Zákon dá kupujícím šanci vědět, zda jídlo bylo genově upraveno

Právo (Agroweb) 29.12.1999

Zákon dá kupujícím šanci vědět, zda jídlo bylo genově upraveno

Jsou výnosné, odolné proti škůdcům a cesta k dalším experimentům nemá téměř žádných hranic - to vše nabízejí genové manipulace s organismy, z nichž se produkují potraviny. Nakládání s nimi ale u nás dosud nevymezuje žádný zákon, dovoz a prodej se nesleduje, spotřebitelé nejsou informováni, zda konzumují geneticky pozměněné jídlo. Jde přitom o choulostivou věc, která se bez dostatečné pozornosti může proměnit v hrozbu.

Vláda to chce změnit, a proto nedávno schválila návrh nového zákona o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Podle něho se budou muset povinně označovat nejen pozměněné živé organismy, ale i konečné produkty. "Povinnost označení se tedy vztahuje na geneticky upravené rajče, ale také na kečup, který je z něho vyroben," upřesnil vicepremiér Vladimír Špidla na tiskové konferenci. "Občan má právo volby, zda si koupí přírodní, nebo upravenou mouku. Má právo vědět, co konzumuje," uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart, jenž návrh předložil s ministrem zemědělství Janem Fenclem. Vládní mluvčí Libor Rouček novináře informoval, že cílem je doplnit náš právní řád o dosud chybějící zákon, který bude v souladu s požadavky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) i s právem Evropské unie. Podle zákona by měla mít veřejnost právo nahlédnout do seznamu GMO, které se u nás vyskytují. S upravenými organismy bude možné nakládat pouze se souhlasem správního úřadu a po zaregistrování. Mezi odpovědné úřady patří ministerstva zdravotnictví a zemědělství, Česká inspekce životního prostředí, celníci, Státní úřad pro kontrolu léčiv, zemědělská a potravinářská inspekce. Naplňování zákona bude zřejmě tvrdým oříškem, protože některé firmy se označování GMO potravin brání. Při nedodržení podmínek bude firmě i fyzickým osobám hrozit sankce od 50 tisíc do 1,5 milionu Kč. Pokud návrh schválí Parlament, začne zákon platit od roku 2001.

Genová ruleta

Geneticky modifikované organismy jsou bakterie, zvířata a rostliny, do jejichž genofondu byla záměrně vnesena cizí genetická informace. Do jahod se vpravuje gen z ryb, do kaprů či prasat lidské geny, které se postarají o rychlý růst. Genoví inženýři jsou schopní zařídit, aby rajčata zůstala čerstvá několik měsíců. Geneticky se upravuje obilí, kukuřice, řepka. Potravinářské společnosti například používají gen nazývaný Terminátor. Ten způsobuje sterilitu obilí či kukuřice - nerodí se jim nová semena. Část úrody pak nelze ponechat na osivo a firmy mohou ovládnout prodej změněných semen. Podle německého časopisu GEO se provádí genové manipulace i ve velkochovech lososů v Norsku a Irsku. Počáteční výhody vystřídaly problémy - lososi nejsou odolní vůči řadě bakterií, projevuje se u nich viditelné zakrnění, ztrácejí své přirozené schopnosti. GMO mají své stoupence, ale i odpůrce. V roce 1997 se dokonce v Rakousku konalo referendum o GMO potravinách. Proti nim se postavilo 1,2 milionu lidí. Podle ekologické organizace Greenpeace je proti používání takto upravených potravin 60 procent Evropanů. GMO dnes zaručují zemědělským rostlinám větší odolnost a výnosy, používají se i do krmiv pro dobytek. "Přítomnost cizorodých genů ale může vést ke vzniku nových alergií. Modifikované potraviny často obsahují gen, který způsobuje odolnost vůči antibiotikům," tvrdí rešerše Ministerstva životního prostředí, kterou má Právo k dispozici. Genové manipulace ovšem umožňují také vyvíjet nové léčebné postupy.