Choroby, škůdci a plevele cukrovky a jejich význam v současnosti

Choroby, škůdci a plevele cukrovky a jejich význam v současných podmínkách pěstování

Diseases, pests and weeds of sugar beet and their meaning in contemporary conditions of cultivation

V. Řimsa

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: Changes in a sowing process in regions of sugar beet production and therewith coherent decrease of areas of sowing sugar beet caused changes of an occurrence of a harmful factors of the sugar beet. The bigger representation of oil-plants and cereals pose increased demands on a protection of sugar beet against diseases that are occurred in the end of vegetation and protection against weed. The attention demands also an aphis, when size of their population varies on dependencies on weather conditions. The trend in the protection of sugar beet will reflect a general standard of the economy in agriculture. By a supposed increase of chemicalization will effectiveness of the protective intervention opposite diseases, pests and weeds proportional to a well-timed signalling, right appreciation of damage stage of growth and weedy index. The problems mentioned above will lay raised demands on counselling and management.

Key words: sugar beet, diseases, pests, weeds, plant protection.

Souhrn: Změny v osevních postupech v řepařských oblastech a s tím související snížení ploch osevu cukrovky se odráží na změnách výskytu škodlivých činitelů u řepy. Větší zastoupení olejnin a obilovin klade zvýšené nároky na ochranu cukrovky proti chorobám vyskytujícím se v závěru vegetace a ochranu proti plevelům. Pozornost vyžadují nadále mšice, kdy velikost jejich populace kolísá v závislosti na povětrnostních podmínkách. Trend v ochraně cukrovky bude odrazem celkové úrovně hospodaření v zemědělství. Při předpokládaném nárůstu chemizace bude efektivnost ochranných zásahů proti chorobám, škůdcům a plevelům úměrná včasné signalizaci, správnému hodnocení stupně poškození porostu a indexu zaplevelení. Uvedené bude klást zvýšené nároky na poradenství a organizaci řízení.

Klíčová slova: cukrovka, choroby, škůdci, plevele, ochrana rostlin.

Změněné ekonomické podmínky, ve kterých hospodaří agrární sektor, významně ovlivňují skladbu pěstovaných plodin v zemědělských podnicích a tím i spektrum osevních postupů.V mnoha zemědělských podnicích v posledních letech došlo k výraznému zjednodušení osevního postupu a tím i střídání jednotlivých kultur.

V typicky řepařských oblastech zaznamenáváme zvýšené zastoupení zejména ozimých obilnin na plochách uvolněných po pěstování jetelovin, luskovin případně dalších pícnin, po kterých se stále častěji objevuje řepka či slunečnice. Ubývá ploch cukrové řepy, které dosahují svého minima v historii řepařství. Celá řada zemědělských podniků přestala s všeobecně známých důvodů cukrovku zcela pěstovat. Zemědělské podniky, kde se dosud cukrovka udržela, rovněž snižují osevní plochy a tím i zastoupení této zlepšující plodiny v osevním postupu.

Možnosti, které dává současné zařazení cukrovky v osevním postupu se odráží na celkové úrovni ochrany rostlin, spolu s respektováním technologických požadavků při pěstování cukrovky se odráží na případných změnách výskytu škodlivých činitelů u této plodiny. Rozvoj nebo snížení výskytu škodlivých činitelů a změny jejich spektra ovlivňují kromě povětrnostních podmínek, technologie pěstování (např. s nástupem technologií pěstování cukrovky bez ruční práce je větší důraz kladen na ochranu vzcházející řepy proti spále řepné, maločlenci, dřepčíkům a plevelům). Také v současné době změny vedoucí k zjednodušení osevních postupů při větším zastoupení olejnin v řepařských oblastech, v nižších hladinách minerální výživy, praktické nepoužívání statkových hnojiv, jakož i při absenci semenářství cukrovky u nás a nedostatečném hubení plevelů v předplodinách se mění spektrum i hospodářský význam škodlivých organizmů u cukrovky především z hlediska jejich podílu na hospodářských ztrátách.

Při kvalitní předseťové přípravě půdy pokud řepa nebude pěstována v extrémních podmínkách těžkých či lehkých půd a nebude mimořádně nepříznivé počasí v období vzcházení, význam řepné spály obávané choroby při klíčení a vzcházení výrazně ustupuje mimo jiné i v souvislosti se stále kvalitnější úpravou osiva. Vyšší biologická hodnota osiv cukrovky zlepšovaná parametry moření dostatečně postihuje hlavní škůdce vyskytující se v období vzcházení a neklade již takové nároky na přímé ošetření porostů proti maločlenci a dřepčíkům, o čemž svědčí porovnání rozsahu indexu ošetření v současné době s obdobím před 10 - 15 lety. Výjimkou může být extrémně nepříznivý rok pro pěstování cukrovky s prodlužujícím se obdobím vzcházení při současně silném rozvoji populací obou škůdců. Perspektivně určité nebezpečí silného poškození pro vzcházející porosty představují dřepčíci a to v souvislosti s pěstováním řepky v blízkosti řepných porostů. Takovéto negativní zkušenosti jsou známy nejen z některých našich řepařských oblastí, ale i ze zahraničí. Obdobně i další škůdce, háďátko řepné, kterému nebyla v minulosti věnována náležitá pozornost, především v souvislosti s nižším zastoupením cukrovky v osevním postupu, může však v podmínkách, kde jsou obě zmíněné plodiny pěstovány v krátkém odstupu, způsobit problémy a být příčinou ztrát na výnosu bulev. I v tomto případě jsou známy nepříznivé dopady a zkušeností z předchozích let, kdy cukrovka v okrajových řepařských oblastech byla pěstována společně s řepkou při zkrácené rotaci obou plodin.

Lokální význam nadále mají škůdci, jako jsou drátovci, rýhonosec řepný, případně osenice polní. Nepříznivou situaci v případě jejich výskytu je lépe řešit v předplodinách, kdy vynaložíme méně úsilí a zejména s nižšími náklady dosáhneme lepšího ochranného efektu.

Výskyt populace mšice makové a mšice broskvoňové v řepných porostech kolísá v závislosti na povětrnostních podmínkách ročníku. Rovněž podle průběhu počasí v jarním období začíná letová aktivita mšic a s tím související jejich primární a sekundární migrace v porostech řepy. Celkově však v posledních letech zaznamenáváme podprůměrný výskyt mšic. Příčin tohoto jevu může být více. Významnou roli jistě sehrává již zmíněný průběh počasí, ale s největší pravděpodobností stávající nižší hladina dusíkaté výživy, případně i odrůdová skladba. Určité riziko pro cukrovku představuje mšice broskvoňová, a to v souvislosti s možností snadného přezimování v mírných zimách v porostech řepky. Škodlivost obou zmíněných mšic spočívá především v přenosu virů žloutenek. Škodlivost virových žloutenek nelze ani pro budoucnost podceňovat a porovnáváme-li jejich výskyt s obdobím před deseti až patnácti lety, vyskytují se nyní v podstatně menším rozsahu a jejich škodlivost je zanedbatelná v důsledku pozdních infekcí. Slabší výskyt žloutenek je dán nejen menší populací mšic, ale i sníženým výskytem zdrojů infekce, jako jsou víceleté plevele a zejména absencí hlavního zdroje - semenných porostů cukrovky, které byly pravidelně z více než poloviny infikovány virovými žloutenkami.

Riziko pro pěstování cukrovky nadále představují ve vlhčím a teplejším ročníku rizománie, ale i další choroby vyskytující se v druhé polovině vegetace a v jejím závěru. Jedná se především o padlí řepné a cerkosporiózu. Škodlivost obou chorob závisí na jejich časném nástupu a citlivosti pěstovaných odrůd. Při jejich výskytu do konce srpna musíme očekávat ztráty na výnosu i snížení cukernatosti, pokud včas neprovedeme ochranná opatření postřiky. Cerkosporióza je choroba, která se do našich teplejších oblastí opět vrací. Její narůstající výskyt úzce souvisí se zdroji infekce při zaorávání veškeré nadzemní hmoty na honech kde byla řepa pěstována. Není vyloučen ani přenos osivem, i když ve velmi nízkém procentu.

Narůstajícím problémem je zhoršující se zaplevelení porostů cukrovky. V uplynulém období, při širším spektru pěstování plodin v rámci osevního postupu byla řada zejména odolných plevelů účinně likvidována a omezována v rámci pěstované jiné kultury (jeteloviny, luskoviny, luskovinoobilné směsky a krmné předplodiny). V současné době je hlavní tíha odplevelení zaměřena právě do cukrovky, a to jak z důvodu zúžení osevního postupu, tak i úspor při použití herbicidů v předplodinách. Proto také ošetření porostů cukrovky herbicidy v současné době dosáhlo více než dvouapůlnásobku s cílem uspokojivě řešit problematiku účinného hubení plevelů bez jejich konkurenčního vlivu na pěstovanou plodinu - cukrovku.

Vývoj výkonů prováděný v ochraně cukrovky před chorobami, škůdci a plevely v období let 1972 -1998 dle zpracovaných údajů Státní rostlinolékařské správy zachycují následně uváděné tabulky a grafy. K poklesu ošetřených ploch došlo především proti škůdcům, i když jsou zcela zřejmé rozdíly mezi jednotlivými ročníky (kolísá podle povětrnostních podmínek ošetření proti mšicím). Naopak zaznamenáváme nevýrazný nárůst ošetření proti houbovým chorobám v závěru vegetace (padlí, cerkosporióza). Trvale vzestupný trend rozsahu ošetření proti plevelům je zaznamenáván od roku 1989. O vzestupném trendu chemizace v cukrovce svědčí i vynaložené náklady na ošetření jednoho hektaru cukrovky v letech 1996 - 1998.

Zvyšuje se i spotřeba účinných látek aplikovaných na jeden hektar cukrovky.

Další trendy v ochraně cukrovky budou závislé na výskytu škodlivých činitelů, jež v mnoha případech úzce souvisí z celkovou úrovní hospodaření a dodržování základních pěstitelských a agroekologických požadavků. O rozsahu a efektivnosti chemických zásahů by měl rozhodnout správně provedený monitoring škodlivých organizmů a na základě jejich signalizace výskytu, následném hodnocení stupně napadení porostů, kritických počtů a indexů zaplevelení provádět ošetření. S tím souvisí i vyšší nároky na úroveň řízení, kvalitu poradenství a celkové uplatnění systému integrované ochrany rostlin.

Index rozsahu ošetření porostu cukrovky dle osevů v jednotlivých letech

Adresa autora

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000