Největší problém je dovoz českého cukru

Právo - 22.1.1998

Polský ministr hospodárství Janusz Steinhoff rekl Právu:

Nejvetší problém je dovoz ceského cukru

Polsko si stežuje na velké množství cukru dovezeného z CR. pripravujete proti tomu nejaká opatrení?

"Je to nejvetší problém v rámci Stredoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), který vyžaduje projednání. Vím, že nejde pouze o problém cukru, ale také o kukurici dováženou z Madarska, atd. Teritorium zemedelství je velmi citlivé a pro jednání obecne nejsložitejší. Politika ochrany zemedelských producentu je provádena ruznými zpusoby, z cehož vycházejí težkosti, které se objevují jak v Evropské unii (EU), tak i v CEFTA. Verím, že vytvorení racionálního mechanismu tyto problémy vyreší."

Jak hodlá Polsko postupovat v dumpingových sporech s EU?

"Naší zásadou je, aby byla predevším zajištena transparence procedur Unie. Jestliže jde o tyto spory, soudím, že zákon o monitorování a prípustnosti státní pomoci nám dává urcitá pravidla hry a všechno musí být pruhledné. Pokud jde o ocelárský trh, je to cástecne výsledek drívejšího stanoviska EU, která, pokud jde o finance, nepodporila dostatecným zpusobem proces restrukturalizace. Na druhou stranu je to však efekt toho, že jsme nepredložili program restrukturalizace hutnictví s harmonogramem cinnosti, což chceme v nejbližší dobe udelat."

Predchozí vláda Svazu demokratické levice a Polské lidové strany vedla aktivní proexportní politiku. Hodlá v tomto smeru koalice pravého stredu pokracovat?

"Máme v úmyslu celkove polský export zintenzívnit. Jde predevším o poskytování vývozních úveru a jejich pojištení. Je to rovnež otázka ruzných bilaterálních smluv mezi státy, které budou tento export s Polskem zintenzivnovat. Polská vláda hodlá v tomto smeru nejen pokracovat, ale i zvýšit svou aktivitu."

Máte predstavu, do kterých státu by se mel export rozšírit?

"Predevším jde o státy, jejichž hospodárství je komplementární. V této oblasti jsou velké možnosti v blízkých zemích. Naším velmi duležitým partnerem je Nemecko, kde je náš obrat velmi vysoký. Rovnež ale pocítáme s rozšírením obchodní výmeny s CR. Pokud jde o evropské partnery, zduraznil bych také Rusko, Ukrajinu a Litvu. Vidíme také možnosti zintenzívnení spolupráce s USA, kde máme velmi dobré a dlouholeté obchodní kontakty, a Japonskem. Hodláme eliminovat všechny bariéry, které ztežují obchodní výmenu s jinými zememi."

Jaké se Polsko snaží vytváret podmínky pro vstup zahranicního kapitálu?

"Všeobecne zámerem polské vlády je, aby podmínky pro vstup zahranicního kapitálu byly co nejlepší. Chceme predevším dokoncit deregulaci hospodárství a eliminovat všechny bariéry, které prekážejí vstupu zahranicního kapitálu a ztežují funkci podnikání. Z iniciativy vicepremiéra Leszka Balcerowicze byla vytvorena zvláštní meziresortní komise, jejímž úkolem je zrušit všechny regulace, které jsou podle nás zbytecné. Zustanou jen ty potrebné s cílem chránit polské zájmy, jež nebudou bránit rozvoji podnikání."

V Polsku je mnoho jihokorejského kapitálu. Má nynejší krize asijských trhu z tohoto hlediska nejaký dopad?

"Jihokorejci jsou v Polsku aktivní zejména v automobilovém prumyslu. Nemáme však žádný duvod soudit, že objem jihokorejského kapitálu na našem trhu bude menší nebo že vzniknou nejaké potíže ve fungování podniku s jeho významným podílem. Zduraznil bych také, že plánujeme v automobilovém prumyslu postupne snížit import automobilových soucástek a naopak zvetšit podíl jejich výroby pro auta prodávaná v Polsku."

Pripravuje Polsko nejaká opatrení, aby predešlo krizi, jaká v lonském roce postihla CR?

"Nová vláda monitoruje ekonomickou situaci ve všech zemích východní a strední Evropy. Jedine tak se dá predcházet ruzným chybám v transformacním procesu. Netvrdím, že tento proces u nás se mohl odehrát bez chyb - chteli bychom ale uniknout situaci, k níž došlo v CR."

O jaká opatrení konkrétne jde?

"Špatná situace panuje v prumyslu zbrojním, težebním - mám na mysli cerné uhlí - a ocelárském. V techto odvetvích vznikají obrovské ztráty. Je tam príliš velký stupen zamestnanosti. Napríklad náklady na práci tvorí více než 50 procent ceny polského uhlí. Musíme restrukturalizovat tyto sektory, což vyžaduje vysoké náklady na vyrešení sociálních problému.

Druhý problém spocívá v omezení spotrebitelské poptávky a tretím je pasivní saldo obchodní bilance. Netrápí nás samotné pasivum, ale jeho struktura vyplývající z dovozu spotrebního zboží. Chceme zvetšit množství inovací v polském prumyslu, jehož aktivity plánujeme rozšírit na mezinárodních trzích. Hodláme také podporovat malé a strední podniky, které se nejrychleji dokáží prizpusobit požadavkum trhu."

Dagmar Šandarová