Zkoumání struktury DNA je i politický problém

17.03.2000 | Lidové noviny

Politici se zacínají zajímat o pokroky lékarské vedy. O tom, zda Zeme v príštím století bude pripomínat "skvelý nový svet", nebo spíše ostrov doktora Moreaua, rozhodne nekolik príštích let.

PRAHA - Pátrání po tajemství dedicnosti, mapování lidského genomu, klonování zvírat a šlechtení geneticky modifikovaných rostlin vzrušují na konci 20. století nejen vedce a novináre, ale cím dál víc také podnikatele, právníky a politiky. Z poodhalování tajemství života se stal regulérní byznys, navíc s politickými aspekty.

Patent na geny

Posledním dukazem je spolecné vyjádrení amerického prezidenta Billa Clintona a britského premiéra Tonyho Blaira. Požadují, aby výsledky mapování lidského genomu byly verejne prístupné a nezmizely za hradbou firemních patentu. Od zmapování genomu si totiž slibují mnohé výrobci léku: predpokládá se, že na základe získaných znalostí bude možné vyvinout preparáty úcinné proti vetšine dnešních chorob. Laická predstava existence spolecenství vedcu pracujících na ruzných místech planety na spolecném projektu, posunujícím hranice lidstva o kus dál, však prestává platit. V prípade mapování lidského genomu souboru 45 genu tvorících základní kameny deoxyribonukleové kyseliny (DNA), nositelky dedicné informace cloveka jde doslova o nekompromisní honicku, motivovanou vidinou zisku. Vše zacalo v roce 1998, kdy americký lékar Craig Venter vyhlásil, že do trí let bude znát kompletní mapu genomu. Jeho firma Celera Genomics najala 300 analytiku, kterí za pomoci supervýkonných pocítacu (údajne nejsilnejších po Pentagonu) dnem i nocí porovnávají statisíce kombinací molekul jednotlivých genu. Náklady jsou enormní. Venter dosud do projektu investoval 330 milionu dolaru (jen mesícní úcet za elektrinu v sídle Celera Genomics dosahuje 80 000 dolaru). Výsledky se již dostavily. V lednu Venter oznámil, že jeho firma nahrubo zmapovala 90 procent jednoho úseku DNA a v léte by mela znát celou mapu. Získané poznatky však Venterova firma prednostne poskytuje farmaceutickým koncernum a má pripraven i balík nekolika set patentu. Jejich použitím by se predávání výsledku dalším laboratorím zpomalilo. Celera Genomics však není sama. O zmapování lidského genomu se soubežne snaží i vedci pracující na státem financovaném Human Genome Project. Ti své prubežné výsledky okamžite zverejnují prostrednictvím internetu. Clintonuv a Blairuv apel je bezprostrední reakcí na nedávný kolaps rozhovoru o možném propojení obou projektu. Celera Genomics, hnaná vidinou zisku, na necem takovém v dané situaci nemá zájem.

Rostliny, které hýbou svetem

Šest tisíc let pred naším letopoctem clovek fermentací mikroorganismu získal alkoholický nápoj a o tisíc let pozdeji zkrížením trí genomu ruzných poddruhu stvoril rostlinné monstrum pšenici. Od té doby došlo krížením k vytvorení mnoha rostlinných, ale i živocišných druhu, které svou genovou výbavou lépe odpovídaly potrebám cloveka. Geneticky modifikované potraviny, presneji rostliny konce 20. století jsou produktem genového inženýrství. To pracuje s vkládáním jednotlivých genu do genetické mapy šlechtené rostliny. Opojení z vedeckého dobrodružství však vzápetí vystrídala kocovina plná sporu, které hrozí prerust v mezinárodní krize. Hlavními aktéry jsou Spojené státy a Evropa, respektive Evropská unie, jejichž názory na použití GMpotravin (geneticky modifikovaných) se zásadne liší. Zatímco Evropané GMpotravinám neverí obávají se nerízeného zmutování viru a jejich prenosu na cloveka a chtejí geneticky upravené potraviny striktne oznacovat, v USA jsou mnohem liberálnejší. Postoj americké vlády vychází z predpokladu, že výsledkum vedeckých výzkumu lze duverovat. Letos tak bude ve Spojených státech oseta geneticky modifikovanými semeny rostlin témer polovina zemedelských ploch. Zejména silne zalidnené státy s omezenými plochami vhodnými pro zemedelskou výrobu (napríklad v miliardové Cíne lze obdelávat pouze sedm procent rozlohy státu) v geneticky modifikovaných potravinách vidí zpusob, jak prežít. GMpotraviny jsou obvykle odolnejší vuci bežným chorobám, ale i proti cizopasníkum a hmyzu. Prudce tak klesá spotreba pesticidu, herbicidu a insekticidu, a tím se výrazne zlevnuje celá zemedelská výroba. Tento argument ostatne platí i pro farmáre na americkém Stredozápade stejne jako v Anglii. Zde se za testování geneticky modifikované potraviny pred dvema dny verejne postavil i nove jmenovaný biskup Anthony Russell.

Xerokopie zvírat (a lidí?)

Petice selat, ovce Dolly a opice makak jsou zatím nejznámejšími produkty klonování metody vytvorení genetické kopie dospelého jedince. Úspech vedcu na tomto poli otevírá na první pohled necekané možnosti. Klonování totiž nemusí znamenat vytvorení kopie celého organismu, ale treba jediného orgánu. Na dobu, kdy se získané poznatky zacnou používat v praxi, cekají na celém svete miliony pacientu. Ledviny, plíce ci srdce vyklonované napríklad v tele prasete z puvodních poškozených nebo nefunkcních orgánu a transplantované zpet puvodním dárcum mohou zcela zmenit kvalitu života. Zároven však tento lékarský obor predstavuje zdroj potenciálních problému. Právní systémy, policie a soudy mnoha zemí sveta si dnes nedokáží poradit ani s obchodem s orgány od lidských dárcu. Situace, kdy se "výroby" lidských orgánu metodou klonování chopí soukromé firmy, muže být zdrojem zcela nového oboru kriminality. Pod carou objevu v oblasti klonování navíc vždy bude otázka, zda lze klonovat cloveka. Odpoved dnešní vedy zní ANO. Reakce verejnosti však naznacují, že na dusledky takovéhoto kroku zatím není lidské spolecenství psychicky ani morálne pripraveno.

Miroslav Honsu