Týraní se lidé mohou bránit, zvířata nikoli

Agrární noviny (Agroweb) 15.12.1999

Týraní se lidé mohou bránit, zvírata nikoli

To, že clovek se do velké míry muže týrání bránit a zvíre ne, je zrejme základní úvahou pri vzniku vetšiny organizací, které se zabývají ochranou zvírat. Že se zvírata nemohou bránit je i duvodem proto, že jsou prijímány zákony na ochranu zvírat a ochranu zvírat proti možnému utrpení, a že tyto zásady jsou odpovídajícím zpusobem zaclenovány i do jiných zákonu. AN to rekl tiskový mluvcí SVS CR Josef Duben.

V naší republice existují v zásade hlavne dva zákony, které se ochrany zvírat dotýkají. Prímo je to zákon c. 246/1992 Sb., na ochranu zvírat proti týrání a veterinární zákon, c. 166/1999. Veterinární zákon stanoví požadavky veterinární péce na chov a zdraví zvírat a práva a povinnosti osob zabývajících se chovem zvírat.. Dozorem nad dodržováním povinností a požadavku stanovených veterinárním zákonem je poveren státní veterinární dozor, Státní veterinární správa CR (SVS). Dozor vykonává i nad plnením zvláštních predpisu, jak zákon zminuje. (Pro úplnost jsou to strucne - zákon o péci o zdraví lidu, o šlechtení a plemenitbe, na ochranu zvírat, o krmivech o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhu, o lécivech, o potravinách.) Co se týká týrání zvírat, speciálne vyškolení inspektori okresních a mestských veterinárních správ konají dozor práve z hlediska možného týrání zvírat a spolu s orgány místní samosprávy a policie mají pravomoc navrhovat i postihy.

Oba zmínené zákony jsou provázeny vyhláškami, které podrobneji stanoví podmínky ochrany zvírat. Vyhláška c. 245/1996 Sb. k zákonu na ochranu zvírat proti týrání podrobne stanoví podmínky ochrany zvírat pri premístování na jatka a na jatkách, ochranu pred porážkou, péci pred porážkou, vcetne povolených zpusobu usmrcování. K veterinárnímu zákonu nabývají platnosti od 2. ledna 2000 dve vyhlášky, a to c. 286/1999 o zdraví zvírat a jeho ochrane, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu. Tato vyhláška stanoví na základe zmocnení § 8 veterinárního zákona veterinární podmínky a požadavky na prepravu zvírat a na péci o ne v prubehu prepravy. Druhá vyhláška c. 287/1999 stanoví veterinární požadavky na živocišné produkty, kde jsou mimo jiné podrobne popsány požadavky na prepravu zvírat, prodej, zacházení s jatecnými zvíraty apod. Vyhlášky reší pouze veterinární podmínky na prepravu zvírat, nikoli ochranu zvírat proti týrání. Toto nelze dopodrobna ve veterinárním zákone a vyhláškách rešit. Nicméne veterinární dozor se týká i dozoru a postihování prípadu možného týrání zvírat.

Proto se jeví argument o nerešení této problematiky citovaný "Skupinou pro zvírata" v otevreném dopise ministru zemedelství jako zavádející. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že zákon na ochranu zvírat potrebuje ješte dopracovat nekteré vyhlášky. Konstatuje to zpráva Evropské komise na základe jednání TAIEX (Úradu pro technickou pomoc a výmenu informací Evropské komise), které se uskutecnilo pocátkem listopadu na Státní veterinární správe. Zpráva Evropské komise konstatuje, že je potreba zmínené vyhlášky k zákonu na ochranu zvírat proti týrání, zejména, co se týká prepravy zvírat dopracovat (podrobné podmínky), pricemž Zpráva konstatuje, že tento zákon je dobrým rámcem. K tomu rekl Josef Holejšovský, ústrední reditel SVS: "Uložil jsem právnímu odboru a odboru ochrany zvírat iniciovat u právního odboru Ministerstva zemedelství prípravné práce na vytvorení potrebných vyhlášek. Krome toho ustanovuji oddelení, které se bude venovat welfare a ochrane zvírat proti týrání v rámci odboru ochrany zdraví zvírat. Dosud se touto problematikou zabývali dva pracovníci tohoto odboru."

K další výtce uvedené v otevrenému dopisu ministru zemedelství o úhynech a utrpení zvírat na jatkách rekl Richard Sovjak, místopredseda Predsednictva Stálého výboru pro ochranu zvírat Rady Evropy: "Od roku 1989 došlo k podstatným zmenám. Podle našich pruzkumu se vztah ke zvíratum zásadne zmenil, od doby, kdy zvírata patrila všem a nikomu. Každý vlastník má zájem, aby jatecné zvíre bylo vykoupené za nejvyšší cenu, to znamená v odpovídajícím stavu. Navíc se pripravuje hodnocení jatecných zvírat v systému SEUROP. Podle nej lze zjistit jakékoli známky násilného zacházení se zvíraty a to znamená i nižší výkupní cenu."

O harmonizaci naší veterinární legislativy s legislativou EU Státní veterinární správa stále jedná, ve snaze dosáhnout stejné úcinnosti. Josef Holejšovský tak již uložil našim odborníkum, aby porovnali náš veterinární zákon i ostatní související zákony (zákon na ochranu zvírat proti týrání i zákon o potravinách) se všemi Smernicemi Rady Evropy, abychom zjistili do jaké míry naše zákonné normy umožnují dosáhnout stejné úcinnosti jako tyto smernice. A ceho prozatím dosáhnout nelze. Clenské zeme nemají povinnost implementovat zákonné normy EU, ani to nelze, musejí však dosáhnout stejného úcinku.