Japonci přišli pivu na chuť a jeho spotřeba stoupá

HN - 1.4.1999

Japonci prišli pivu na chut a jeho spotreba stoupá

* Pivo se v Japonsku stalo nejpopulárnejším alkoholickým nápojem a jeho spotreba má stále znacný rustový potenciál.

Statistickými 72 litry piva na obyvatele se Japonsko podle posledních dostupných údaju z roku 1996 radí na 20. místo svetového žebrícku, ale v absolutním vyjádrení, mereno celkovou národní spotrebou, je na míste tretím za Nemeckem a USA. Pivo je v zemi vycházejícího slunce oblíbeným nápojem pri spolecenském styku po pracovní dobe, stejne jako úvodní nápoj pred zahájením stolování. Podává se ve všech podnicích verejného stravování, ale spotreba je u Japoncu limitována fyziologicky, nebot nesnesou požití vetšího množství alkoholu.

Z tohoto duvodu je spotreba zlatavého moku i pri vysoké oblíbenosti polovicní než v západních zemích. Na osobu pripadá pri jedné príležitosti maximálne jedna až dve plechovky (po 0,35 l). Velkou oblibu si získalo pivo, zejména nízkokalorické, u žen v souvislosti s jejich aktivnejším zapojováním do spolecnosti. Nicméne hlavními konzumenty jsou muži ve veku 30 - 50 let. Z celkového objemu se 60 % piva spotrebuje v domácnostech a 40 % ve verejném stravování. Vetšina spotreby se pritom koncentruje na svetlá piva s vyšším obsahem alkoholu (4,5 - 5,5 %).

Bežný spotrebitel dává v poslední dobe prednost dobré kvalite za dobrou cenu a volí vetší balení a výhodnou nabídku. Vzhledem k soucasné hospodárské recesi v zemi se spotrebitelská poptávka orientuje na kvalitní výrobek za prijatelnou cenu a postupne se snižuje spotreba drahého znackového zboží, což platí i pro pivo.

Na japonském trhu dominují ctyri nejvetší místní výrobci: Kirin Brewery, Asahi Brewery, Sapporo Breweries a Suntory. Ti si dlouhodobe udržují prakticky monopolní postavení. Podíl dovozu na celkové spotrebe se v tomto desetiletí postupne zvyšoval z necelého 1 % na soucasných 6 - 7 %. Vysoké popularity zahranicních piv bylo dosaženo v první rade cenovou výhodností, kdy se bežná cizí piva prodávají v supermarketech o 30 % lacineji než domácí produkce. To je velmi duležitý faktor pro marketingovou strategii pivovaru, který chce vstoupit na japonský trh. Ze zahranicních znacek vedou americké Budweiser, Miller, Schlitz a Old Milwaukee, mexická Corona Extra, kanadský Labatt, irský Guinness, jihokorejský OB a nemecké Henninger a Holstein. Zatímco americká piva jsou distribuována ve spolupráci s mocnými místními pivovary, nemecké znacky se prodávají prostrednictvím sítí velkoobchodu s alkoholickými nápoji.

V roce 1997 se do Japonska dovezlo pres 132 mil. litru piva v hodnote 111 mil. USD. Dovoz z CR cinil zhruba 85 tisíc litru v hodnote 114 tis. USD, což predstavovalo pouhé 1 % celkového importu. CR se objemem vývozu piva do Japonska radí mezi takové zeme jako Vietnam, Nový Zéland, Singapur, Turecko, Portugalsko a Španelsko, jejichž rocní export se pohybuje od 60 do 90 tisíc litru.

Potenciální zahranicní dodavatel musí ve své strategii pocítat s tím, že bude mít vždy silnou konkurenci v domácí produkci, která je preferována ze setrvacnosti. Je také treba vzít v úvahu to, že japonský spotrebitel vyhledává všeobecne dobrou kvalitu za nižší strední cenu, v zásade nerozlišuje druhy a znacky piva, zahranicní znacky konzumuje ze zvedavosti spíše jako pivo národní (nemecké, americké, australské) než znackové. Pri zavedení urcité znacky pak tato znacka nesmí na trhu chybet a v neposlední rade nelze opomenout ani skutecnost, že v hlavních mestských aglomeracích jako Tokio a Ósaka je silná menšina zahranicních expertu a zamestnancu zahranicních firem preferujících cizí potraviny.

Jednou z príležitostí prezentovat se na tamním trhu jsou Dny ceského piva a vína, které koncem kvetna porádá v Tokiu naše velvyslanectví. Marketingová studie o trhu piva v Japonsku, která skýtá prehled o spotrebitelských zvyklostech, nabídce a poptávce, cenové tvorbe, distribucní síti, marketingu a dovozním režimu, vypracovaná obchodne-ekonomickým úsekem ZÚ v Tokiu, je pro zájemce k dispozici v agenture CzechTrade.

Komercne nejvýhodnejší formou propagace v Japonsku je úcast na odborných výstavách, sice financne nárocná, zato prinášející možnost získat o tomto trhu jistý prehled.

(AV)