Foliární aplikace AMISTARU a technologická jakost cukrovky
23.02.2000 | Odborné konference
Vliv foliární aplikace AMISTARU na technologickou jakost cukrovky
The effect of foliate spray AMISTAR to the technological quality of the sugar beet
J. Zahradníček1, J. Pulkrábek2
1VUC Praha, a.s., 2ČZU Praha
Summary: In the bioclimatic favourable year 1999 was tested an influence of the foliate spray AMISTAR to main indicators of technological quality of the sugar beet. The preparative AMISTAR was applied in two doses (0,8 and 1,0 litre per hectare) and compared to Control and two standard preparations (IMPACT, TOPSIN). The treated sugar beet showed higher content of chlorophyll, higher value of beet juice pH, content of sucrose (absolutely 0,5 %) and especially increasing yield of roots and white sugar (relatively by 10 %). The content of technological harmful substances (nitrogen, potassium, sodium) was decreased in the treated sugar beet.
Key words: sugar beet, Amistar, chlorophyll, beet juice pH, yield, technological quality, storage.
Souhrn: Při komplexním hodnocení jednoletých výsledků polních biologických a technologických skladovacích pokusů, lze konstatovat, že přípravek Amistar prokázal příznivý účinek na sledované hlavní kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky, jak při sklizni, tak i při dlouhodobém skladování. Ošetřená cukrovka vykázala vyšší obsah chlorofylu v listech, nižší aciditu řepné šťávy (vyšší pH), vyšší cukernatost, vyšší výnos bulev, vyšší výtěžnost rafinády i její vyšší výnos z 1 ha. Testovaný přípravek se projevil pozitivně také na skladovatelnosti cukrovky, konkrétně na snížení ztrát cukru při dlouhodobém skladování cukrovky.
Klíčová slova: cukrovka, Amistar, chlorofyl, acidita řepné šťávy, výnos technologická kvalita, skladovatelnost.
Úvod
Řepa cukrová je přes své kulturní mládí vysoce výkonnou technickou plodinou s mohutným bioener-getickým potenciálem. Její genofond je však doposud v praxi využíván pouze z 50 až 70 %, takže je zde značné množství rezerv. Jedním z významných intenzifikačních faktorů, kterými lze působit na zvýšení výnosů a technologické jakosti cukrovky, je v oblasti racionálního použití pesticidů, mezi něž patří: fungicidy, herbicidy, insekticidy a také biostimulátory - růstové regulátory. Mezi jmenovanou skupinu preparátů náleží i fungicid AMISTAR, k jehož experimentálnímu ověřování na cukrovce jsme přistoupili v roce 1999.
Hlavním záměrem našeho aplikovaného výzkumu bylo sledování účinku Amistaru na výnos a chemicko-technologické složení řepy při sklizni, její zdravotní stav a skladovatelnost v posklizňovém období.
Materiál a metody
Použitým materiálem pro ověřování účinku AMISTARU na cukrovce byla odrůda KRISTALL od dánské firmy Danisco Seed, která ji presentuje jako odrůdu cukernatou. Podle výsledků zkoušek ÚKZÚZ je klasifikována spíše jako NC typ.
Experimentální ověřování účinku AMISTARU na kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky se opíralo jednak o Registrační maloparcelkové polní biologické pokusy a chronologicky navazující technologické skladovací pokusy. Obojí pokusy se uskutečnily na lokalitě Velemyšleves u Žatce. Jmenovaná lokalita se nachází v úrodné řepařské výrobní oblasti.
Veškeré pokusy, zkoušky, analýzy a měření jsme prováděli podle zásad řepařsko cukrovarnického pokusnictví při respektování všech Metodik SRS Brno (UPAV Plus) a Metodik EPPO.
Chemický přípravek AMISTAR je jako fungicid registrován na řadě plodin. V zahraničí na více než 50 plodinách. U nás zatím na obilovinách (pšenici, ječmeni) a révě vinné. Účinnou látkou Amistaru je AZOXYSTROBIN, který patří do nové skupiny chemicky aktivních látek označovaných pod názvem "STROBILURINY".
Tabulka 1: Půdní a bioklimatické parametry lokality:
Půdní druh | půda hlinotojílovitá |
Půdní typ | hnědozem |
Dlouhodobý roční úhrn srážek: | 441 mm |
Průměrná roční teplota vzduchu: | 8 oC |
Langův dešťový faktor: | 55,1 |
Podnebí: | přechodné až aridní |
Nadmořská výška | 260 m |
V polních maloparcelkových pokusech biometricky randomizovaně uspořádaných do znáhodněných bloků (dle EPPO č.152) se na podélných parcelách o rozměrech: délka 10 m, šířka 2,7 m a ploše 27 m2 hodnotilo ve 4 opakováních pět variant ošetření.
Tabulka 2: Varianty ošetření cukrovky
Sledovaná látka - ošetření | dávka |
Amistar | 0,8 l/ha |
Amistar | 1,0 l/ha |
Impact | 5 l/ha |
Topsin | 0,2 kg/ha |
Neošetřená kontrola | 0 |
Cukrovka byla vyseta 3. dubna 1999 secím strojem HARMONIE na vzdálenost v řádku 21 cm (1,2 VJ/ha). Foliární aplikace testovaných přípravků (postřik) byla zádovým postřikovačem HARDI dne 5. srpna 1999 (fáze 42 BBCH). V porostu se objevily první příznaky cerkospory. Sklizeň cukrovky na všech parcelách byla ruční (dloubákem), ořezání chrástu podle ČSN 462110 ve fázi technologické zralosti (47 BBCH) ve dnech 15. a 16. října 1999.
Technologické skladovací pokusy s řepou ošetřenou a neošetřenou byly založeny na zpevněném složišti ihned po sklizni 16.10. a ukončeny 7.12. 1999.
Po ošetření porostu testovanými látkami jsme sledovali jejich fungicidní a fungistatický účinek (napadení cerkosporou) podle devítibodové stupnice intenzity napadení. Před sklizní jsme měřili obsah chlorofylu v listech. Každá série se opírala o 10 zkoušek, přičemž každá zkouška představovala 30 stisků (kontaktů). Byl použit chlorofylmetr, typ HYDRO N tester japonské provenience. Těžiště hodnocení bylo při sklizni cukrovky, kde jsme měřili klíčové ukazatele její technologické jakosti.
Výsledky
V předsklizňovém období od 28.9. do 8.10. jsme v šesti sériích zkoušek měřili obsah chlorofylu v listech cukrovky. Ošetření cukrovky sledovanými látkami snížilo napadení cukrovky cerkosporou. Její nástup se posunul do poloviny září, kdy vliv na produkci byl již nižší. Nižší napadení cerkosporou a dalšími listovými chorobami se projevilo i ve vyšších hodnotách chlorofylových jednotek u ošetřené cukrovky. Nejvyšší obsah byl zjištěn u cukrovky ošetřené Topsinem.
V průběhu sklizně cukrovky se na každé parcele příslušné varianty měřila acidita (pH) šťávy listů a bulev. Měření se provádělo digitálním pH metrem s vpicho-vými (injekčními) elektrodami (WTW, HAMILTON). Listy i bulvy ošetřené sledovanými látkami měly vyšší hodnoty pH.
Hodnocený biologický výnos řepy, byl zjištěn ruční sklizni každé parcely (zpravidla zdravých a nepoškozených) a správně ořezaných bulev. Jinými slovy představuje veškerou narostlou řepnou hmotu bez skrojků. Nejvyšší produkci jsme zjistili u varianty ošetřené Amistarem v dáve 1 l/ha.
Technologická jakost sklizených bulev byla sledovanými látkami v souhrnu ovlivněna příznivě. Nejvyšší výtěžnost rafinády byla vypočítána po ošetření cukrovky Amistarem v dávce 0,8 l/ha. Obě sledované dávky u Amistaru příznivě ovlivnily produkci bílého cukru. V tomto roce bylo zvýšení výnosu rafinády velmi příznivé (po Amistáru vzestup výnosu o 14 %).
Tabulka 3: Průměrné naměřené hodnoty obsahu chlorofylu
Varianta | Obsah chlorofylu | |
- | jednotky chlorofylmetru | rel.% |
Amistar 0,8 l/ha | 563,1 | 105,1 |
Amistar 1,0 l/ha | 554,8 | 103,6 |
Impact 0,5 l/ha | 580,6 | 108,4 |
Topsin 0,2 kg/ha | 584,4 | 109,1 |
Neošetřená kontrola | 535,7 | 100,0 |
Tabulka 4: Průměrné hodnoty pH řepné šťávy cukrovky
Varianta | Orgán | Hodnota pH | rel. % |
Amistar 0,8 l/ha | list | 5,96 | 106,2 |
bulva | 6,37 | 105,5 | |
Amistar 1,0 l/ha | list | 5,98 | 106,6 |
bulva | 6,42 | 106,3 | |
Impact 0,5 l/ha | list | 5,91 | 105,3 |
bulva | 6,34 | 105,0 | |
Topsin 0,2 kg/ha | list | 5,79 | 103,2 |
bulva | 6,18 | 102,3 | |
Kontrola | list | 5,61 | 100,0 |
bulva | 6,04 | 100,0 |
Tabulka 5: Průměrný výnos bulev
Varianta | Výnos bulev | |
- | t/ha | rel.% |
Amistar 0,8 l/ha | 77,51 | 109,2 |
Amistar 1,0 l/ha | 78,24 | 110,2 |
Impact 0,5 l/ha | 73,53 | 103,5 |
Topsin 0,2 kg/ha | 78,12 | 110,0 |
Neošetřená kontrola | 71,01 | 100,0 |
Tabulka 6: Průměrná cukernatost sklizených bulev
Varianta | Cukernatost | Výnos polarizačního cukru | ||
- | absol. % | rel.% | Výnos t/ha | rel.% |
Amistar 0,8 l/ha | 17,68 | 102,9 | 13,704 | 112,3 |
Amistar 1,0 l/ha | 17,55 | 102,2 | 13,731 | 112,5 |
Impact 0,5 l/ha | 17,40 | 101,3 | 12,794 | 104,9 |
Topsin 0,2 kg/ha | 17,55 | 102,2 | 13,710 | 112,4 |
Neošetřená kontrola | 17,18 | 100,0 | 12,200 | 100,0 |
Tabulka 7: Průměrný obsah technologicky škodlivých necukrů
Varianta | a -aminoN mmol | rel.% | K mmol | rel.% | Na mmol | rel.% |
Amistar 0,8 l/ha | 2,32 | 96,3 | 3,94 | 99,0 | 0,98 | 90,7 |
Amistar 1,0 l/ha | 2,35 | 97,5 | 3,79 | 95,2 | 0,80 | 74,1 |
Impact 0,5 l/ha | 2,50 | 103,7 | 3,74 | 94,0 | 0,90 | 83,3 |
Topsin 0,2 kg/ha | 2,50 | 96,3 | 4,16 | 104,5 | 0,89 | 82,4 |
Neošetřená kontrola | 2,41 | 100,0 | 3,98 | 100,0 | 1,08 | 100,0 |
Tabulka 8: Výtěžnost a výnos rafinády
Varianta | Výtěžnost % | Výnos rafinády | ||
- | Obsah | rel.% | Výnos t/ha | rel.% |
Amistar 0,8 l/ha | 15,48 | 103,7 | 12,00 | 113,2 |
Amistar 1,0 l/ha | 15,46 | 103,5 | 12,10 | 114,2 |
Impact 0,5 l/ha | 15,28 | 102,3 | 11,24 | 106,0 |
Topsin 0,2 kg/ha | 15,31 | 102,5 | 11,96 | 112,8 |
Neošetřená kontrola | 14,93 | 100,0 | 10,60 | 100,0 |
Tabulka 9: Výsledky technologických skladovacích pokusů 1999
Ukazatel | Varianta | ||||
Amistar 0,8 l/h | Amistar 1,0 l/ha | Amistar 1,0 l/ha | Topsin 0,2 kg/ha | Kontrola - | |
Založení pokusu | 16.10. | 16.10. | 16.10. | 16.10. | 16.10. |
Ukončení pokus | 7.12. | 7.12. | 7.12. | 7.12. | 7.12. |
Počet skladovacích dnů: | 52 | 52 | 52 | 52 | 52 |
Prům. teplota vzduchu v hromadě oC | 8,7 | 8,5 | 9,3 | 8,6 | 10,4 |
Průměrné denní ztráty % | |||||
na hmotnosti řepy | 0,098 | 0,095 | 0,096 | 0,091 | 0,097 |
na cukernatosti | 0,011 | 0,009 | 0,013 | 0,010 | 0,015 |
na polarizačním cukru | 0,108 | 0,086 | 0,125 | 0,091 | 0,146 |
Celkové hodnocení a závěr
Výsledky obsáhlého experimentální ověřování se vztahují na jeden pokusný ročník 1999, který byl z pěstitelského a hlavně povětrnostního hlediska pro pěstování cukrovky v ČR velmi příznivý. V klíčových ukazatelích, tj. v cukernatosti řepy, výtěžnosti a výnosu rafinády patřil k nejlepším za posledních 40 let.
Při komplexním hodnocení jednoletých výsledků polních biologických a technologických skladovacích pokusů, lze odpovědně konstatovat, že Amistar prokázal příznivý účinek na všechny hlavní kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky, jak při sklizni, tak i při dlouhodobém skladování. Ošetřená cukrovka vykázala vyšší obsah chlorofylu v listech, nižší aciditu řepné šťávy (vyšší pH), vyšší cukernatost, vyšší výnos bulev, vyšší výtěžnost rafinády i její vyšší výnos z 1 ha. Testovaný přípravek se projevil pozitivně také na skladovatelnost cukrovky, konkrétně na snížení ztrát cukru při dlouhodobém skladování cukrovky. Předložené výsledky považujeme za orientační a nelze je generalizovat. Pro vyvozování definitivních závěrů je nutno pokusy minimálně v dalších dvou letech opakovat.
Adresa prvního autora
Doc.RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc. | |
VUC Praha a.s. | tel.: 02/402 32 50 |
Komořanská 30 | - |
143 19 Praha 4 | - |
Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000
Další články v kategorii
- Rybářství Třeboň stouply tržby meziročně o šest procent, zvýšil se i zisk (29.04.2024)
- Mráz schytaly i lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly (29.04.2024)
- Dokonalost japonských knedlíčků kontroluje umělá inteligence. Pomáhá i jinde (29.04.2024)
- Zmírnit dopady mrazů by mohl přesun plodin do vyšších poloh, míní vědci (29.04.2024)
- Čeští zemědělci připravují další protest, bude nejspíš v druhé polovině května (29.04.2024)