Nedostatek kvalitního ječmene a sladu letos asi v celé Evropě

Nedostatek kvalitního ječmene a sladu se letos projeví nejspíš v celé Evropě

Sklizeň ječmene ve vybraných zemích EU

v tisících tun

Eurostat

Situace na českém trhu obilovin je prakticky obdobná jako v celé Evropě.

Letošní nepříliš podařené léto, jedno z nejdeštivějších za mnoho let, ve všech evropských zemích, snad jen s výjimkou Španělska, výrazně ovlivnilo kvalitu sklizně všech obilovin. Zejména došlo k poklesu kvality potravinářské pšenice, což bude mít za následek, že se její značná část nedostane do intervenčních nákupů Evropské unie. Intervenční kritéria totiž dovolují pouze nákup pšenice vyloženě mlynářské kvality. Důsledkem bude naopak přebytek krmných pšenic s dopadem na ostatní krmné obiloviny.

Z našich "západních" sousedů je nejvíce postižena oblast bývalého východního Německa a Rakouska. Zejména Rakousko má potíže s kvalitou sladovnických ječmenů a předpokládá dovoz 50 až 75 tisíc tun z dalších zemí EU. Zatímco loni byl v rámci unie v zrnu ječmenů nízký obsah bílkovin, letos se situace zdá být zcela opačná. Celkový odhad sklizně ječmenů v EU se pohybuje mezi 49 - 51 milióny tun. Evropská unie již několik týdnů neposkytuje exportní subvence na ječmen a cena za něj z intervenčních zásob se pohybuje okolo 110 EUR/t FOB (prodeje v období 20. až 27. července), tedy okolo 3 900 Kč. Došlo také k poklesu intervenčních zásob ze 7,8 miliónu tun na současných 1,6 miliónu tun.

Také naši "východní" sousedé jsou značně postiženi klimatickými vlivy. Slovensko odhaduje letošní plochy jarního ječmene na úrovni 161 tisíc hektarů (loni 249 tisíc ha) s produkcí 330 tisíc tun (761 tisíc tun). Proto také zcela zastavilo vývoz. Celkově se předpokládá schodek bilance 150 tisíc tun sladovnického ječmene. V Polsku je sklizeň odhadována na 2,8 miliónu tun po loňských 3,4 miliónu tun, přičemž pivovarský průmysl tradičně spotřebuje asi 250 tisíc tun sladovnického ječmene. Odhady hovoří o potřebě dovozu 100 - 150 tisíc tun.

U sladu je dovoz z EU zatížen clem ve výši 180 eur za tunu, což umožňuje uskutečňovat výhodné dovozy z České a Slovenské republiky při 5% clu.

Maďarsko odhaduje sklizeň v rozmezí 800 - 900 tisíc tun (loni přes milión tun) a nutné dovozy na 50 - 75 tisíc tun. V Rumunsku měli jedno z nejtíživějších období sucha v historii, takže potřeba dovozů bude kolem 75 tisíc tun sladovnického ječmene. Celková potřeba dovozů pro oblast střední a východní Evropy tak může podle odhadů dosáhnout 800 tisíc až 1 milión tun sladovnického ječmene v hospodářském roce 2000/2001. Také u sladu se počítá se zvýšením cen.

Evropská unie zatím stále neposkytuje exportní subvence na slad a nepředpokládá se jejich brzké zavedení. Subvence na slad se totiž uděluje v závislosti na subvenci u ječmene, ale současně se přihlíží i k cenám na trhu se sladem v Austrálii a Kanadě. Obchod se sladem je v EU nyní minimální a snahou je udržet vlastní zásoby. Na trhu se objevili relativně noví spotřebitelé piva - Polsko, Rusko a Ukrajina. Právě tam se do budoucna bude soustřeďovat nový odbyt sladu. Například v roce 1998 Rusko dovezlo 245 tisíc tun sladu, v roce 99 to bylo již 447 tisíc tun.