Ceny potravin mírně porostou

HN (Agroweb) 19.1.2000

Ceny potravin mírne porostou

Trend ve vývoji cen základních potravin se prokazatelne obrátil. Zmenu prinesl již konec lonského roku. Ackoli ceny až do predvánocních nákupu po celý rok 1999 klesaly, za prosinec zaznamenal Ceský statistický úrad jejich nárust o 0,8 procenta.

Mírný vzestup cen pokracoval i v prvních dvou letošních týdnech a ekonomové ocekávají, že tímto tempem zdražování bude charakterizován celý rok 2000. "Dá se ocekávat rust maximálne do dvou, trí procent," rekl Petr Tucek z Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky (VÚZE). Stejnou míru predpokládá i analytik Patria Finance Vladimír Kreidl. Hypotetickou horní hranici ovšem oba odhadují až na deset procent. "Zásadní vliv na ceny potravin má totiž napríklad pocasí," rekl Kreidl. Mezi odborníky, kterí sledují ekonomiku svetové produkce potravin, se totiž již nekolik let hovorí o tzv. meteorologickém chaosu, který je spojen s globálním oteplováním Zeme. Ten zpusobuje nenadálé zvraty ve svetové produkci, proto jsou odhady její nákladovosti vždy nejisté.

Vzrust cen mohou brzdit nekteré vnejší i vnitrní vlivy. Ani ministerstvo zemedelství USA, ani OECD, jejichž odhady se svetoví producenti nejvíce rídí, zatím podle VÚZE nezaznamenaly na pocátku tohoto roku významnejší rust cen surovin výkupních cen od zemedelských výrobcu. Dramatický rust cen obilovin neocekává ani evropský komisar pro zemedelství Franz Fischler. Na druhou stranu svetové farmárské ceny byly po celý lonský rok na nízké úrovni a podle Tucka je pravdepodobné, že se americtí, ale i evropští farmári postupne odkloní od komodit, které jim dlouhodobe neprinášejí zisk. To ovšem ceny surovin v CR príliš nezvýší, protože takto tržne se ceští zemedelci zatím nechovají. Jednak trh zemedelských komodit stále významne reguluje stát, jednak zemedelcum duležité informace o vývoji na mezinárodních trzích scházejí. "Uprímne receno ani po nich netouží, protože stále ocekávají, že se o jejich produkci stát postará," rekl Miroslav Tyl, predseda Svazu vlastníku pudy a soukromých rolníku. Státní zásahy, které chystá Ministerstvo zemedelství, napríklad zavádení tržních porádku ci výrobních kvót, jsou pritom motivovány omezením nabídky a tedy vyšší výkupní cenou pro zemedelce. To samozrejme vytvárí tlak na rust cen. Ale kvotace se mají uvádet v život až príští rok, takže i tato tendence by letos nemusela mít významnejší vliv.

Výraznejšímu rustu cen potravin podle ekonomu brání nízká koupeschopnost obyvatelstva. "Asi nikdo letos neceká, že se financní situace spotrebitelu výrazne zlepší," ríká Tucek z VÚZE. Podle nej je duležité sledovat i ceny krmného obilí, které mají dopad na ceny masa. Pokud budou nízké jako v lonském roce, dá se cekat, že tlak na zvýšení cen masa obvyklý v polovine roku, bude celkove slabý a zvýšení cen nepodporí. Proti významnému zvýšení cen potravin také hovorí konkurencní boj obchodních retezcu. Jestliže v minulých letech šly na ruku spotrebitelum nízkými cenami pouze diskontní prodejny, loni se k nim podle Tomáše Drtiny z agentury Incoma pridaly i velké supermarkety a hypermarkety. Tyto prodejny šetrí náklady velkou prodejní plochou a výhodným nákupem vyplývajícím z jejich lepší vyjednávací pozice. "S výstavbou velkoplošných jednotek pritom významní investori pocítají i letos," dodal Drtina s tím, že by melo jít o nekolik desítek obchodních domu. Motivace investoru je podle nej jednoduchá. Nízké ceny potravin prý nebyly všude, cehož si spotrebitelé všimli a prodejny s nižšími cenami sami vyhledávali. Rok 1999 byl charakteristický tím, že došlo k propadu cen zemedelských výrobcu o 20 %. Na pocátku byla financní krize v Rusku v roce 1997 a ztráta tamejšího trhu pro velké evropské producenty. Státy EU pak subvencní politikou ovlivnily ceny u nás.