Kuřecí krize v Evropské unii

HN 8.6.1999

Kurecí krize v Evropské unii

Skandál dioxinové krmicí smesi pripomíná vetrnou smršt. Z kresla smetla dva belgické ministry. Dopadla i na clena nizozemského kabinetu a bruselské koalici nekolik dnu pred volbami odfoukla predvolební kampan. Krestanští demokraté a socialisté se nyní marne snaží vysvetlit, z jakého duvodu se záležitost pokoušeli udržet pod poklickou již od konce dubna a proc v minulých dnech zpochybnovali neblahé dopady na vlastní obyvatelstvo. To nyní s úžasem hledí na vyprázdnené supermarkety a zavrené restaurace.

Dva aktéri z belgické firmy Versele-Laga, kterí se ocitli v rukou policie, je však jen slabá náplast na rozbourenou hladinu evropského zemedelství, které zachvátila vlna omezení dovozu z Belgie. Kdekdo se již nemilosrdne vyporádal s nebohými kuraty a dalšími výrobky, ale nikoliv s hrozbou dominového efektu, v nemž muže hlasité parte zahrát konkurencní boj.

Jak dokazuje historie nemoci šílených krav, zákaz dovozu je otázkou zdravotnických norem, ale i konkurence. Jak jinak si vysvetlit rozhodnutí USA vyhlásit embargo na drubež a veprové pro celou unii. Jde zrejme o odvetu za odmítání importu hormonálního amerického hovezího, která muže být ješte mnohem trpcí. Pokud Amerika zastaví nákup evropského mléka a Rusko odmítne na cas západoevropské veprové maso, muže to mít fatální následky. Obe komodity a také hovezí jsou nyní v unii v nadprodukci. A na východe cíhají levnejší zemedelci z reformních zemí.

Aféra ale prece jen prinesla neco pozitivního: Potvrzení toho, že biologicky ošetrené potraviny jsou jedine správným smerem. A za druhé opet se zretelne prokázalo, že EU se neobejde bez spolecného kontrolního systému, nad nímž po odeznení kauzy šílených krav mávla rukou.

Milan Mostýn