Komoditní studie AN - víno

Agrární noviny (Agroweb) 7.12.1999

Komoditní studie AN - víno

Zpracovala komoditní skupina pri AN.

Koordinátor skupiny: Ing. Jirí Dubec

Zdroje informací:

- Zverejnené materiály MZe CR

- Celní statistika

- CSÚ

- Materiály Agra Europe

- Materiály EU

V 60. letech cinily plochy vinic v Ceské republice zhruba 5,6 tis. ha. Od roku 1970 došlo k nárustu ploch vinic na 7 tis. ha. Tento trend byl rychlejší v období 1970 - 1975, kdy plochy vzrostly na 10 tis. ha. V dalším období se stabilizovaly s urcitými výkyvy v rozpetí 10 - 12 tis. ha.

Vývoj ploch plodných vinic, sklizne a hektarových výnosu vinných hroznu v CR

Ukazatel 1960 1965 1970 1975 1980 1985

Plocha (ha) 5 654 5 580 7 026 10 044 11 760 12 794

Sklizen (t) 10 782 10 915 43 099 78 323 82 917 4 408

Výnos (t/ha) 1,91 1,96 6,13 7,80 7,05 0,34

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995

Plocha (ha) 11 253 11 122 11 233 11 028 *9 559 *10 331 *10 679

Sklizen (t) 51 316 81 152 78 711 78 475 51 209 64 522 42 620

Výnos (t/ha) 4,56 7,30 7,01 7,12 5,36 6,25 3,99

Poznámka: nebyly shromáždeny údaje od všech respondentu

Pramen: CSÚ

Prehled ploch plodných vinic, sklizne a hektarových výnosu v nejvýznamnejší vinarské oblasti CR uvádí následující tabulka.

Prehled ploch plodných vinic, sklizne a hektarových výnosu v Jihomoravské oblasti

v letech 1991 - 1995

Okres 1991 1992 1993 1994 1995

ha t t/ha ha t t/ha ha t t/ha ha t t/ha ha t t/ha

Brno -venkov 821 3908 4,76 589 3556 6,03 657 2738 4,17 644 3669 5,70 643 2481 3,86

Breclav 4628 38308 8,28 4653 38002 8,17 3913 19454 4,97 3723 22832 6,13 3879 16909 4,36

Hodonín 2879 19973 6,94 2778 17884 6,44 2668 16846 6,32 2654 15929 6,00 2687 10337 3,85

KM+PV+ZL 19 23 1,78 18 43 3,75 18 30 1,69 20 28 1,40 21 18 0,85

Uh. Hradište 502 2360 4,70 508 2358 4,64 458 2669 5,81 389 1839 4,72 459 1870 4,07

Vyškov 84 580 6,90 70 485 6,85 57 434 7,60 54 142 2,62 24 39 1,64

Znojmo 1764 11987 6,80 1816 11709 6,45 *1383 6720 4,86 *2282 15427 6,76 *2393 8789 3,67

CELKEM 10698 77151 7,17 10433 75168 7,08 9155 48882 5,34 9766 59866 6,13 10106 40443 4,00

Poznámka: * nebyly shromáždeny údaje od všech respondentu

KM - Kromeríž, PV - Prostejov, ZL - Zlín

Pramen: CSÚ, ÚKZÚZ Brno

Od roku 1990 nebyly v Ceské republice vinice obnovovány tak, aby byla zajištena jejich prostá reprodukce. V roce 1989 byla ješte vysázena stejná plocha, jaká byla nutná k prosté reprodukci vinic. Od roku 1990 plocha nových výsadeb klesala až do roku 1993. Zavedením dotacního titulu na obnovu vinic v roce 1994 zacal proces postupného zvyšování plochy obnovovaných vinic. V tomto roce bylo vysázeno 150 ha nových vinic, v roce 1995 již 250 ha.

Od roku 1989 se klucily pouze ty vinice, za které byly vysázeny nové, takže plocha neklesala, ale zvyšoval se prumerný vek vinic. Podíl vinic do 10 let cinil v roce 1995 pouze 28 % celkové plochy vinic v CR, podíl vinic ve stárí 11 - 20 let dosahoval 43 % a nad 20 let více než 13 %. Tento stav je jeden z faktoru, který se podílí na nižší výnosové intenzite.

Rocník 1995 patril z duvodu nepríznivých klimatických podmínek co do produkce, prumerného výnosu a jakosti hroznu mezi slabé vinarské rocníky. Celkový objem sklizne vinných hroznu dosáhl úrovne 42,6 tis. tun pri prumerném hektarovém výnosu 3,99 tun, což bylo o témer 22 tis. tun méne než v roce 1994. Zacíná se zvyšovat zastoupení bílých odrud na úkor modrých.

Spotreba vína se v techto letech pohybuje v CR v rozmezí 1,2 - 1,3 mil. hl rocne, což vyžaduje dovézt rocne zhruba 50 % celkové spotreby vína. Státním dozorem nad dodržováním povinností, stanovených pro výrobce a dovozce vína zákonem c. 115/1995 Sb. a provádecí vyhlášky c. 189/1995 Sb., byla poverena Ceská zemedelská a potravinárská inspekce.

Rust spotrebitelských cen révových vín v marketingovém roce 1995/96 byl ovlivnen nižší domácí nabídkou produkce, ale i cenovým nárustem vín na trzích EU.

Z celkové svetové produkce vína pochází 79 % z Evropy, z toho 60 % ze zemí EU. Evropská unie vynakládá pomerne velké financní prostredky na regulaci trhu s vínem. Jde zvlášte o dotace na konecné zrušení vinic, dotace na destilaci vína pro jiné než potravinárské úcely, využití moštu k jiným úcelum než k produkci vína a dotace na stahování vína a vinného moštu z trhu.

Ve vinarském roce 1995/96 bylo dovezeno do CR 383 tis. hl révového vína, což bylo o 42 tis. hl méne než v minulém roce. Nejvetším dodavatelem byla Itálie a Madarsko. Vývoz vína za toto období pokles z 11,2 tis. hl na 9,1 tis. hl. Naprostá vetšina (tj. 66 %) smerovala do zemí EU.

V marketingovém roce 1996/97 bylo v CR sklizeno 69,7 tis. t hroznu pri prumerném výnosu 6,04 t/ha. Tento rocník patril co do produkce a výnosu k silnejším vinarských rocníkum. Avšak i pres nadprumerný výnos dosahovaly hrozny nízké cukernatosti, a to z duvodu nízké intenzity a malého množství slunecního svitu v prubehu roku 1996. Cukernatost hroznu je rozhodující pro zarazení vína do konkrétních jakostních tríd. V tomto roce zacala orientace k výsadbe kvalitnejších odrud révy vinné na úkor odrud, poskytujících vysoké výnosy. Tento vývoj vytvárel predpoklady pro vzrust podílu vína s prívlastkem na celkové produkci tuzemského vína v dalších létech. Zvyšoval se podíl modrých odrud v nových výsadbách na úkor bílých odrud révy vinné. V roce 1996 bylo v CR vysázeno v rámci obnovy vinohradu 310 ha nových výsadeb na základe poskytnutých dotacních prostredku MZe. Ve výsadbe roku 1996 cinil podíl modrých odrud 26 %.

Spotreba vína v CR se zvýšila na cca 15 l na osobu a rok a zvýšila se potreba dovozu vína nebo odpovídajícího množství hroznu na 50 - 70 % celkové spotreby vína. Spotrebitelské ceny révových vín se zvyšovaly i v marketingovém roce 1996/97 v prumeru o 4 Kc/l.

Prumerné rocní spotrebitelské ceny vína v Kc/l v letech 1991 - 1996 v CR

Druh vína MJ 1991 1992 1993 1994 1995 1996

Bílé 1 l 36,06 35,66 41,53 42,50 45,93 49,11

Cervené 1 l 37,70 36,21 41,83 43,21 47,64 52,27

Šumivé - polosuché 0,7l 63,26 62,41 72,75 76,88 83,49 93,26

Pramen: CSÚ

Prumerné ceny placené zemedelským výrobcum v Kc/t v CR

Druh 1991 1992 1993 1994 1995 1996

Vinné hrozny moštové 7 638 5 423 6 838 8 523 9 744 13 429

Vinné hrozny stolní 11 250 12 301 11 445 9 854

Poznámka: CSÚ nesleduje

Pramen: CSÚ

Ve vinarském roce 1996/97 bylo do CR dovezeno 518 tis. hl révového vína v balení nad 2 litry (sudového vína) a 128,9 tis. hl lahvového vína. Podíl dovozu sudového vína z EU dosáhl 72 %. Nejvetším dovozcem ze zemí EU byla Itálie (45,7 %), na druhém míste bylo Slovensko (11,3 %). Dovoz hroznové štávy se od roku 1993 prudce zvýšil z 1,5 tis. tun na 15 tis. tun. Vývoz vína zaznamenal další pokles proti predchozímu roku o 10 % na 8,2 tis. hl. Vetší polovina smerovala stále do zemí EU, zejména do Finska.

Ve vinarském marketingovém roce 1997/98 bylo v CR podle CSÚ 11 183 ha vinic, z nichž bylo sklizeno 35,8 tis. tun hroznu pri prumerném výnosu 3,2 t/ha. Byla to jedna z nejnižších a soucasne nejkvalitnejší sklizen za posledních 12 let. Prícinou nízké sklizne byly silné mrazy na prelomu roku 1996 a 1997, pozdeji silné napadení porostu peronosporou a lokální krupobití.

V roce 1997 bylo nove vysázeno jen 300 ha nových vinic, z toho 270 ha na základe dotacních prostredku MZe. Stále pretrvával trend vysazovat kvalitnejší odrudy révy vinné. Ke snižování prumerného veku vinic, zejména pak ke zvyšování rentability vinohradnictví, je zapotrebí obnovovat vinice v optimálním rozsahu 600 ha rocne, stejne tak i klucit prestárlé vinice. Soucasný stav nezabezpecuje príznivou pozici pro období vstupu CR do EU.

Spotreba révového vína stále má rostoucí trend a dosahuje 12,6 - 15,5 l na osobu a rok. Vzhledem k nízké domácí výrobe cca 250 tis. hl vína bylo v roce 1997/98 dovezeno 257 tis. hl sudového vína a byl zaznamenán nárust dovozu vína lahvového v objemu 196 tis. hl, zejména méne kvalitního vína. Ze Španelska bylo do CR dovezeno témer 56 % krabicového vína za nízkou deklarovanou cenu, která nemuže pokrýt ani náklady na obal a dopravu.

Dovoz hroznové štávy má stále narustající vývoj. V tomto marketingovém roce se dovezlo již 25,1 tis. tun. Vývoz vína z CR vzrostl o 3,3 tis. hl na 11,5 tis. hl a byl uskutecnován v menších objemech do témer 60 zemí sveta.

V marketingovém roce 1998/99 dosáhla sklizen hroznu v CR objemu 55,2 tis. tun z celkové plochy 11 232 ha vinic. Prumerný výnos cinil 4,91 t/ha s velkými výkyvy od 1,10 - 4,70 t ha v ceském vinarském regionu a od 2 - 11,76 t/ha v moravském vinarském regionu. Podle šetrení Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie dosahovala prumerná cukernatost hroznu 17,0o NM (normalizovaného moštomeru). To ukazuje na to, že rocník 1998 byl svou kvalitou hroznu o neco horší než výjimecný rocník 1997.

Podle šetrení CMVVU dosahovalo v roce 1998 prumerné stárí vinic v CR 16,4 let, pricemž v jednotlivých oblastech se pohybuje od 14 do 28 let. Tento vývoj má za následek i nižší rentabilitu vinohradnictví a snižování celkové hodnoty vinic v prumeru 300 mil. Kc rocne. Trend nedostatecné obnovy i klucení prestárlých vinic pokracuje, dluh v obnove vinic dosahuje již 3500 ha. V posledních létech poklesl zájem producentu o obnovu vinic z nedostatku financních zdroju. V roce 1998 bylo obnoveno pouze 260 ha, z toho 250 ha na základe dotacních prostredku MZe. V roce 1999 se ocekává, že bude v rámci obnovy vinic vysázeno asi 300 ha.

V marketingovém roce 1998/99 bylo dovezeno do CR 257,1 tis. hl sudového a 233,6 tis. hl lahvového vína. Dovoz nekvalitního, krabicového vína ze Španelska deklarovaného za ceny kolem 5 Kc/l dosáhl 119,1 tis. hl, což je 51 % podíl na celkovém dovozu lahvového vína do CR. Tyto dovozy deformují následne ceny vín na tuzemském trhu. Poškozují nejen domácí výrobce kvalitních vín tím, že omezují jejich možnosti uplatnení na trhu, ale poškozen je i ceský spotrebitel.

Vývoz révového vína vzrostl v porovnání s rokem 1997/98 o 1,4 tis. hl na objem 12,9 tis. hl; vzrostl vývoz lahvového vína na 4,4 tis. hl, zatímco vývoz sudového vína poklesl na 3,1 tis. hl.

Sklizen hroznu pro marketingový rok 1999/2000 se odhaduje vyšší než v minulé sezóne, (cca kolem 62 tis. t) s vyšší cukernatostí, i když oblastne jsou hrozny poškozené kroupami i peronosporou. Prumerné ceny zemedelských výrobcu hroznu (nabízené zpracovateli hroznu) se pohybují letos na velmi nízké úrovni kolem 8 Kc/kg (v minulé sezóne 12,67 Kc/kg). Prumerné stárí vinic v CR v roce 1999 dosahuje 17 let, pricemž v ceském vinarském regionu již 20 let. Velmi se liší i prumerné stárí porostu osázených jednotlivými odrudami. Zatímco nekterá novošlechtení a módní odrudy vykazují v roce1999 prumerné stárí pod 10 let (Chardonnay, Muškát moravský, Aurelius), porosty nekterých tradicních odrud, poskytujících vyšší výnosy, stárnou rychleji než vinohrady v CR jako celek. Patrí k nim predevším Ryzlink vlašský, Svatovavrinecké, Modrý Portugal a Veltlínské cervené rané. Modré odrudy zaujímají celkem 21,4 % a bílé odrudy 78,6 % plochy vinic v CR.

V posledních létech celosvetová plocha vinohradu postupne klesá a v roce 1998 se pohybovala na úrovni 7,4 mil. ha, ze kterých bylo sklizeno cca 55,3 mil. tun hroznu. I v zemích EU byl zaznamenán pokles ploch vinic ze 3611,7 tis. ha v roce 1996 na 3462,5 tis. ha v roce 1998. Rovnež sklizen vinných hroznu poklesla o 4 mil. tun na úroven 22 315,5 tis. tun. K nejvetšímu poklesu produkce hroznu došlo v Itálii a Španelsku, i když jsou stále spolu s Francií nejvetšími výrobci vína v rámci zemí EU.

Vinohradnictví má v Ceské republice tisíciletou tradici. Tento sektor byl už pred rokem 1989 na okraji pozornosti. Avšak v nejbližším období, s ohledem na vstup do EU, bude nutno venovat tomuto sektoru vetší pozornost, predevším kvalitní obnove vinic a rešení vinohradnictví na svazích, které je ve všech zemích EU podporováno. Dále bude nutné se rovnež zamerit na ozelenení vinic (pokryv pudy), címž se zabranuje erozi svahu, neméne duležité bude také ekologické vinohradnictví s integrovanou ochranou produkce hroznu apod.

Vinohradnictví se cástecne podílí také na regionálním rešení zamestnanosti a udržování krajinotvorby. Optimální rozloha vinic do doby našeho vstupu do EU by mela cinit 15 - 16 tis. ha. Je nutno si uvedomit, že po vstupu CR do EU již nebude možno dále plochy vinic vzhledem k celkové nadprodukci hroznu a vína v EU rozširovat.