Foliární aplikace AMISTARU a technologická jakost cukrovky

Vliv foliární aplikace AMISTARU na technologickou jakost cukrovky

The effect of foliate spray AMISTAR to the technological quality of the sugar beet

J. Zahradníček1, J. Pulkrábek2

1VUC Praha, a.s., 2ČZU Praha

Summary: In the bioclimatic favourable year 1999 was tested an influence of the foliate spray AMISTAR to main indicators of technological quality of the sugar beet. The preparative AMISTAR was applied in two doses (0,8 and 1,0 litre per hectare) and compared to Control and two standard preparations (IMPACT, TOPSIN). The treated sugar beet showed higher content of chlorophyll, higher value of beet juice pH, content of sucrose (absolutely 0,5 %) and especially increasing yield of roots and white sugar (relatively by 10 %). The content of technological harmful substances (nitrogen, potassium, sodium) was decreased in the treated sugar beet.

Key words: sugar beet, Amistar, chlorophyll, beet juice pH, yield, technological quality, storage.

Souhrn: Při komplexním hodnocení jednoletých výsledků polních biologických a technologických skladovacích pokusů, lze konstatovat, že přípravek Amistar prokázal příznivý účinek na sledované hlavní kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky, jak při sklizni, tak i při dlouhodobém skladování. Ošetřená cukrovka vykázala vyšší obsah chlorofylu v listech, nižší aciditu řepné šťávy (vyšší pH), vyšší cukernatost, vyšší výnos bulev, vyšší výtěžnost rafinády i její vyšší výnos z 1 ha. Testovaný přípravek se projevil pozitivně také na skladovatelnosti cukrovky, konkrétně na snížení ztrát cukru při dlouhodobém skladování cukrovky.

Klíčová slova: cukrovka, Amistar, chlorofyl, acidita řepné šťávy, výnos technologická kvalita, skladovatelnost.

Úvod

Řepa cukrová je přes své kulturní mládí vysoce výkonnou technickou plodinou s mohutným bioener-getickým potenciálem. Její genofond je však doposud v praxi využíván pouze z 50 až 70 %, takže je zde značné množství rezerv. Jedním z významných intenzifikačních faktorů, kterými lze působit na zvýšení výnosů a technologické jakosti cukrovky, je v oblasti racionálního použití pesticidů, mezi něž patří: fungicidy, herbicidy, insekticidy a také biostimulátory - růstové regulátory. Mezi jmenovanou skupinu preparátů náleží i fungicid AMISTAR, k jehož experimentálnímu ověřování na cukrovce jsme přistoupili v roce 1999.

Hlavním záměrem našeho aplikovaného výzkumu bylo sledování účinku Amistaru na výnos a chemicko-technologické složení řepy při sklizni, její zdravotní stav a skladovatelnost v posklizňovém období.

Materiál a metody

Použitým materiálem pro ověřování účinku AMISTARU na cukrovce byla odrůda KRISTALL od dánské firmy Danisco Seed, která ji presentuje jako odrůdu cukernatou. Podle výsledků zkoušek ÚKZÚZ je klasifikována spíše jako NC typ.

Experimentální ověřování účinku AMISTARU na kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky se opíralo jednak o Registrační maloparcelkové polní biologické pokusy a chronologicky navazující technologické skladovací pokusy. Obojí pokusy se uskutečnily na lokalitě Velemyšleves u Žatce. Jmenovaná lokalita se nachází v úrodné řepařské výrobní oblasti.

Veškeré pokusy, zkoušky, analýzy a měření jsme prováděli podle zásad řepařsko cukrovarnického pokusnictví při respektování všech Metodik SRS Brno (UPAV Plus) a Metodik EPPO.

Chemický přípravek AMISTAR je jako fungicid registrován na řadě plodin. V zahraničí na více než 50 plodinách. U nás zatím na obilovinách (pšenici, ječmeni) a révě vinné. Účinnou látkou Amistaru je AZOXYSTROBIN, který patří do nové skupiny chemicky aktivních látek označovaných pod názvem "STROBILURINY".

Tabulka 1: Půdní a bioklimatické parametry lokality:

Půdní druh

půda hlinotojílovitá

Půdní typ

hnědozem

Dlouhodobý roční úhrn srážek:

441 mm

Průměrná roční teplota vzduchu:

8 oC

Langův dešťový faktor:

55,1

Podnebí:

přechodné až aridní

Nadmořská výška

260 m

V polních maloparcelkových pokusech biometricky randomizovaně uspořádaných do znáhodněných bloků (dle EPPO č.152) se na podélných parcelách o rozměrech: délka 10 m, šířka 2,7 m a ploše 27 m2 hodnotilo ve 4 opakováních pět variant ošetření.

Tabulka 2: Varianty ošetření cukrovky

Sledovaná látka - ošetření

dávka

Amistar

0,8 l/ha

Amistar

1,0 l/ha

Impact

5 l/ha

Topsin

0,2 kg/ha

Neošetřená kontrola

0

Cukrovka byla vyseta 3. dubna 1999 secím strojem HARMONIE na vzdálenost v řádku 21 cm (1,2 VJ/ha). Foliární aplikace testovaných přípravků (postřik) byla zádovým postřikovačem HARDI dne 5. srpna 1999 (fáze 42 BBCH). V porostu se objevily první příznaky cerkospory. Sklizeň cukrovky na všech parcelách byla ruční (dloubákem), ořezání chrástu podle ČSN 462110 ve fázi technologické zralosti (47 BBCH) ve dnech 15. a 16. října 1999.

Technologické skladovací pokusy s řepou ošetřenou a neošetřenou byly založeny na zpevněném složišti ihned po sklizni 16.10. a ukončeny 7.12. 1999.

Po ošetření porostu testovanými látkami jsme sledovali jejich fungicidní a fungistatický účinek (napadení cerkosporou) podle devítibodové stupnice intenzity napadení. Před sklizní jsme měřili obsah chlorofylu v listech. Každá série se opírala o 10 zkoušek, přičemž každá zkouška představovala 30 stisků (kontaktů). Byl použit chlorofylmetr, typ HYDRO N tester japonské provenience. Těžiště hodnocení bylo při sklizni cukrovky, kde jsme měřili klíčové ukazatele její technologické jakosti.

Výsledky

V předsklizňovém období od 28.9. do 8.10. jsme v šesti sériích zkoušek měřili obsah chlorofylu v listech cukrovky. Ošetření cukrovky sledovanými látkami snížilo napadení cukrovky cerkosporou. Její nástup se posunul do poloviny září, kdy vliv na produkci byl již nižší. Nižší napadení cerkosporou a dalšími listovými chorobami se projevilo i ve vyšších hodnotách chlorofylových jednotek u ošetřené cukrovky. Nejvyšší obsah byl zjištěn u cukrovky ošetřené Topsinem.

V průběhu sklizně cukrovky se na každé parcele příslušné varianty měřila acidita (pH) šťávy listů a bulev. Měření se provádělo digitálním pH metrem s vpicho-vými (injekčními) elektrodami (WTW, HAMILTON). Listy i bulvy ošetřené sledovanými látkami měly vyšší hodnoty pH.

Hodnocený biologický výnos řepy, byl zjištěn ruční sklizni každé parcely (zpravidla zdravých a nepoškozených) a správně ořezaných bulev. Jinými slovy představuje veškerou narostlou řepnou hmotu bez skrojků. Nejvyšší produkci jsme zjistili u varianty ošetřené Amistarem v dáve 1 l/ha.

Technologická jakost sklizených bulev byla sledovanými látkami v souhrnu ovlivněna příznivě. Nejvyšší výtěžnost rafinády byla vypočítána po ošetření cukrovky Amistarem v dávce 0,8 l/ha. Obě sledované dávky u Amistaru příznivě ovlivnily produkci bílého cukru. V tomto roce bylo zvýšení výnosu rafinády velmi příznivé (po Amistáru vzestup výnosu o 14 %).

Tabulka 3: Průměrné naměřené hodnoty obsahu chlorofylu

Varianta

Obsah chlorofylu

-

jednotky chlorofylmetru

rel.%

Amistar 0,8 l/ha

563,1

105,1

Amistar 1,0 l/ha

554,8

103,6

Impact 0,5 l/ha

580,6

108,4

Topsin 0,2 kg/ha

584,4

109,1

Neošetřená kontrola

535,7

100,0

Tabulka 4: Průměrné hodnoty pH řepné šťávy cukrovky

Varianta

Orgán

Hodnota pH

rel. %

Amistar 0,8 l/ha

list

5,96

106,2

bulva

6,37

105,5

Amistar 1,0 l/ha

list

5,98

106,6

bulva

6,42

106,3

Impact 0,5 l/ha

list

5,91

105,3

bulva

6,34

105,0

Topsin 0,2 kg/ha

list

5,79

103,2

bulva

6,18

102,3

Kontrola

list

5,61

100,0

bulva

6,04

100,0

Tabulka 5: Průměrný výnos bulev

Varianta

Výnos bulev

-

t/ha

rel.%

Amistar 0,8 l/ha

77,51

109,2

Amistar 1,0 l/ha

78,24

110,2

Impact 0,5 l/ha

73,53

103,5

Topsin 0,2 kg/ha

78,12

110,0

Neošetřená kontrola

71,01

100,0

Tabulka 6: Průměrná cukernatost sklizených bulev

Varianta

Cukernatost

Výnos polarizačního cukru

-

absol. %

rel.%

Výnos t/ha

rel.%

Amistar 0,8 l/ha

17,68

102,9

13,704

112,3

Amistar 1,0 l/ha

17,55

102,2

13,731

112,5

Impact 0,5 l/ha

17,40

101,3

12,794

104,9

Topsin 0,2 kg/ha

17,55

102,2

13,710

112,4

Neošetřená kontrola

17,18

100,0

12,200

100,0

Tabulka 7: Průměrný obsah technologicky škodlivých necukrů

Varianta

a -aminoN

mmol

rel.%

K

mmol

rel.%

Na

mmol

rel.%

Amistar 0,8 l/ha

2,32

96,3

3,94

99,0

0,98

90,7

Amistar 1,0 l/ha

2,35

97,5

3,79

95,2

0,80

74,1

Impact 0,5 l/ha

2,50

103,7

3,74

94,0

0,90

83,3

Topsin 0,2 kg/ha

2,50

96,3

4,16

104,5

0,89

82,4

Neošetřená kontrola

2,41

100,0

3,98

100,0

1,08

100,0

Tabulka 8: Výtěžnost a výnos rafinády

Varianta

Výtěžnost %

Výnos rafinády

-

Obsah

rel.%

Výnos t/ha

rel.%

Amistar 0,8 l/ha

15,48

103,7

12,00

113,2

Amistar 1,0 l/ha

15,46

103,5

12,10

114,2

Impact 0,5 l/ha

15,28

102,3

11,24

106,0

Topsin 0,2 kg/ha

15,31

102,5

11,96

112,8

Neošetřená kontrola

14,93

100,0

10,60

100,0

Tabulka 9: Výsledky technologických skladovacích pokusů 1999

Ukazatel

Varianta

Amistar

0,8 l/h

Amistar

1,0 l/ha

Amistar

1,0 l/ha

Topsin

0,2 kg/ha

Kontrola

-

Založení pokusu

16.10.

16.10.

16.10.

16.10.

16.10.

Ukončení pokus

7.12.

7.12.

7.12.

7.12.

7.12.

Počet skladovacích dnů:

52

52

52

52

52

Prům. teplota vzduchu v hromadě oC

8,7

8,5

9,3

8,6

10,4

Průměrné denní ztráty %

na hmotnosti řepy

0,098

0,095

0,096

0,091

0,097

na cukernatosti

0,011

0,009

0,013

0,010

0,015

na polarizačním cukru

0,108

0,086

0,125

0,091

0,146

Celkové hodnocení a závěr

Výsledky obsáhlého experimentální ověřování se vztahují na jeden pokusný ročník 1999, který byl z pěstitelského a hlavně povětrnostního hlediska pro pěstování cukrovky v ČR velmi příznivý. V klíčových ukazatelích, tj. v cukernatosti řepy, výtěžnosti a výnosu rafinády patřil k nejlepším za posledních 40 let.

Při komplexním hodnocení jednoletých výsledků polních biologických a technologických skladovacích pokusů, lze odpovědně konstatovat, že Amistar prokázal příznivý účinek na všechny hlavní kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky, jak při sklizni, tak i při dlouhodobém skladování. Ošetřená cukrovka vykázala vyšší obsah chlorofylu v listech, nižší aciditu řepné šťávy (vyšší pH), vyšší cukernatost, vyšší výnos bulev, vyšší výtěžnost rafinády i její vyšší výnos z 1 ha. Testovaný přípravek se projevil pozitivně také na skladovatelnost cukrovky, konkrétně na snížení ztrát cukru při dlouhodobém skladování cukrovky. Předložené výsledky považujeme za orientační a nelze je generalizovat. Pro vyvozování definitivních závěrů je nutno pokusy minimálně v dalších dvou letech opakovat.

Adresa prvního autora

Doc.RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc.

VUC Praha a.s.

tel.: 02/402 32 50

Komořanská 30

-

143 19 Praha 4

-

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info