Rozvoj maloobchodu odráží vyšší životní úroveň v ČR

Česká maloobchodní síť je nejrozvinutější ze zemí střední a východní Evropy, míní odborníci.

Počet maloobchodních prodejen, stejně tak jako jejich celková prodejní plocha, se za deset let více než zdvojnásobily. Počet prodejen nepotravinářského sortimentu je dokonce čtyřikrát vyšší. Dokazuje to nejrozsáhlejší šetření stavu maloobchodní sítě od roku 1989, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Také do budoucna očekávají odborníci ještě další investice do obchodní sítě. Kupní síla obyvatel prý sice v posledních letech poklesla, ovšem celková životní úroveň je stále nejvyšší ze zemí Visegrádské skupiny.

"O lepší maloobchodní síť si řekli spotřebitelé," uvedl pro HN analytik společnosti Incoma Zdeněk Skála. Zdůraznil, že z postkomunistických zemí se proto právě v ČR "uhnízdil" největší počet zahraničních řetězců. Obrovská konkurence, která mezi nimi panuje, tak vytváří tlak na efektivnější formy výroby a kvalitnější zboží ze strany dodavatelů obchodních řetězců. "Maloobchod dosud byl jedním z motorů ekonomické transformace," dodal Skála.

Tlak obchodních řetězců na udržení nízkých cen se ukazuje právě v těchto dnech, kdy se chystají zdražovat například dodavatelé masa. Jejich snahu zvýšit ceny řeší masokombináty dovozem levnější suroviny ze zahraničí. Vyšší cenu obchodní řetězce totiž zpracovatelům v současné situaci nedovolí. Odborníci poukazují na to, že zemědělské prvovýrobce, ale i zpracovatelský průmysl ještě čeká výrazná restrukturalizace, ke které nemá odvahu stát. Na druhou stranu využívají řetězce své síly k vyžadování různých vedlejších poplatků od dodavatelů a například také hrazení nákladů na reklamu a zavedení určitého výrobku do sítě.

ČSÚ však ve své analýze dokládá, že v současné době v maloobchodě jednoznačně převládá nepotravinářský sortiment. Zatímco v roce 1989 bylo v tuzemsku 15 tisíc těchto prodejen, v roce 1999 to bylo více než šedesát tisíc. Očekává se však, že další fází rozvoje maloobchodu bude koncentrace, tedy snižování počtu prodejen ve prospěch mamutích velkoprodejen typu hypermarketů a hobbymarketů. "V zemích Skandinávie je obvyklé, že jedna společnost řetězců ovládá tři čtvrtiny trhu," řekl Skála. Obava, že by tyto řetězce zneužily dominantního postavení a podle libosti zdražovaly, podle něj neplatí. "Vždy bude vedle těchto subjektů existovat nezávislý sektor," uzavřel.

V ČR je podle některých pozorovatelů nejvyšší životní úroveň ze všech postkomunistických zemí. "Podíl HDP na jednoho obyvatele v ČR je na úrovni 62 % průměru OECD. V Polsku a v Maďarsku je toto procento nižší. Na druhé straně je z těchto zemí právě v ČR nejnižší úroveň cen," uvedl například předseda rozpočtového sněmovního výboru Vlastimil Tlustý.