Sadař ze Slovácka švestky napadené šarkou nikdy nekácí

MF Dnes 22.9.1999

Sadar ze Slovácka švestky napadené šarkou nikdy nekácí

Ostrožská Nová Ves - Proti šarce, virovému onemocnení švestek, se nebojuje kácením stromu. To je životní zkušenost sedmdesátiletého sadare z Ostrožské Nové Vsi Josefa Zajíce. Pred ctyrmi lety prevzal po zemrelém strýcovi zanedbaný švestkový sad. Stromy neprinášely žádný užitek, plody napadené šarkou predcasne padaly na zem. "Soused mi radil, at sad vykácím. Ale já jsem se s ním chtel vsadit, že stromy zachráním. Šarka není nic nového, vyskytovala se zde už za první republiky. Když se však o stromy rádne pecovalo, její negativní úcinky byly minimální," tvrdí Zajíc. Všechny stromy obryl, pohnojil, prorezal, na jare koruny postríkal proti pilatce. A úroda se dostavila. Sad zacal rodit. "Letos budu mít sklizeno asi pet metráku švestek, úroda je nadprumerná. Budou povidla i slivovice," libuje si sadar. V zamestnání delal celý život svárece a po práci se odreagovával na zahrade a v sade. Rouboval a prorezával stromy, lisoval mošty, vyrábel víno... "Ze všeho nejradeji jsem zavaroval," priznává. Nyní pestuje ctyriašedesát druhu jablek a každý rok roubuje nekolik nových odrud, které se ve výzkumných ústavech podarilo vyšlechtit. "Stromy jsou moje láska," tvrdí sadar." Švestky, které jsou napadeny šarkou, nejsou ošetrované," tvrdí sadar. Švestka domácí se podle nej musí roubovat zásadne na podnož mirabolan. Stromy nesmí zarustat travou. Hnojí se chlévskou mrvou, ale i kombinací umelých hnojiv. Když je sucho, musí se podle Zajíce i dospelé švestky zalévat. "A kdyby ani to nepomáhalo, strom serežu, aby z nej vyrazily nové letorosty," dodává. Hovorí o svém konícku s nadšením. "Nekterí lidé mi ted možná budou psát a vycítat, že jsou mé rady k nicemu. Ale je to moje zkušenost overená už témer šedesáti lety. Všem ríkám, že ke kácení švestek napadených šarkou není duvod," uzavírá Josef Zajíc.

VOJTECH CEKOTA