Zelenina prosinec 1999 (1.část) -Situační a výhled.zpráva MZe ČR

Situační a výhledová zpráva

ZELENINA (1. část)

prosinec 1999

Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

Předkládá: Ing. Jan Pellar, ředitel odboru marketingu a komodit

Schvaluje a s vydáním souhlasí: Ing. Antonín Kalina, 1. náměstek ministra

Datum:

Odbor marketingu a komodit MZe ČR

__________________________________________________________

Odpovědné odborné redaktorky:

Irena Buchtová MZe ČR

Ing. Miroslava Ehrlichová MZe ČR

Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladů:

Český statistický úřad, Praha

Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Generální ředitelství cel, Praha

Ludmila Neumannová, Praha

Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha

Ministerstvo zemědělství, Praha

Zelinářská unie Čech a Moravy, Olomouc

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha

Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu, Praha

Agra Europe, London

East Europe, London

Fruit and Vegetable Markets

Official Journal

Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům.

Předkládaná zpráva navazuje na Situační a výhledovou zprávu, která byla vydaná v červenci roku 1999. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných informací k měsíci září 1999, není-li uvedeno jinak.

Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále vycházejí jako příloha periodika Agrospoj a také v informační síti Agronet. Souhrn situační a výhledové zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Evropský trh

Pěstování zeleniny v České republice

Skladování zeleniny v ČR

Zpracovatelský průmysl v ČR

Spotřeba zeleniny v ČR

Cenový vývoj

Zahraniční obchod ČR

Přehledy o užití zeleniny

Přílohy - č. 1 - Podpůrný program č. 10 "Zavádění evropské legislativy - podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců"

- č. 2 - Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny

- č. 3 - Konzervárenský průmysl - dovoz a vývoz

- č. 4 - Zahraniční obchod ČR - dovoz a vývoz

ÚVOD

Přestože ročník 1999 je možné z pěstitelského hlediska považovat za nadprůměrný, přetrvávají v českém zelinářství některé závažné problémy. Nejzávažnějším problémem je pomalé formování odbytových organizací producentů zeleniny. Oddalováním vzniku racionálních odbytových struktur budou domácí producenti zeleniny v příštích letech jen málo konkurovat dovozům kvalitnější a lépe upravené zelenině, nebude možné přijmout při vstupu ČR do EU společný tržní pořádek pro čerstvou zeleninu a ovoce. Citelná je absence informačního systému o základních údajích prvovýroby a zpracovatelského průmyslu v sektoru zelinářství, zavedení povinné certifikace sadby česneku a zeleninové sadby ze specializovaných pěstíren, zkoušení odrůd zeleniny na jejich hospodářské vlastnosti. Není dořešena koncepce efektivního, stabilnějšího terénního poradenství. Na druhé straně je ČR připravena na volný obchod se zeměmi EU především přijetím harmonizovaných norem jakosti zeleniny, opatřeními k realizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích.

SOUHRN

Osevní plochy zeleniny v ČR vzrostly v roce 1999 oproti roku 1998 o 142 ha na 34 766 ha. Zvýšily se plochy cibule, petržele a celeru, k poklesu došlo u okurek nakládaček, hlávkového zelí a mrkve. Celková sklizeň zeleniny v ČR se v roce 1999 odhaduje vyšší o 15 až 20 % než v předchozím roce v objemu kolem 680 tis. t. Zvýšily se hektarové výnosy u cibulové, plodové a kořenové zeleniny. Naopak u košťálové a luskové zeleniny byly výnosy nižší vlivem suchého a velmi teplého počasí. Lze konstatovat, že situace v produkci a odbytu zeleniny byla v průběhu roku 1999 oproti předchozím ročníkům celkově vyrovnanější vlivem zlepšení úrovně posklizňové úpravy.

V letošním roce byla kvalita většiny naskladněné zeleniny proti předchozím rokům podstatně lepší, s výjimkou mrkve a pekingského zelí. V hospodářském roce 1999/2000 se podle šetření Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) předpokládá naskladnění asi 145 tis. t zeleniny, což je o 5 % méně než v minulé sezóně. Část skladované zeleniny je určena pro zpracování. Nákup zeleniny pro konzervárenský průmysl se očekává v roce 1999 v porovnání s minulým rokem nižší zhruba o 10 - 15 % z důvodu finančních problémů některých zpracovatelských podniků. K 30. 9. 1999 bylo konzervárenskými podniky nakoupeno 25 962 t zeleniny, což je meziroční pokles o 23 %.

Od počátku roku 1999 došlo k poklesu cen zemědělských výrobců (CZV) u většiny druhů zeleniny, zvláště pak u cibule, okurek nakládaček a salátových, póru a rajčat z důvodu zvýšeného dovozu. Na poklesu cen cibule se zejména ve II. pololetí 1999 odrazila nemalou měrou situace na evropském trhu s cibulí. V některých zemích (především v Německu a Nizozemsku) zůstaly do nové sklizně velké přebytky naskladněné cibule z minulé sezóny, která po zhroucení ruského trhu nenašla uplatnění na evropském trhu.

Vliv dovozů se v roce 1999 projevuje i na spotřebitelských cenách zeleniny, např. prudkým nárůstem ceny mrkve v I. pololetí, kdy tuzemská nabídka byla mnohem nižší kvality než dovozová. Přetlak neprodané mrkve ze skladů v některých zemích EU se projevil od počátku II. pololetí snahou prodat tyto zásoby i za velmi nízké ceny, což se odrazilo na poklesu ceny mrkve na našem trhu. Spotřebitelské ceny klesly též u rajčat a papriky, výrazný pokles cen zaznamenaly okurky salátové, česnek a cibule. Pokles spotřebitelských cen ovlivňuje i nižší koupěschopnost spotřebitelů a tlak obchodních řetězců, které usilují nízkými cenami o co největší podíl na trhu.

Během devíti měsíců roku 1999 bylo do ČR dovezeno 249,8 tis. t čerstvé zeleniny, což je nárůst o 5,3 % proti stejnému období roku 1998. Nejvíce se na tomto objemu podílí dovoz melounů (nárůst téměř o 31 %), okurek salátových, papriky a rajčat. Největší množství dovezené zeleniny pochází ze Španělska, Slovenska, Maďarska a Nizozemska.

Vývoz čerstvé zeleniny z ČR v uvedeném období vzrostl o 1,5 tis. t, v porovnání s vývozem za stejné období roku 1998, a dosáhl objemu 3,8 tis. t. Největší objem čerstvé zeleniny byl vyvezen do Polska, na Slovensko, do Německa a Nizozemska. Vývoz do těchto zemí představuje podíl 83,3 % na celkovém objemu vývozu.

V období od ledna do září 1999 dosáhl dovoz zpracované zeleniny do ČR objemu 35,7 tis. t, což je meziroční nárůst o 13 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998. Nejvíce se zvýšil dovoz konzervovaných rajčat (téměř dvojnásobně), rovněž zeleniny zmrazené i nezmrazené. Ve stejném období bylo vyvezeno 10,6 tis. t zpracované zeleniny, tj. pokles o více než 35 % v porovnání s vývozem ve stejném období minulého roku. Největší podíl na tomto vývozu měly kečupy a zelenina konzervovaná v octě.

Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou (ale i se zeleninou zpracovanou) je stabilně vysoce pasivní a tento deficit neustále roste. V období od ledna do září 1999 dosahuje 246 tis. t v hodnotě 2,86 mld. Kč, což je nárůst o 5 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998.

Pasivní je i bilance obchodu s čerstvou zeleninou v rámci Celní unie. V roce 1997 dosahoval deficit 46 tis. t v hodnotě 575,7 mil. Kč, v roce 1998 vzrostl na 109 tis. t v hodnotě 1,0 mld. Kč a za devět měsíců roku 1999 dosahuje deficit 41,7 tis. t v hodnotě 421 mil. Kč.

Ve většině zemí EU převládla v roce 1999 tendence rozšiřování pěstitelských ploch zeleniny, vyprovokovaná nepříliš úspěšným ročníkem 1998, kdy deštivé počasí, záplavy a rané mrazy způsobily značné ztráty na produkci. Produkce zeleniny se přesunuje do nových, klimaticky příznivějších oblastí s levnější pracovní silou. Důsledkem je posílení exportní pozice Španělska při oslabení role zemí severozápadní Evropy. Pro rok 1999 se sklizeň zeleniny odhaduje v průměru na úrovni roku 1998, tj. cca 54 mil. t. Předpokládá se zejména vyšší produkce cibule, mrkve i rajčat.

ZÁSAHY STÁTU

Do zásahů státu u komodity zelenina jsou zahrnuty:

1. Celní opatření podle platného celního sazebníku

2. Licenční politika podle vyhlášky FMZO č.560/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

3. Daňová politika - daň z přidané hodnoty, spotřební daň

4. Dotační politika státu

5. Platné technické normy

6. Kontrola jakosti

7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina

1. Celní opatření

Pro rok 1999 platil na dovoz zboží do ČR celní sazebník (nařízení vlády č. 312/1999 Sb.). Od 1. 1. 1999 je v platnosti roční preferenční kvóta ve výši 700 t na vývoz rajčatových koncentrátů (pol. celního sazebníku 2002 90) z ČR do Polska za 11 % preferenční celní sazbu. Dovoz vybraných druhů konzervované zeleniny v octě a kečupů na Slovensko je omezen roční kvótou od 19. 8. 1998. Podrobnější informace byly uvedeny v Situační a výhledové zprávě z července 1999.

2. Licenční politika

Dovozní a vývozní licence jsou udělovány na základě vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 56/1998 Sb. a 141/1998 Sb. Vyhlášky jsou novelou vyhlášky FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů. Příslušným orgánem pro přijímání žádostí a vydávání licencí je Licenční správa při Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. Při udělování dovozní automatické licence zaplatí žadatel poplatek ve výši 500 Kč.

Licenčnímu řízení při dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajčata (od 16. 8. do 15. 10.), cibule, hlávkové zelí bílé a červené, mrkev (od 1. 8. do 30. 11.), sušená zelenina a kysané zelí.

3. Daňová politika

V platnosti zůstává zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a úplného znění zákona uvedeného pod č. 199/1998 Sb. Od 1. 7. 1999 vešel v platnost zákon č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., č. 588/1992 Sb., č. 586/1992 Sb. a zákon č. 61/1997 Sb. U komodity zelenina nedošlo ke změnám.

4. Dotační politika

a) Informace o podpůrných programech v rámci Zásad o poskytování podpor pro rok 1999, které se týkaly komodity zelenina, byly uvedeny ve zprávě z července 1999.

b) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

Informace o programech v rámci PGRLF byly uvedeny ve zprávě z července 1999.

5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu (ČSN)

Uvedené ČSN jsou, s výjimkou ČSN 46 3000 - Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu, závazné. Povinnost zařazovat čerstvou zeleninu do tříd jakosti, stanovených příslušnými technickými normami, vyplývá ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, resp. z § 4 prováděcí vyhlášky MZe č. 332/1997.

Číslo normy Název Účinnost od

ČSN 46 3000 Ovoce čerstvé. Zelenina čerstvá.

Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu 11/88

ČSN 46 3110 Zelenina čerstvá. Košťálová zelenina

(brukve, kadeřávek, kapusta hlávková,

kapusta růžičková, květák, zelí hlávkové) 04/96

ČSN 46 3111 Brokolice 01/97

ČSN 46 3120 Zelenina čerstvá. Kořenová zelenina

(celer, černý kořen, červená řepa, křen,

mrkev, ovesný kořen, pastinák, petržel,

ředkev, ředkvičky, vodnice) 01/96

ČSN 46 3130 Zelenina čerstvá. Listová zelenina (celer

řapíkatý, mangold, pekingské zelí, polníček,

reveň, rychlené puky čekanky salátové, salát

hlávkový vč. salátu ledového, salát římský,

endivie kadeřavá letní, eskariol, špenát) 12/94

ČSN 46 3140 Fazolové lusky 12/96

ČSN 46 3141 Hrachové lusky 12/96

ČSN 46 3142 Vyluštěná hrachová zrna 10/83

ČSN 46 3150 Zelenina čerstvá. Plodová zelenina (okurky

nakládačky, patisony, rajčata pro průmyslové

zpracování 01/90

ČSN 46 3151 Cukety 03/96

ČSN 46 3152 Lilek 03/96

ČSN 46 3153 Melouny cukrové 03/96

ČSN 46 3154 Melouny vodní 03/96

ČSN 46 3155 Okurky 03/96

ČSN 46 3156 Paprika zeleninová 03/96

ČSN 46 3157 Rajčata 03/96

ČSN 46 3160 Zelenina čerstvá. Cibulová zelenina (pažitka) 04/92

ČSN 46 3161 Cibule kuchyňská 12/96

ČSN 46 3162 Česnek 12/96

ČSN 46 3163 Pór 12/96

ČSN 46 3170 Chřest 12/96

ČSN 46 3171 Artyčoky 07/98

ČSN 46 3172 Kopr 04/81

ČSN 46 3173 Fenykl sladký 07/98

Pramen: L. Neumannová

6. Kontrola jakosti

Inspektoři ČZPI se zaměřili v období leden až říjen roku 1999 na kontrolu zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny, jakosti a správnosti označování. Bylo kontrolováno celkem 3739 šarží čerstvé zeleniny, což v porovnání s rokem 1998 představuje nárůst o více než 100 %. Podmínkám, daným právními předpisy, nevyhovělo 1566 šarží, tj. 41,9 %.

Největší problémy jsou stále zjišťovány v maloobchodech, kde je nejčastěji zelenina špatně označená nebo nevyhovující minimálním požadavkům, uvedeným v příslušné ČSN. Velmi často je v maloobchodech nabízena zelenina s viditelnými změnami, způsobenými mikrobiologickou činností mikroorganismů (plísně, hniloba).

Počet kontrolovaných vzorků čerstvé zeleniny za období I. - X. roku 1999

Zelenina Výroba Velkoobchod Maloobchod Celkem

celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. %

Košťálová 11 3 25,0 194 43 22,2 248 124 50,0 453 170 37,5

Kořenová 6 0 0 236 51 21,6 362 235 64,9 604 286 47,4

Cibulová 2 2 100,0 113 13 11,5 725 443 61,1 840 458 54,5

Listová 0 0 0 145 33 22,8 82 37 45,1 227 70 30,8

Lusková 0 0 0 0 0 0 3 0 0 3 0 0

Plodová 1 0 0 285 33 11,6 1313 541 41,2 1600 575 35,9

Ostatní 0 0 0 0 0 0 12 7 58,3 12 7 58,3

CELKEM 20 5 25,0 973 173 17,8 2745 1387 50,5 3739 1566 41,9

Tuzemsko 20 5 25,0 291 52 17,9 1146 607 53,0 1457 664 45,6

Dovoz 0 0 0 682 121 17,7 1599 780 48,8 2282 902 39,5

Pramen: ČZPI, ing. Pokora

Velmi frekventovanou závadou je stále nedodržení mikrobiologických požadavků, i když jsou při kontrole sledovány pouze viditelné změny, způsobené mikrobiologickou činností, které jsou pouhým okem lehce rozeznatelné i pro příslušné kontrolované osoby.

Počet závad v označování se v porovnání s rokem 1998 mírně snížil, přesto situace v této oblasti není na uspokojivé úrovni a bez zájmu ze strany podnikatelů bude náprava tohoto stavu složitá.

Požadavky na jakost byly porušeny u 1277 hodnocených šarží, tzn. že tyto nedostatky byly zjišťovány nejčastěji. Při kontrolách bylo zjišťováno porušování minimálních požadavků stanovených příslušnou ČSN. Nejčastějšími nedostatky bylo uvádění do oběhu zeleniny nečerstvého vzhledu, zavadlé a povrchově znečištěné.

Kontrola obsahu cizorodých látek v zelenině patří k prioritám kontroly ČZPI. V rámci této kontroly jsou namátkově nebo cíleně sledovány prakticky všechny druhy čerstvé zeleniny. Nevyhovující nálezy byly zaznamenány především u košťálové a listové zeleniny, kde byly zaznamenány nadlimitní nálezy dusičnanů, které byly v roce 1999 prakticky jediným výraznějším problémem při sledování výskytu cizorodých látek v čerstvé zelenině. Z ostatních polutantů byl v jediném případě zjištěn nadlimitní výskyt kadmia v celeru.

Výsledky rozborů čerstvé zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě za období I. - X. roku 1999

Zelenina Počet vzorků

analytika mikrobiologie cizorodé látky požadavky na jakost značení

celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem %nevyh. celkem %nevyh.

Cibulová 22 0 114 26,3 64 0 802 52,9 74 64,9

Kořenová 2 0 102 69,6 244 12,3 351 57,8 41 53,7

Košťálová 1 0 77 39,0 183 21,9 278 39,6 31 25,8

Listová 5 0 18 61,1 115 25,2 122 27,9 29 10,3

Plodová 45 0 383 28,5 156 3,8 1446 35,0 143 37,8

Lusková 0 0 2 0 0 0 3 0 0 0

Ostatní 0 0 1 100,0 0 0 2 50,0 2 100,0

CELKEM 75 0 697 36,2 762 13,8 3004 42,5 320 42,8

Pramen: ČZPI, ing. Pokora

Při sledování reziduí pesticidů nebyl zaznamenán ani jeden nadlimitní nález. V pěti případech však byl u zeleninové papriky zjištěn nepovolený výskyt reziduí endosulfanu.

V roce 1999 byly provedeny cílené kontroly celeru, papriky a salátu hlávkového, zaměřené na sledování reziduí pesticidů. Tyto kontroly byly koordinovány s obdobnou kontrolou, prováděnou některými členskými zeměmi EU. Z výsledků, získaných ČZPI, vyplývá, že uvedené komodity nejsou z hlediska reziduí pesticidů v podmínkách ČR rizikové.

5. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),

Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.,

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 229/1991 Sb., novela č. 30/1996 Sb., o půdě,

Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 198/1998 Sb., zákon č. 129/1999 Sb.),

Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 199/1998 Sb., zákon č. 129/1999 Sb.),

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhláška č. 215/1995 Sb., seznam katastrálních území s přiřazenými a průměrnými cenami zemědělských pozemků, novela č. 282/1996 Sb.,

Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, (vyhláška MZe č. 90/1998 Sb.)

Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů,

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu),

Vyhláška MZe ČR č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů,

Vyhláška MZe ČR č. 84/1997 Sb., o úpravách registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění pozdějších předpisů (č. 120/1999 Sb.),

Zákon vlády ČR č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a navazujícími prováděcími vyhláškami, (zejména č. 332/1997 Sb., pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu),

Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů,

Zákon Parlamentu ČR č. 217/1997 Sb., kterým se mění zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zák. ČNR č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,

Vyhláška MZe č. 118/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb.,

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech),

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,

Sdělení MZV č. 200/1998 Sb., o podepsání Protokolu týkajícího se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu k Evropské dohodě mezi zeměmi EU a ČR.

Vyhláška MZe č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody),

Sdělení MZV č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 1/98 Rady přidružení mezi ES a jejich členskými státy na jedné straně a ČR na straně druhé ze dne 24. 6. 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře podle článku 64 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ES a jejich členskými státy a Českou republikou a článku 8 Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO.

Vyhláška MZe ČR č. 262/1998, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhláška MZe č. 271/1998 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva,

Vyhláška MZe č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv,

Vyhláška MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

Vyhláška MZe č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků,

Vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

Nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů,

Nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanoví pro rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí,

Nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí § 3 zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství,

Vyhláška MPO č. 51/1999 Sb., kterou se mění vyhláška FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží s služeb, ve znění posledních předpisů,

Vyhláška MZe č. 58/1999 Sb., kterou se vymezují některé druhy rostlin, uvedené v druhovém seznamu, jejichž rozmnožovací materiál se smí uvést do oběhu jako obchodní, a stanoví se jeho vlastnosti a způsob kontroly,

Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů s vedením bonitovaných půdně ekologických jednotek,

Vyhláška MZd č. 91/1999 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení,

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb.,

Vyhláška č. 124/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona,

Vyhláška č. 125/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 136/1998, o osvobození zboží od dovozního cla,

Vyhláška č. 127/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 279/1997, o oceňování majetku,

Zákon č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., 588/1992 Sb. a č. 586/1992 Sb.,

Zákon č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů v družstvech, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemském fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 231/1999 Sb., úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 10/1993 Sb., a zákonem č. 98/1999 Sb.,

EVROPSKÝ TRH

Produkce zeleniny v zemích EU

Ve většině zemí EU převládla v roce 1999 tendence rozšiřování pěstitelských ploch zeleniny, vyvolaná nepříliš úspěšným ročníkem 1998, kdy deštivé počasí, záplavy a rané mrazy způsobily značné ztráty na produkci.

Nadále klesá význam klasických burz (veilingů), přechází se na efektivnější způsoby přímého odbytu využitím zásad moderní logistiky. Tyto změny však nijak neotupily konkurenční boj mezi producenty zeleniny jednotlivých zemí EU.

Bez ohledu na zásadu volného oběhu zboží, kapitálu i pracovních sil se přesunuje produkce zeleniny do nových, klimaticky příznivějších oblastí s levnějšími pracovními silami. Důsledkem je posílení exportní pozice Španělska při oslabení role zemí severozápadní Evropy. Sílí snahy jednotlivých zemí o posílení soběstačnosti, např. v Německu a Velké Británii. Velké problémy pro exportéry čerstvé zeleniny přineslo zhroucení ruského trhu. Uplatňování přebytků zeleniny na dalších trzích znamenalo i vyšší náklady a větší komplikace.

Zrychleným tempem pokračuje rozšiřování integrované, ale i organické produkce zeleniny za finanční podpory EU i jednotlivých zemí s tendencí využívání ekologicky šetrnějších způsobů pěstování zeleniny.

Spotřeba zeleniny v zemích EU překročila v průměru 135 kg na osobu za rok a stále pomalu narůstá. Přispívá k tomu i propagace spotřeby zeleniny, které se věnuje stále větší počet profesionálních reklamních agentur. Soustavně se rozšiřuje druhová i odrůdová pestrost nabídky, na prudkém vzestupu je výroba zeleninových šťáv, zejména karotkových nápojů v Německu.

Ve většině zemí EU se v zelinářství projevuje nedostatek kvalifikovaných a stálých pracovních sil. Růst koncentrace výroby je provázen větší zaměstnaností sezónních dělníků ze zemí bývalého SSSR, Balkánu i z Polska, ale zvyšuje se i počet pracovníků ze zemí severní a dokonce subsaharské Afriky.

V marketingovém roce 1999/2000 se předpokládá vyšší produkce cibule zejména na severozápadě Evropy a naopak nižší v zemích jižní Evropy. V Nizozemsku se odhady sklizně cibule pohybují na úrovni 766 tis. t, což je o 17 % více než v minulé sezóně. V Anglii a Walesu je sklizeň vyšší téměř o 12 %, v Rakousku o 5 %, vyšší sklizeň cibule je rovněž i v Německu a Francii. Naproti tomu ke značnému propadu vlivem nepříznivému průběhu počasí došlo zejména ve Španělsku a také v Itálii.

Produkce mrkve v roce 1999/2000 je v EU odhadována na rekordních 3,6 mil. t, což je o 2 % více než v minulé sezóně. Největšími producenty je Francie a Velká Británie, každá s 20% podílem na celkové sklizni mrkve v zemích EU. Z jižních zemí je největším producentem mrkve Itálie. Ve Francii se výměra pro pěstování mrkve zvýšila na 12,7 tis. ha a její pěstování se v poslední době rozšířilo zejména v jihozápadním regionu. Téměř polovina produkce mrkve je tradičně exportována zejména do Velké Británie, která je nejdůležitějším odbytištěm této komodity pro Francii. Rovněž Belgie dováží relativně velké množství mrkve z Francie. Dalším velkým odběratelem je Portugalsko, které dováží hlavně v zimních měsících, a Německo. Export mrkve má ve Francii dynamický vývoj, od roku 1990 vzrostl o 15 %. Na druhé straně je Francie i významným dovozcem mrkve, a to především ze Španělska a Belgie.

Ve Velké Británii se produkce mrkve v této sezóně odhaduje na 658 tis. t. Pěstuje se hlavně ve východní Anglii a rovněž ve Skotsku a Walesu. Export v průběhu sezóny směřoval především do severozápadní Evropy.

Nizozemsko se podílí na produkci mrkve v zemích EU cca 12 %, tj. 450 tis. t. Produkce je stabilní a výnosy vysoké. Průměrně je zde zpracováno asi 80 tis. t mrkve (tzv. baby - karotky), i když v posledních dvou letech toto množství klesá. Nizozemští pěstitelé rychle zareagovali na kolaps v zelinářství ve východním Německu a na otevření hranic ve východní Evropě, a tak v minulé sezóně vyvezli již jednu šestinu své produkce do těchto zemí. Hlavním odbytištěm pro nizozemskou mrkev zůstává ale Belgie.

Produkce mrkve v zemích EU (v tis. t)

Země 1999* 1998 1997 1996 1995

Belgie 152 131 136 133 104

Francie 700 673 651 657 638

Itálie 430 426 406 346 396

Německo 410 305 313 340 297

Nizozemsko 450 274 350 350 369

Ostatní země 460 420 465 497 422

Španělsko 330 321 357 302 305

Velká Británie 658 651 594 672 530

EU celkem 3 590 3 200 3 271 3 297 3 061

Poznámka: * - jedná se o odhady

Pramen: Fruit and Vegetable Markets

Produkce rajčat v zemích EU, pěstovaných na ploše zhruba 247 tis. ha, je pro rok 1999 odhadována na 14 mil. t. Mírný pokles produkce rajčat nastal ve Francii a Řecku (860 tis. t a 1,9 mil. t), naopak k mírnému nárůstu došlo v Portugalsku a Španělsku (1,2 mil. t a 3,6 mil. t). V Itálii bude v roce 1999 sklizeň rajčat vyšší zřejmě o 9 % oproti minulému roku a dosáhne 6,6 mil. t, přičemž se sklizňová plocha zvýšila o 6 % na 129,6 tis. ha. Podle odhadů italský import rajčat klesne ze 40 tis. t na 30 tis. t, zatímco export vzroste ze 122 tis. t na 130 tis. t.

Rozdělení tržních kvót čerstvých rajčat pro průmyslové zpracování v marketingovém roce 1999/2000 mezi členské státy EU (v tunách)

Členský stát Rajčatové Konzervovaná Ostatní Celkem

koncentráty loupaná rajčata produkty

Francie 250 822 32 502 49 324 332 648

Řecko 1 064 832 15 619 30 503 1 110 954

Itálie 1 771 812 1 113 528 651 972 3 537 312

Španělsko 696 663 149 948 158 219 1 004 830

Portugalsko 801 124 9 522 39 872 850 518

Celkem 4 585 253 1 321 119 929 890 6 836 362

Pramen: Official Journal

Každý rok je v zemích Evropské unie vyprodukováno kolem 270 tis. t česneku, z toho dvě třetiny ve Španělsku (170 tis. t). Ve Francii, která je druhým největším producentem česneku EU, se v roce 1999 sklidilo 45 tis. t. Udržení trhu se však pro ni stává stále obtížnější, neboť sílí tlak Španělska, které ztratilo pozice na otřeseném brazilském trhu, jenž byl donedávna hlavním odběratelem španělského česneku.

Nizozemsko

Plocha pro polní pěstování zeleniny vzrostla v roce 1999 o 11 % v porovnání s rokem 1998 a dosahuje 71,4 tis. ha, plochy skleníků vzrostly o 2 % na 4,3 tis. ha.

Plochy polní zeleniny v ha

Druh 1999* Index 99/98v % 1998 1997 1996 1995

- z toho:

Bob obecný 812 -13 935 1 269 959 877

Brokolice 877 +14 769 618 589 534

Celer 1 636 +7 1 534 1 448 1 566 1 414

Cibule 18 814 +6 17 730 15 072 15 975 15 405

Čekanka 4 729 +11 4 242 4 615 4 020 3 889

Endivie 268 +3 260 228 239 276

Hrách 6 119 +33 4 589 4 395 6 170 7 131

Chřest 2 213 -4 2 304 2 243 2 281 1 324

Kapusta růžičková 5 257 +14 4 622 4 197 4 235 4 388

Květák 2 327 +3 2 250 2 174 2 351 2 430

Mrkev 3 264 +11 2 934 2 981 3 197 3 274

Mrkev zimní 5 800 +20 4 822 4 197 4 404 4 675

Pór 3 687 +1 3 641 3 746 3 642 3 854

Řepa červená 472 +16 408 334 282 353

Salát hlávkový 1 01 +8 935 963 1 081 1 042

Špenát 1 361 +14 1 195 1 062 954 965

Zelí hlávkové 2 983 +1 2 941 2 985 3 046 2 923

Ostatní zelenina 3 416 -11 3 858 3 769 2 549 2 867

CELKEM 71 352 +11 64 364 62 518 63 626 64 779

Poznámka: * = předběžný odhad

Pramen: Agra Europe

Plocha pro pěstování skleníkových rajčat poklesla oproti roku 1998 o 8 %, naproti tomu plocha pro pěstování paprik vzrostla o 15 %. Produkce okurek i ředkviček se očekává vyšší než v loňském roce.

Plochy zeleniny pěstované ve sklenících v ha

Druh zeleniny 1999* 1998 1997 1996

Chřest 12 9 - -

Lilek 95 83 97 99

Mladé rostliny 163 169 176 167

Okurky 705 410 749 784

Ostatní zelenina 618 622 688 727

Paprika 1 157 1 012 967 1 012

Rajčata 1 207 1 307 1 157 1 058

Ředkvičky 172 159 158 200

Zeleninová sadba 122 99 85 75

Celkem 4 251 4 170 4 077 4 122

Poznámka: * = předběžný odhad

Pramen: Agra Europe

Německo

Produkce zeleniny vzrostla v roce 1998/99 o 5,5 % přibližně na 3,2 mil. t. Export zeleniny vzrostl o 14,6 % na 690 tis. t, import se naopak snížil o 3,7 % na 5,1 mil. t. Produkce cibule v roce 1999 se odhaduje na velmi vysoké úrovni a skladovací kapacity jsou nedostačující. Proto producenti prodávají část své produkce již na podzim 1999 za nižší ceny. Veškerá produkce je odbytována v I. jakostní třídě, větší cibule je dodávána do loupáren.

Řecko

Pokles řeckého vývozu zeleniny z minulých let pokračoval i v roce 1998/99. Ztráty na ruském trhu i v dalších východních zemích nutí řecké vývozce orientovat se na trhy ve střední Evropě. Vývoj událostí v Jugoslávii v souvislosti s konfliktem v Kosovu zkomplikoval export řeckých produktů a ohrozil konkurenceschopnost zvláště rychle se kazících výrobků. Nucená doprava přes ostatní země (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a zvláště Itálii) značně zvýšila náklady na dopravu i celní poplatky.

Produkce zeleniny v zemích CEFTA

Slovensko

Pro trh zeleniny v ČR má především význam situace na Slovensku. V roce 1999 se osevní plochy zeleniny zvýšily zhruba o 6,5 tis. ha na 47 tis. ha. Tento ročník byl pro pěstitele průměrný, zasáhlo sucho a vysoké teploty, takže se předpokládá nižší produkce proti roku 1998. Nejvíce byly suchem postiženy košťáloviny a kořenová zelenina.

Polsko

V roce 1999 se plochy zeleniny v Polsku snížily (podle údajů Faostatu) zhruba o 6 tis. ha na 249,4 tis. ha. Proti rekordní sklizni v roce 1998 se letošní odhady produkce zeleniny pohybují kolem 5,9 mil. t, což je pokles o 6 %. V důsledku sucha byla výrazně nízká sklizeň zejména cibule, hlávkového zelí, květáku, ale i mrkve, červené řepy, rajčat a okurek. Rozšiřují se plochy chřestu, v jehož odbytu zaujímá polské zelinářství jedno z čelních míst v Evropě. Export čerstvé zeleniny z Polska se v roce 1998 zvýšil cca o 27 % na 198 300 t z důvodu 42% zvýšení vývozu cibule. Mezi hlavními odbytišti bylo Rusko a Nizozemsko. Export zmrazené zeleniny se zvýšil o 9 % na 133 800 t a směřoval hlavně do zemí východní Evropy.

Levná pracovní síla, vysoký podíl venkovského obyvatelstva a dostupnost půdy lákají zahraniční podnikatele k pěstování zeleniny i k investicím do zpracovatelského průmyslu. Vzniklo několik soukromých farem, na nichž se velmi úspěšně produkuje ledový salát, okurky nakládačky, brokolice a další druhy zeleniny, které jsou dodávány do supermarketů.

Maďarsko

V Maďarsku je očekávaná v roce 1999 nižší produkce zeleniny oproti roku 1998. Příčinou není pokles spotřeby zeleniny, ale nadměrné zásoby konzervované zeleniny ve skladech, které byly určeny pro export do Ruska. Produkce cibule bude pravděpodobně nižší o 6 tis. t (na cca 144 tis. t), produkce rajčat poklesne asi o 15 %, hrášku o 35 % a mrkve o 45 %. Vývoj ve zpracovatelském průmyslu je značně nerovnoměrný. Vedle krachujících podniků existují úspěšné, které se orientují na trh v zemích EU a svou produkci rozšiřují.

Bulharsko

Pěstování zeleniny se začíná pomalu vracet do dřívějšího rozsahu, ovšem při podstatných změnách v sortimentu zeleniny i v obchodních vztazích. Zelený chřest, brokolice, ředkvička a květák zaujímají významnou pozici v exportu. Obnovuje se tradice exportu rané zeleniny, ale mění se dřívější trhy. Stává se významným exportérem melounů, které směřují tradičně do ČR, Polska a Maďarska, stejně jako značné množství papriky.

Ke komplexní transformaci bulharského zemědělství na úspěšné odvětví, založené na soukromém podnikání, je v Bulharsku potřebná restrukturalizace. Podle poslední zprávy, předložené na konferenci v Sofii, jsou potencionálně nejvíce životaschopné soukromé farmy s výměrou 200 - 500 ha. Státní podpora by měla být zaměřena na restrukturalizaci družstev a zvýšení produkce na velkovýrobních farmách. Největšími překážkami přechodného období byla restituce půdy a financování. V posledním desetiletí se však uskutečnil významný pokrok a reforma půdy je nyní v konečném stádiu. Rozvoj zemědělství umožní schválená podpora pro Bulharsko ze strukturálních fondů, které se začnou čerpat od roku 2000.

Soukromým farmám v současné době patří více než polovina obhospodařované půdy, družstvům asi 40 % a státním podnikům 5 %. Soukromí farmáři vlastní 66 % farem s průměrnou výměrou 500 ha. Farmy jsou obyčejně úzce specializované a vybavené technologií. Soukromé farmy s výměrou do 1 ha (15 % obhospodařované půdy) se obyčejně specializují na zahradnictví nebo na živočišnou výrobu. Avšak velký počet z nich se vyvinul na bázi domácích zahrad a neodpovídají tržním podmínkám.