Vliv stavu českého řepařství na produkci sladovnického ječmene

VLIV SOUČASNÉHO STAVU ČESKÉHO ŘEPAŘSTVÍ NA PRODUKCI SLADOVNICKÉHO JEČMENE

Impact of contemporary state of Czech sugar beet cultivation on production of malt barley

O. Faměra

Česká zemědělská univerzita Praha, katedra rostlinné výroby

Souhrn: Decreasing of sugar beet sowing area in CR decline part of malt barley placed in crop rotation after sugar beet. The yield of malting barley enhances after sugar beet leaves ploughing in, but the malting quality could be worse. The content of proteins in grain grows up after late nitrogen let-up from soil and the rate of grains lesser than 2.5 mm diminish. That is why we do not recommend nitrogen fertilising for malting barley. The sugar beet leaves had to be crashed and split steadily to all surface. Sowing quantity of malting barley is recommended in a dose 3 - 3.5 mil. grains per ha.

Key words: malting barley quality, sugar beet, sugar beet leaves.

Souhrn: Snižováním ploch cukrovky v ČR klesá podíl ploch sladovnického ječmene zařazeného po cukrovce. Po zaorávce chrástu se zvyšuje výnos zrna jarního ječmene, ale může se zhoršit sladovnická jakost. Při pozdním uvolnění dusíku v půdě se zvyšuje obsah bílkovin v zrnu a klesá podíl zrna nad sítem 2,5 mm. Doporučuje se nehnojit ječmen dusíkatými hnojivy. Chrást je nutné rozdrtit a rovnoměrně rozložit na plochu. U ječmene je vhodné vysévat 3,0 - 3,5 mil. zrn na ha.

Klíčová slova: jakost sladovnického ječmene, cukrovka, chrást.

V posledních letech doznává podíl plodin na orné půdě značných změn. Trh s jednotlivými komoditami je stále více ovlivňován nejen domácí poptávkou a nabídkou, ale velmi výrazně se projevuje působení zahraniční produkce a podmínek na světovém trhu. U komodity cukr je Česká republika zahlcována produkcí ze dvou směrů: vlastní nadvýrobou a především dovozem dotovaného cukru (příp. izoglukózy) ze zahraničí. Světová nadprodukce cukru tlačí ceny dolů a silně omezuje odbyt na světovém trhu, takže naše řepařství a cukrovarnictví je ve velmi problematické situaci. Průběžné řešení se projevuje dalším uzavíráním cukrovarů a v návaznosti snižováním ploch cukrovky. To vede i ke změnám v oblastech jejího pěstování. Nízké domácí ceny za cukrovku a dlouhodobé platby za její dodávky vytvářejí překážky mezi pěstiteli a zpracovateli. Přesto zájem o pěstování cukrovky u většiny dosavadních pěstitelů přetrvává. Jednak “není co pěstovat (ekonomicky zajímavého)”, jednak cukrovka jako organicky hnojená okopanina má významné místo v osevních postupech.

V souvislosti se změnami u cukrovky se mění podmínky i pro další dříve zajímavou tradiční komoditu - sladovnický ječmen. V řadě skutečností světového trhu je situace podobná. Předmětem obchodování se zahraničím není zpravidla surovina od pěstitele (jen omezeně), ale především se prodává vyrobený slad. I když se u nás spotřebuje na výrobu sladu asi jen 1/4 produkce jarního ječmene, přesto cenové poměry u sladu ovlivňují cenu ječmene. Zatímco u nás je pravidelně problematické dosáhnout vysoké jakosti sladovnického ječmene a z něho vyrobeného sladu, je na světovém trhu přebytek kvalitních produktů. Podobně jako u cukru tlačí nadprodukce ceny ječmene a sladu dolů. Vzhledem k možnosti uplatnit zrno ječmene i jinak než na výrobu sladu, je pokles ploch jarního ječmene sice znatelný, ale ne tak dramatický jako u cukrovky.

Spojitost obou plodin - cukrovky a sladovnického ječmene, je v návaznosti těchto plodin v osevním postupu. Při pěstování jarního ječmene pro sladovnické účely je vhodnější sled po cukrovce než po obilninách (pšenici). Cukrovka je hnojená hnojem, který vytváří vhodnější půdní podmínky pro slabší kořenový systém následného ječmene. Podobně působí v půdě i organická hmota chrástu cukrovky a fytomasa meziplodin na zelené hnojení. Z dlouhodobého hlediska přináší ječmen stejné nebo spíše vyšší výnosy po cukrovce než po obilnině. Po obilnině dochází ke snižování podílu předního zrna a vzrůstá obsah N-látek v zrnu. V současné době se často dává přednost pšenici před ječmenem při zařazení po cukrovce, protože přináší vyšší ekonomický přínos. Výnosově i jakostně je pšenice jistější.

Jednoznačný příznivý vliv cukrovky na produkci sladovnického ječmene se v posledním desetiletí změnil. Výrazné změny v poptávce po živočišných produktech silně snížily stavy skotu. Z toho vyplývá i nižší potřeba objemných silážovaných krmiv, u kterých je těžiště spotřeby v kukuřičné siláži. Dřívější využívání řepných skrojků dnes téměř vymizelo. Při současné technologii sklizně cukrovky zůstává chrást na poli a je orbou zapravován do půdy. Tato organická hmota je na jednu stranu vítaným zdrojem organických látek v půdě a vylepšuje jejich bilanci, na druhé straně je zdrojem problémů při pěstování sladovnického ječmene. Po zaoraném chrástu se zpravidla zvyšuje výnos zrna, ale klesá jeho sladovnická kvalita.

Pokud v zemědělském podniku následuje po cukrovce pšenice ozimá, musí být vyseta co nejdříve. To znamená, že jarní ječmen bude na pozemcích s pozdní sklizní cukrovky. Pokud půda v listopadu zamrzne, zůstane zaoraný chrást v konzervovaném stavu až do jara. Rozklad probíhá různě intenzivně během jarního období. Při suchém průběhu počasí se velmi zpomalí mikrobiologická aktivita v půdě. Dynamiku mineralizace dusíku v půdě ovlivňují také podmínky zaorávky chrástu. Chrást ležící zpravidla v řádcích je nutné rozřezat na menší částice a plošně ho rovnoměrně rozprostřít. Místa shluků organické hmoty v půdě jsou dobře patrná na porostu jarního ječmene. Obrys porostu vytváří “vlny nebo kopce” vyšších rostlin, které více odnožují. Většinou jsou však zdrojem počátku poléhání porostu, výskytu houbových chorob a zrno je horší jakostí. Chrást by měl být mělce zapraven asi do 15 cm. Čím je hlubší uložení v půdě, tím později se uvolňuje dusík.

Tento dusík mohou využít rostliny ječmene k jeho zvýšenému příjmu. To nastává zpravidla po silnějších srážkách. Rostliny obnoví odnožování a mohou dodatečně vytvořit klasy. Pozdní příjem dusíku způsobuje větší tvorbu bílkovin v zrnu. Obsah bílkovin je v nepřímo úměrném vztahu k obsahu škrobu v zrnu. Pro výrobu sladu je žádoucí vyšší podíl škrobu (nad 63 %) a nižší podíl bílkovin (10,5 - 11 % - 11,5 %). Jestliže dojde k podrůstání a tvorbě opožděných klasů, zhoršují se i další jakostní parametry ječmene a v návaznosti také sladu. Opožděné klasy již nemohou vyrovnat stupeň zralosti s hlavními stébly. Zrna z nich jsou méně vyvinutá, nevyzrálá a s vyšším obsahem vody. Podle množství ve sklizené hmotě mohou zvyšovat celkovou vlhkost obilní masy s nutností dalšího ošetření (aktivní větrání, příp. dosušení). Poměr bílkovin a škrobu je nevhodný pro sladování a projevuje se vyšším obsahem N-látek v sušině. Nedostatečně vyvinutá zrna snižují podíl zrna nad sítem 2,5 mm (předního zrna) a zvyšují propad pod sítem 2,2 mm. Proto je nutné provést posklizňové čištění, při kterém se drobná zrna vytřídí na sítech. Zaschlá a lehká zrna se oddělí vzduchem v aspirátoru. Pokud nedozrálá zrna již dosáhla větší velikosti, zůstávají v surovině. U nich ještě nedošlo k odbourání chlorofylu a mají nazelenalou barvu. Zelená zrna jsou zhoršujícím jakostním znakem, protože mají nepříznivé látkové složení.

Běžná doporučení pro hnojení dusíkem po obilninách a dalších předplodinách uvádějí nejzažší dobu pro přihnojení fázi 13 DC (3. listu). Je to s ohledem na dynamiku příjmu dusíku ječmene a na možnost nevhodného zvýšení obsahu N-látek v zrnu. U organické hmoty ze zaoraného chrástu je průběh přeměn v půdě velmi proměnlivý a v daném ročníku dopředu neznámý. U sladovnického ječmene se proto doporučuje neprovádět hnojení průmyslovými dusíkatými hnojivy po zaorávce chrástu cukrovky. Potenciální množství dusíku v půdě se chrástem výrazně zvyšuje. Při sklizni 45 t bulev na ha činí průměrné množství dusíku z chrástu 110 - 150 kg na ha (Onderka, 1997). Pozdní uvolnění dusíku způsobuje nejen přímé ovlivnění jakosti zrna, ale další problémy. Jarní ječmen je dosti citlivý na poléhání a k lámání stébla při zvýšeném příjmu dusíku. Současně se zvyšuje i náchylnost k napadení listovými chorobami. Tyto nepříznivé faktory dále zvyšují nebezpečí poklesu výnosu a kvality zrna. Na úrodných stanovištích je proto vhodné vysévat nižší množství osiva 3,0 - 3,5 mil. na ha.

Cukrovka se zaorávkou chrástu zůstává i nadále dobrou předplodinou pro sladovnický ječmen, ale je nutné přizpůsobit agrotechniku ječmene vyšší zásobě dusíku v půdě. V některých ročnících je potřeba počítat s vyšším rizikem zhoršení sladovnické jakosti zrna. Řepný chrást se musí rozdrtit a rovnoměrně rozdělit na plochu. Jeho zapravení do půdy má být co nejdříve po sklizni cukrovky a do menší hloubky asi 15 cm.

Tab. 1: Osevní plochy cukrovky a jarního ječmene a jejich zastoupení na orné půdě v ČR (ČSÚ).

* odhad

Tab. 2: Vliv předplodiny na výnos jarního ječmene v t.ha-1 (Svaz pěstitelů sladovnického ječmene).

Adresa autora

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000