Do centra Brd pronikl vetřelec: norek americký

PŘÍRODA / Zoolog zkoumá lesní potoky a objevil zbytky hostin po norcích.

Již několik roků pokračuje výzkum fauny a flóry v Brdech. Zoolog Okresního muzea Příbram Mgr. David Fischer v současné době mapuje výskyt ryb a ostatních tvorů, vázaných na vodní prostředí.

Ichtyofauna Brd

"V letošním roce chci ukončit výzkum, při kterém jsem víceméně pouze zjišťoval druhové složení," vysvětluje zoolog své plány a záměry. "Až v příštím roce se chci soustředit na zjišťování početnosti populace jednotlivých druhů." David Fischer prošel postupně všechny významnější potoky na území Vojenského výcvikového prostoru Brdy. Jsou tedy známy výsledky z Padrťského potoka - Klabavy, Ledného potoka, jenž protéká přes Bahna. Pozornost si zasloužil i Skořický potok, který je mimochodem znám významnými porosty lužního lesa podél břehů a sbírá své vody pod Okrouhlíkem a z mokřadů v lokalitě, kde stála osada Kolvín. Zkoumáno bylo i povodí Litavky z druhé strany Brd, to znamená Čepkovský potok, Pilský potok, a zbývá se zaměřit na Albrechtský potok. Jsou známé výsledky i z Červeného a Mourového potoka. Zoologa doprovázeli lesníci a někteří správci polesí Vojenských lesů a statků Hořovice. "Byli velice vstřícní a výzkum je zaujal," vypráví Fisher. "Já jsem doufal, že to co objevím, bude povzbuzující, a rozhodně nejsem zklamaný. Nadšení se mnou sdíleli i lesáci. Byla to perfektní spolupráce a musím poděkovat správci Vojenského výcvikového prostoru Brdy v Jincích podplukovníkovi Ing. Březovskému, že jsme získali povolení."

Podvodní bohatství

"Z některých potoků jsem opravdu nadšen. Objevili jsme mimořádně bohaté populace některých, dnes již méně běžných druhů ryb, jako je například střevle potoční anebo vranka obecná. Potěšil nás i výskyt mřenky mramorované. Škoda, že se nestihlo více, když hodinu chytáte, čeká vás potom náročné měření úlovků a jejich evidování." Neskrývanou radost měl ovšem zoolog z potvrzení výskytu dvou druhů raků - říčního a obzvláště vzácného kamenáče.

Vzácní klepetáči

"Našel jsem raka říčního i raka kamenáče, byť to bylo pouze v jednom z mnoha zkoumaných potoků. Všeobecně se dá říci, že ryby a vodní živočichové jsou ve všech tocích až na některé výjimky. Druhově bohatší je například Padrťský potok. Pravým opakem jsou křišťálově čisté vody Třítrubeckého potoka. Jeho překrásné okolí zaujme však každého. Bohužel je zřejmě přespříliš kyselý, a tak jeho koryto je v podstatě mrtvé." Kyselost Třítrubeckého potoka ještě více způsobuje přítok Rezervy, která jej napájí z rašelinišť pod svahem Toku."Asi po 70 metrech v místech soutoku jsme neobjevili žádné ryby. Neměl jsem jak změřit kyselost, ale pokud dosahuje hodnoty ještě kolem 5 pH, mohl by tu žít maximálně siven. Toho jsme jinak nikde neulovili, ačkoliv tady údajně žije v nádržích."

Nenasytný vetřelec

Vrásky na čele však dělá odborníkům problém, který se stále častěji objevuje při našich tocích. "Zvláště v úsecích Klabavy jsme viděli zbytky krunýřů a klepet po hostině norka amerického. Mám strach, aby norek nezdecimoval raky a některé druhy ryb úplně. Zbytky po ulovených racích jsou podle lesníků vidět dost často na kamenech v potocích." Tato lasicovitá šelma je opravdovým vetřelcem v naší přírodě. Dostala se do volnosti z kožešinových farem a velice úspěšně se rozmnožuje. Zkušenosti s ním mají především rybáři u vodních nádrží na Vltavě. Norek je tak drzý, že se před zraky rybářů ani nebojí dobývat do jejich vezírků, kde mají nalovené ryby.

Norek ničí i užovky

Zeptali jsme na názor RNDr. Františka Pojera z Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze: "Norek americký žije v naší přírodě už řadu let. Ale jeho početnost byla opravdu nízká a nikoho to nevzrušovalo. O jeho negativním vlivu na populaci raků a ryb už víme. Jako živočich, který není původním druhem naší fauny, není zahrnut v seznamu lovné zvěře a ani chráněných druhů. Dá se tedy říci, že se lovit může. Ale jakým způsobem? Tento problém se bude muset řešit legislativně, protože se netýká jenom ryb a raků. Stejně tak ničí ostatní živočichy a jsou s ním problémy na Křivoklátsku, kde hubí populace vzácné užovky podplamaté. Svěřil se mi kolega z CHKO Křivoklátsko, že když jednu užovku chytl, aby ji změřil pro ochranářské záznamy, pojednou se z křoví vyřítil norek a bral mu ji z ruky. To zní až neuvěřitelně, ale je to pravda." Dříve žil norek na několika málo místech u vod, a protože se mu daří, populace se začaly v přírodě prolínat, a tím pronikl po tocích i do centrálních Brd.