Jak vyřešit problémy českého zemědělství aneb Dva extrémní scéná

LN 16.8.1999

Jak vyřešit problémy českého zemědělství aneb Dva extrémní scénáře

Scénář první - Vše vyřeší neviditelná ruka trhu Všechny problémy tuzemského (a nejen jeho) zemědělství pramení ze zvrácené dotační politiky, která ničí efektivně fungující tržní vztahy. Zrušení dotací a pevně stanovených minimálních výkupních cen, zkrátka skutečný trh, to je jediný účinný recept na nemoci českého zemědělství. Argumenty pro Tlak konkurence by vymetl z trhu pseudosedláky, kteří neumějí účinně snižovat náklady a produkovat levné potraviny. Ve hře by zůstali jen opravdoví hospodáři, kteří se dokáží přizpůsobit tvrdému diktátu trhu, jehož heslo zní: co nejlepší a nejlevnější výrobky . Pro spotřebitele by to bylo jenom dobře. Měli by totiž trvale zajištěny levné a kvalitní potraviny. Argumenty proti Volný trh v Evropě prakticky nikde nefunguje, čeští zemědělci by proto byli výrazně znevýhodněni. Navíc většina zemí si úzkostlivě hlídá svůj trh. Proniknout na něj s levnými, v tržním prostředí produkovanými potravinami je prakticky nemožné. Sázka na trh by znamenala zkázu většiny českých sedláků, kteří by podlehli tvrdému tlaku nákupců a velkých obchodních řetězců. Zároveň by to byl konec snu o malebném českém venkově. Místo zemědělské kultivace krajiny by venkov pustnul.

Scénář druhý - Evropský model Zemědělci se v současném světě neobejdou bez dotací a jiné podpory ze strany státu. Jenom systematická dotační politika, zajištění únosných výkupních cen a výkup přebytků dokáže zajistit trvale fungující zemědělství. Argumenty pro Dotace a státní podpora pomůže k udržení slušné životní úrovně na českých vesnicích. Státní peníze pomohou přežít i malým hospodářstvím, která by jinak zkrachovala. Díky tomu budou obdělávány a využívány plochy, jež by jinak ležely ladem. Čeští zemědělci také nebudou v nevýhodě vůči svým zahraničním kolegům. Ti se totiž stále mohou opřít o silnou finanční podporu Evropské unie a svých vlád. Argumenty proti Dotace zvýší ceny potravin. Peníze by se daly použít v daleko potřebnějších oblastech, např. ve zdravotnictví. Dotace zatěžují rozpočty. Jakákoliv změna či vyčištění rozpočtů je pak téměř nemožné, neboť na dotace si sedláci zvyknou a nechtějí o ně přijít. Dotace jsou navíc vždy diskriminační a otevírají dveře korupci. Jsou i demotivující. Kdo má své jisté , nesnaží se o změnu k lepšímu. Sázka na dotace by vedla k zakonzervování nedobrého stavu a agrární oblast by se stala trvale neřešitelným problémem.