výrobci mají nepřekonatelnou výhodu také v dobře organizované a dokonale fungující distribuční síti. Poptávka projevuje výrazné sezónní výkyvy, nejvíce se koncentruje na významné dny. Zboží má životnost několika hodin až dnů a přesné načasování dodávek hraje značnou roli. Obchodní síť v ČR však tvoří pouze jedna velkotržnice v Praze-Lipencích, kterou ovládli importéři, přibližně 140 velkoobchodů hlavně s dováženým zbožím, asi dva tisíce jednotlivých prodejen a dvě stovky prodejních zahradnictví. Producenti se netají tím, že budou dál prosazovat sníženou daň i na řezané květiny, stejně jako je tomu v EU. Ale už v současné době řada domácích pěstitelů tento obor opouští. Jestliže bude vytlačování černých dovozců z trhu trvat ještě několik dalších let, domácí firmy patrně ztratí obchodně nejzajímavější komoditu. Přijdou tím i o příležitost využít rostoucí poptávky k tvorbě zdrojů pro rozvoj odvětví.