ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 1/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok: 2000

Číslo : 1

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala: Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 9. 2. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Prognóza EK na trhu mléka a mlékárenských výrobků do r. 2006 *

1.1.1 Světový trh *

1.1.2 Evropská unie *

1.1.3 Země střední a východní Evropy *

1.2 Evropská unie *

1.2.1 V Německu vstoupí v platnost změny v nařízení o mléčných kvótách *

1.2.2 Mlékářství v nových spolkových zemích v Německu *

1.3 Mléko v ostatních zemích *

1.3.1 Novelizace programu restrukturalizace a modernizace polského mlékařství *

1.3.2 Nová sýrárna v Estonsku *

1.3.3 Založen Mlékárenský svaz v Rusku *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 EU snížila vývozní subvence na sušené mléko *

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Prognóza EK na trhu mléka a mlékárenských výrobků do r. 2006

1.1.1 Světový trh

EK uveřejnila v prosinci 1999 prognózu vývoje agrárních komodit do r. 2006 na trhu v EU, zemích SVE a na světovém trhu. V porovnání s ostatními zemědělskými komoditami se prognózami mlékařského odvětví na světovém trhu zabývá jen málo organizací a omezují se na produkci mléka ve vybraných státech a z mlékárenských výrobků zejména na máslo, sýry a sušené mléko.

Ve střednědobém horizontu by se situace na mezinárodním trhu mléka měla vyvíjet spíše příznivě, jako u ostatních agrárních komodit. Postupný růst poptávky po mlékárenských výrobcích, zejména v zemích, které nejsou členy OECD, by se měl promítnout ve vyšších cenách, i když produkce bude stoupat. U poptávky ve vyspělých zemích se očekávají jen nepatrné změny, protože spotřeba se v nich blíží nasycenosti. Spotřeba v některých RZ, zejména v Asii a Latinské Americe, by se měla zvyšovat v souladu s růstem disponibilních příjmů, postupující urbanizací a změnami v dietetických zvyklostech. Část přírůstku poptávky v těchto zemích by měla pokrýt domácí produkce. I když některé země, hlavně v Jižní Americe, budou aktivnější při vývozu, RZ jako celek by měly zůstat čistými dovozci mlékárenských výrobků. Většina jejich dovozu bude pocházet z vyspělých zemí. OECD, FAPRI a FAO předpokládají růst podílu Oceánie na světovém vývozu této komodity v důsledku nízkých výrobních nákladů a výhodné geografické polohy v blízkosti rozvíjejících se importních trhů. EU bude nadále při vývozu spoléhat na vývozní subvence.

Protože výše poptávky po mlékárenských výrobcích je silně ovlivňována úrovní příjmů obyvatel, naplnění této střednědobé prognózy bude ve velké míře záviset na budoucí ekonomické a finanční situaci v zemích, které nejsou členy OECD.

Podle OECD by se měla zvýšit světová produkce mléka v letech 1998 až 2004 o 50 mil. t. Nejvyšší přírůstek se očekává v Indii a v některých dalších asijských a jihoamerických zemích. Podíl RZ na světové produkci mléka by se měl výrazněji zvýšit. Růst výroby mléka na Novém Zélandu se zřejmě zpomalí. Významněji by se měla zvýšit produkce v USA.

V mezinárodním obchodu bude pokračovat postupný posun od velkoobjemových výrobků (máslo, SOM) k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou (sýry). Tento trend - i když obchod s máslem a SOM bude i nadále vysoký - je mimo jiné způsoben změnami ve struktuře dovozní poptávky.

Největší růst spotřeby se v letech 1998 až 2004 očekává u sýrů (10,3 %), tj. zhruba 1,3 % ročně, na 15,6 mil. t. Většina přírůstku spotřeby připadne na země OECD, které se na světové spotřebě sýrů podílejí 82 %, a bude převážně pokryta domácí nabídkou. Jak dovoz, tak vývoz sýrů v zemích OECD by se měl v uvedeném období zvýšit o 15 %. Stejně vysoký růst dovozu se předpokládá v zemích, které nejsou členy OECD. Stoupající spotřebu sýrů v asijském regionu pokryjí převážně dovozy z Austrálie a Nového Zélandu. V Latinské Americe část přírůstku poptávky uspokojí stoupající argentinská produkce.

Výroba a spotřeba másla by se měla do r. 2004 zvyšit na 7,1 mil. t (ročně o 1,3 - 1,4 %). Zatímco v zemích OECD se neočekávají podstatnější změny, v ostatním státech by měla spotřeba másla vzrůst do r. 2004 o 15 % (2,4 % ročně) v důsledku růstu počtu obyvatel.

Prognózy OECD a FAPRI se liší u sušeného mléka. Zatímco podle OECD se produkce SOM v letech 1998 až 2004 sníží ze 3,4 na 3,2 mil. t, u SPM stoupne ze 2,7 na 3,1 mil. t. FAPRI předpokládá zvýšení produkce i u SOM. Obě organizace se rozcházejí také ve výhledu mezinárodního obchodu. Podle FAPRI se poptávka po SOM po přechodném poklesu asijského dovozu zotaví a Austrálie a Nový Zéland zůstanou hlavními dodavateli. Naopak růst poptávky po SPM by měl být mírnější. Největší podíl na jeho vývozu připadne na Nový Zéland, Austrálii a Argentinu.

V porovnání s ostatními výrobky očekává OECD u mezinárodního obchodu se SOM spíše mírný růst, protože nízký přírůstek poptávky v zemích, které nejsou členy OECD, bude na konci období 1998 - 2004 pokryt domácí produkcí. Naproti tomu výhled u SMP je příznivější. Jeho stoupající spotřeba, zejména v Latinské Americe, sev. Africe a Asii, by měla vyvolat významnější rozšíření obchodu mezi zeměmi OECD a zbytkem světa zhruba o 12 %.

Ceny mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu by měly být vyšší než na počátku 90. let. Po jejich poklesu vyvolaném krizí v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Rusku, by se měly ceny postupně zotavovat v důsledku opětovného hospodářského růstu v postižených zemích a zvyšování poptávky. Zatímco ceny sýrů stoupnou prudčeji, růst cen másla a sušeného mléka bude zřejmě pomalejší. K zotavení cen by mělo přispět také omezování subvencovaného vývozu vyplývající z dohody UK GATT. Ovšem působení tohoto faktoru a stoupající dovozní poptávky na růst cen bude zmírňováno rozšiřující se světovou produkcí mléka.

Tab. 1: Prognóza cen mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu do r. 2006 (USD/t)

* exportní cena FOB sev. Evropa, ** exportní cena čedaru (40 lb blok) FOB

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

1.1.2 Evropská unie

Podle prognózy EK se v EU rýsují nové přebytky, zejména u obilovin a mlékárenské produkce. Většina zemí SVE se v případě, že nebude ve sledovaném období přijata do EU, stane na úseku hlavních komodit (s výjimkou hovězího masa) čistými vývozci. V porovnání se situací na konci 80. a na počátku 90. let je výhled na světovém trhu podle EK sice příznivý, příliš optimistické předchozí prognózy je však třeba revidovat. Ceny v letech 1998 a 1999 se v důsledku přebytků a zhoršení rámcových ekonomických podmínek snížily. Přestože ve střednědobém horizontu očekává EK zotavení cen, jejich celková úroveň by měla být proti původnímu očekávání nižší.

Dodávky mléka ke zpracování v EU by měly podle prognózy mírně stoupat v důsledku plánovaného zvyšování kvót, které se uskuteční podle Agendy 2000 ve dvou krocích v letech 2000 až 2002 a 2005/06. Na produkci mléka bude mít navýšení kvót menší účinek, protože spotřeba mléka na farmách, která není stanovena kvótou, má tendenci k poklesu. Vzhledem k tomu, že se zvýšení kvót týká pouze dodávek do mlékáren, neovlivní ani objem přímého prodeje mléka a výrobků z farem. Navýšení kvóty o 1,4 mil. t v letech 2000 až 2002 se nepromítne ve výši dodávek v plném rozsahu, protože část kvóty se týká objemu, o který zemědělci v EU již stanoveno kvótu v posledních letech překračovaly (zhruba 550 000 t v r. 1998/99). Za tohoto předpokladu očekává EK růst dodávek ke zpracování v r. 2001 na 114,4 mil. t. V dalších letech by se měly dodávky mírně snížit díky předpokládané vyšší tučnosti mléka. Po 2. etapě navýšení kvót na konci sledovaného období dodávky opět stoupnou. Jak již bylo zmíněno produkce mléka by měla kopírovat vývoj dodávek, i když ne ve stejném rozsahu. Stavy dojnic v EU 15 by se měly do r. 2006 snížit na 18,8 mil. kusů.

Tab. 2: Prognóza produkce a dodávek mléka a stavů dojnic v EU 15 do r. 2006

Pozn.: Stavy dojnic se vztahují ke konci uvedeného roku.

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

Produkci másla EK předpokládá do r. 2006 zhruba na současné úrovni. Existuje určité riziko, že vyšší objem mléka dodaného mlékárnám bude použit k výrobě másla a SOM, které lze prodat do intervence. Při zohlednění vývoje poptávky lze očekávat, že výroba ostatních mléčných výrobků odčerpá jen malou část přírůstku dodaného mléka. Dovoz másla by se měl v prvních letech uvažovaného období zvyšovat a v dalších letech se ustálit na 110 000 t. Za předpokladu obnovení (zejména ruské) poptávky by se měl vývoz z EU zvýšit zhruba na 200 000 t ročně. EU své závazky týkající se subvencovaného vývozu másla v rámci dohody UK GATT nepřekročí. Již v letech 1995/996 až 1998/99 (červenec/červen) byl kumulovaný vývoz másla z EU cca o 1 mil. t nižší, než umožňuje tato dohoda. Celkově očekávají experti na vnitřním trhu EU vyšší tlak na intervenční nákupy. Spotřeba másla v EU by se měla nadále snižovat, ale v mnohem menší míře než v minulosti.

Tab. 3: Prognóza na trhu másla v EU 15 do r. 2006 (tis. t)

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

Ve středně a dlouhodobém horizontu bude u produkce a spotřeby SOM v EU15 po krátkém přerušení v r. 1999 pokračovat klesající tendence. Výroba by se měla v letech 1999 až 2006 snížit z 1,16 mil. t na 995 000 t. Dovoz se bude mírně zvyšovat, zatímco vývoz by měl dosahovat maximálně 250 000 t. Další růst subvencovaného vývozu je limitován dohodou UK GATT. Ani při očekávaných vyšších cenách nebude EU do r. 2006 schopná vyvážet SOM bez subvencí. V příštích letech by se měl snižovat podíl subvencované spotřeby SOM do krmiv na jeho celkové spotřebě v EU.

Tab. 4: Prognóza na trhu SOM v EU 15 do r. 2006 (tis. t)

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

Produkce sýrů v EU bude záviset na vývoji domácí spotřeby a vývozu do třetích zemí. Zatímco spotřeba se bude vyvíjet relativně příznivě, export se zotaví z nízké úrovně dosažené v letech 1998 a 1999 jen v omezené míře. I když nesubvencovaný vývoz v posledních letech zaznamenal určitý přírůstek, EK nepředpokládá, že tento trend bude pokračovat a přispěje ke zvýšení celkového vývozu, alespoň ne v krátkodobé perspektivě. Také prostor pro rozšiřování subvencovaného vývozu sýrů je malý. Jeho limit stanovený dohodou UK GATT nebyl v posledních dvou letech plně vyčerpán. Určité zvýšení vývozu ke konci sledovaného období bude umožněno postupným snížováním intervenčních cen mlékárenských výrobků v EU na základě Agendy 2000. Jeho plný dopad se projeví až v letech 2007 a 2008. Dovoz sýrů do EU by měl růst v souladu se závazky vyplývajícími z dohody UK GATT a z některých bilaterálních dohod.

Tab. 5: Prognóza na trhu sýrů v EU 15 do r. 2006 (tis. t)

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

1.1.3 Země střední a východní Evropy

Mlékařství je ve většině zemí SVE významným odvětvím. Objem výroby mléka spolu s produkcí hovězího masa zaznamenal v těchto zemích od r. 1990 významný pokles. Země SVE jako celek jsou čistým exportérem mléka a do r. 2006 by jím měly zůstat. Největšími producenty mléka jsou Polsko a Rumunsko, zatímco Litva je nejvýznamnějším vývozcem.

Stavy mléčných krav se v letech 1992 až 1998 v zemích SVE snížily z více než 10 mil. kusů na 7,9 mil. kusů. Tento trend by měl pokračovat také v odbobí do r. 2006, ovšem jeho tempo bude nižší. Předpokládaný vývoj stavů v jednotlivých zemích SVE uvádí příloha 1. Průměrná užitkovost dojnic by se měla v zemích SVE do r. 2006 zvyšovat ročně o 1,6 %.

Produkce mléka v zemích SVE by se měla podle EK do r. 2006 zvýšit na 31,6 mil. t. Z celkového přírůstku 2,5 mil. t připadne 1,4 mil. t na Polsko, 0,5 mil. t na Maďarsko a 0,3 mil. t na Rumunsko.

Tab. 6: Prognóza produkce mléka a stavů dojnic v zemích SVE do r. 2006

Pramen: EK - Prospects for agricultural markets 1999 - 2006, prosinec 1999

Spotřeba mléka v zemích SVE by se měla v letech 1998 - 2006 zvyšovat. Nejvíce by měla vzrůst spotřeba čerstvých mléčných výrobků a sýrů. Přebytek mléka v těchto zemích stoupne ze 2,3 mil. t v r. 1996 na 2,8 mil. t v r. 2006, z toho nejvíce v ČR a v Maďarsku. Prognóza na trhu mléka v zemích SVE do r. 2006 je uvedena v příloze 1.

1.2 Evropská unie

1.2.1 V Německu vstoupí v platnost změny v nařízení o mléčných kvótách

Od 1. 4. 2000 vstoupí v Německu v platnost změny v systému převodu mléčných kvót. Cílem je usnadnit aktivním producentům mléka přístup ke kvótám, snížit finanční zatížení spojené s pořizováním kvót a tím posílit konkurenceschopnost producentů mléka. Od uvedeného data nebude prodej kvót již vázán na půdu a bude možný jen prostřednictvím určených prodejních míst (tzv. burz) v pevně stanovených termínech. Tento systém bude kombinován s odvodem určitého množství kvóty do národní rezervy, což by mělo přispět ke snížení nákupních cen kvót. Rámcové předpoklady k těmto změnám vytvořila Agenda 2000, která zrušila vázanost kvót na půdu. To umožnilo včas, před skončením platnosti tzv. zvláštního nařízení o kvótách v nových spolkových zemích, vytvořit jednotná pravidla obchodování s kvótami pro celé Německo. Kvóty, které byly producentům mléka v nových zemích dočasně přiděleny, jim budou potvrzeny s konečnou platností.

Termíny pro obchodování kvót na dodávky mléka jsou stanoveny na 1. duben, 1. červenec a 30. říjen. Pouze r. 2000/01, s termíny 30. říjen a 31. leden, tvoří výjimku. Převod je nadále regionálně omezen a mimo tzv. burzy není, s výjimkou několika vymezených případů (předání celých podniků nebo částí podniků mezi příbuznými v přímé linii nebo mezi manžely, dědictví a některé další případy), přípustný. Pronájem a leasing není v budoucnu ve starých zemích povolen. Burzy pro obchodování kvót budou zřizovány jednotlivými spolkovými zeměmi a mohou přesahovat regiony nebo jednotlivé země. Kupující si však může koupit na burze kvótu pouze od prodávajícího, který sídlí ve stejném regionu, tzv. regionalizace převodu kvót.

Zájemci o prodej a koupi kvót předloží závazné nabídky ve stanoveném termínu burze. Pro lepší srovnatelnost nabídek jsou minimální ceny, kterých chtějí zájemci dosáhnout, přepočteny na 1 kg referenčního množství mléka se standardním obsahem tuku 4 %. Burza poté stanoví tzv. rovnovážnou cenu, při které se ceny nabídky a poptávky kryjí event. se minimálně liší. Burza uspokojí požadavky kupujících, jejichž cenové nabídky jsou vyšší nebo se rovnají tzv. rovnovážné ceně. Prodávající mohou prodat, pokud jejich cenové nabídky jsou nižší nebo se rovnají tzv. rovnovážné ceně. Všechny tyto nabídky se zobchodují za jednotnou rovnovážnou cenu. V případě převisu nabídky nebo poptávky spadající pod rovnovážnou cenu, se přesahující objemy lineárně krátí. Před tímto krokem se při převisu poptávky použije k plnění kvót, které se nacházejí v rezervách burzy.

Při každém prodeji burza bezplatně převede 5 % z referenčního množství do rezervy (tzv. základní odvod). V případě, že cenová nabídka prodávajícího přesahuje rovnovážnou cenu o 20 %, uskuteční se dodatečný odvod ve výši 5 %. Pokud by prodávající žádal také v dalším termínu opět o 20 % vyšší cenu, zvýšila by se základní sazba odvodu na 10 %. Dodatečná sazba se bude uplaňovat od 1. 4. 2001. Rezerva se primárně použije k bezplatnému vyrovnání převisu poptávky a má pomáhat tlumit ceny kvót.

Výsledky o prodaném množství, ceně a odvodu sdělí burza úspěšnému prodávajícímu, mlékárnám a příslušnému zemskému úřadu. Mlékárny vypočítají nové referenční množství a potvrdí ho prodávajícímu, hlavnímu celnímu úřadu, burze a zemskému úřadu. Kupující musí mlékárně předložit potvrzení burzy o koupi kvóty a mlékárna znovu vypočítá jeho referenční množství.

Staré nájemní smlouvy v platnosti a v případě, že si budou obě strany přát, mohou být prodlouženy. V případě ukončení těchto smluv připadne kvóta zpět pronajímateli, třetina z jejího objemu však přejde do rezervy. Nové nařízení upravuje také možnosti prodeje a nákupu kvót po skončení nájemní smlouvy.

1.2.2 Mlékařství v nových spolkových zemích v Německu

Také východoněmečtí producenti a zpracovatelé mléka byly v r. 1999 postiženi nepříznivým vývojem ruské dovozní poptávky. Mlékárny nepřenesly finanční dopady na producenty suroviny ihned, ale v určitém časovém posunu a také v rozdílné míře mezi jednotlivými regiony. Výrazněji se snížily CZV v Meklenbursku - Pomořansku a Braniborsku. Od letních měsíců se ale v těchto spolkových zemích CZV opět sezónně zvyšovaly. Ceny v Duryňku a Sasku zůstaly stabilní. Kromě toho byla podle zpracovatelů úroveň CZV ovlivněna také silným bojem o surovinu. V budoucnu by měly např. saské mlékárny zpracovat více mléka od braniborských producentů. Průměrná CZV mléka v nových zemích se v r. 1999 pohybovala kolem 54,50 feniků/kg (cca 10,30 Kč/kg) a byla zhruba o 2,5 feniky/kg (0,50 Kč/kg) nižší než v r. 1998.

Užitkovost dojnic se v r. 1999 zvýšila o 350 kg na 6 916 kg (4 694 kg v r. 1991). Měla by se zvyšovat i nadále, aby produkce mléka byla rentabilní. V průměru všech plemen mléčných krav je užitkovost v nových zemích stejná jako ve starých spolkových zemích. U černostrakatých dojnic ale za starými zeměmi zaostává o 500 až 600 kg. V r. 2000 by měla překročit 7 000 kg. Stavy dojnic se meziročně snížily o 80 000 kusů. Důvodem byla nutnost dodržení přidělených kvót.

V r. 1999 pokračovaly strukturální změny jak ve výrobě mléka tak ve zpracovatelských podnicích. Stále silnější tlak maloobchodu si vynucoval další fúze a strategická spojení mlékárenských podniků a v oblasti zemědělské výroby přesun kvót k úspěšnějším producentům.

V prvních měsících r. 2000 by měly mlékárny platit producentům sezónně nižší ceny než na konci r. 1999. Pokles cen, ke kterému došlo v prvních měsících r. 1999, ZMP však neočekává. Východoněmečtí producenti budou stále častěji využívat sběrných míst a nabízet mléko více mlékárnám, aby realizovali vyšší ceny. Diferenciace produkce mléka se bude prohlubovat. Na jedné straně bude stále více producentů dosahovat užitkovosti 8 000, 9000 nebo dokonce 10 000 kg, na druhé straně budou muset skončit další výrobci z provozněhospodářských důvodů s produkcí nebo někteří nebudou chtít pokračovat, až jim nové nařízení o převodu kvót (viz kap. 1.2.1) od 1. 4. 2000 umožní prodat kvóty. Proces restrukturalizace východoněmecké produkce mléka, jehož kontury byly v posledních letech zřetelnější, by měl pokračovat ve výraznější podobě. Produkci mléka rozšíří podniky, které investovaly do moderních stájí a vybavení a které spoléhají na příjmy z této produkce. Celkově by se měl v r. 2000 podle ZMP tlak na efektivní strukturu produkce a zpracování mléka ještě výrazně zvýšit.

1.3 Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Novelizace programu restrukturalizace a modernizace polského mlékařství

Novelizací programu restrukturalizace a modernizace polského mlékařského odvětví z r. 1994 sleduje varšavská vláda ještě lepší připravenost tohoto sektoru na vstup do EU. Jak vyplývá ze zprávy polské Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství, měly by podpory směřovat přednostně ke sladění národních veterinárních a hygienických předpisů u produkce a zpracování mléka se standardy EU. Dalším záměrem je zvýšení ochrany životního prostředí v tomto odvětví.

Dosud byly v popředí spíše klasické agrárněpolitické cíle, tj. zajištění dlouhodobé rentability produkce mléka, stabilních důchodů producentů a zaručení přiměřených cen při garantované kvalitě mlékárenských výrobků. Státní pomoc byla poskytována na modernizaci mlékáren a vybudování odpovídající infrastruktury a na podporu vývozu. Cílem bylo zvyšování konkurenceschopnosti mlékařského odvětví prostřednictvím koncentrace příliš rozptýleného kapitálu a přizpůsobení nabídky skutečným potřebám trhu. Od r. 1994 do poloviny r. 1999 stát vynaložil 297,8 mil. PLN. Požádáno bylo o více než 11 600 úvěrů v celkové hodnotě 766,2 mil. PLN, z toho 58 % připadalo na producenty mléka a 42 % na zpracovatelské podniky. Polští producenti mléka potřebovali úvěry se zlevněnými úroky převážně na pořízení dojících a chladírenských zařízení a na rozšiřování stád. Větší podniky využily půjček k nákupu strojů a přístrojů k přípravě krmiv.

V mlékárenském sektoru se na zlevněných úvěrech podílela dvěma třetinami mlékárenská družstva, která je použila převážně na modernizaci zpracovatelských kapacit a zařízení. V r. 1996 se přesunulo těžiště požadovaných investic do produkce a nákupu mléka. Mlékárenská družstva za tyto úvěry nakoupila dojnice a vybavení pro dodavatele mléka a také cisterny pro přímý odběr mléka.

Program byl novelizací modifikován a rozšířen. Novým cílem je vybudování systému testování, který by zajistil kvalitní surovinu. Okruh oprávněných podniků byl rozšířen také o firmy, které se zabývají “pouze” nákupem mléka.

1.3.2 Nová sýrárna v Estonsku

V lednu t. r. byla v Estonsku slavnostně otevřena nová sýrárna, jejíž výstavbu umožnil dlouhodobý úvěr ve výši 2 mil. DEM, poskytnutý domácímu mlékárenskému družstvu E-PIIM prostřednictvím Německé investiční a rozvojové společnosti. Zemědělská družstevní mlékárna E-PIIM se nachází v centrální části Estonska, má 400 členů a odebírá mléko zhruba od 1 000 zemědělců. Ve dvou provozovnách vyrábí sýry, máslo, smetanu a sušené mléko.

Německá investiční a rozvojová společnost se za podpory Spolkového ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podílí od r. 1994 na budování event. restrukturalizaci družstevních podniků v Estonsku. Uvedená investice umožní mlékárně E-PIIM zdvojnásobit produkci sýrů na 2 600 t a získání hygienických certifikátů, které jsou předpokladem pro vývoz do EU. Estonsko disponuje kvótou na vývoz sýrů do EU ve výši 1 800 t. Tato mlékárna bude prvním estonským podnikem, který získá certifikát a bude moci část roční produkce do EU vyvážet. Mlékárna tak bude méně závislá na svých tradičních odbytových trzích, tj. Rusku a Moldavsku.

Estonsko má pro produkci mléka dobré přírodní předpoklady a je tradičním čistým vývozcem mléka a mlékárenských výrobků. Na estonském trhu dominuje několik soukromých mlékáren. Družstevní mlékárny s tržním podílem 25 % (zejména na venkově) jsou pro malé a střední producenty mléka velmi významné.

1.3.3 Založen Mlékárenský svaz v Rusku

V Rusku byl založen Mlékárenský svaz, který sdružuje producenty a obchodní firmy činné v mlékárenském odvětví. Na ustavujícím setkání svazu byla jedním z nejdůležitějších cílů nové organizace konzolidace surovinové základny. Svaz se bude podílet na vypracování příslušných nařízení týkajících se zahraničního obchodu a řízení, právních předpisů a účastnit se diskusí o otázkách standardizace a certifikace mlékárenských výrobků. O plné členství ve svazu usilují také zahraniční firmy podnikající v tomto oboru v Rusku, zatímco zahraniční obchodní firmy se chtějí stát jen asociovanými členy. Prezidentem Svazu byl zvolen ředitel Všeruského výzkumného institutu mlékárenského průmyslu V. Charitonov.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 EU snížila vývozní subvence na sušené mléko

Exportní ceny mlékárenských výrobků (FOB západoevropské přístavy) zůstaly v prosinci 1999 a lednu 2000 stabilní. Ceny SOM se v obou měsících pohybovaly v rozmezí 1 450 - 1 500 USD/t (51 403 - 53 175 Kč/t), ceny SPM (26 %) mezi 1 560 a 1 650 USD/t (55 302 - 58 493 Kč/t) a másla (82 %) mezi 1 520 a 1 600 USD/t (53 884 - 56 720 Kč/t). EK snížila na konci ledna t. r. vývozní subvence u SOM z 81 na 76 EUR/100 kg (2 738 Kč/100 kg) a u SPM ze 113 na 109 EUR/100 kg (3 927 Kč/100 kg). Současně schválila nákup 3 163 t másla do intervenčních skladů, z toho 1 318 t ve Španělsku, 1 149 t ve Spojeném království a zbytek v Itálii, Irsku a Portugalsku. Kromě těchto zemí je možné nakupovat máslo do intervence ještě ve Finsku. V intervenčních skladech EU se k 27. 1. 2000 nacházelo 52 252 t másla v porovnání se 3 440 t před rokem, v privátních skladech bylo s podporou EK skladováno 49 279 t ve srovnání se 42 974 t před rokem. Intervenční zásoby SOM byly nižší než na konci ledna 1999 zhruba o 28 000 a činily 173 637 t.

Příloha 1: EK - Prognóza na trhu mléka v zemích SVE do r. 2006

Pokračování přílohy 1: EK - Prognóza na trhu mléka v zemích SVE do r. 2006

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 5

Příloha 2: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ (USD/t, FOB západoevropské přístavy)

Sušené plnotučné mléko 26 %

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Sušené odstředěné mléko

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokračování přílohy 2

Máslo 82 %

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Příloha 3: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 1999 a 2000

Pokračování přílohy 3

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 4: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 5: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 5

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová