CUKROVKA A CUKR - 22.12.1998

Situace na zahranicních trzích

Svetová produkce cukru v hospodárském roce 1998/99 (od 1.9. do 31.8.) dle aktuálního odhadu F.O. Licht by mela poklesnout na 126 mil. tun (cca o 2 mil tun méne než v predcházející sezóne). Pokles produkce je dán nepríznivými povetrnostními podmínkami v Belgii, Nemecku, Velké Británii, Madarsku, Chorvatsku, Holandsku atd..V polovine roku cena cukru výrazne poklesla, v poslední dobe mírne stoupá. K 11. prosinci 1998 byla na burze v Paríži kolem 245 USD za tunu bílého cukru (v prepoctu 7 262 Kc). Vzestup je zduvodnován poklesem produkce vlivem špatného pocasí v prubehu sklizne, zejména v Evrope a Austrálii. Analytici ocekávají, že rust cen se dosud nezastavil, protože jeho cena je stále relativne nízká. Na trhu prevládá nadeje, že dojde k vzrustu svetových cen a že produkce cukru v roce 1999/2000 by mohla být nižší, než v predcházejícím roce. Pokles ve svetové výrobe však asi nebude stacit výrobcum, aby se zbavili nadbytecných zásob, jak by bylo z makroekonomického hlediska treba.

Spotreba cukru v hospodárském roce 1998/99 by mela vzrust jen o 1,03 %, i když prumerný rocní prírustek spotreby za roky 1989/90 až 1997/98 cinil 1,45 %. Vzhledem k charakteru cukrovky jako jednoleté rostliny F. O. Licht ocekává, že zareaguje na prebytek na svetovém trhu jako první a ocekává v príštím roce opetovný pokles osevních ploch zejména v EU. Trtina bude reagovat s urcitým zpoždením, presto se dá ocekávat, že se neustálý rust výroby trtinového cukru zpomalí. Ve svete neustále stoupá podíl cukru vyrobeného z trtiny a klesá podíl produkce cukru z cukrovky.

Tabulka : První odhad svetové bilance cukru 1998/99 (v 1 000 t, v hodnote surového cukru)

1998/99 1997/98 1996/97

Pocátecní stav 51 075,8 47 317,6 45 481,3

Výroba cukru 126 022,0 127 9111,8 123 633,4

Dovozy 34 890,4 38 087,3 37 895,2

Spotreba cukru 124 129,3 122 928,1 120 340,8

Vývozy 36 039,2 39 312,8 39 351,5

Konecný stav 51 756,7 51 075,8 47 317,6

Podíl zásob na spotrebe 41,67 % 41,55 % 39,32 %

Tabulka : Cukr bílý, prumerná cena Londýn, FOB Evropa v USD/t

Mesíc

rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1991 292,1 292,9 299,7 281,2 275,1 301,3 299,3 284,2 285,0 281,0 279,2 276,0

1992 270,0 26,09 268,2 275,8 284,1 295,5 295,8 287,5 270,0 263,3 256,6 248,8

1993 255,8 263,9 287,2 293,8 295,4 278,2 269,0 288,1 284,3 291,3 287,0 286,5

1994 289,3 311,1 340,5 328,7 347,6 358,3 342,6 344,5 340,1 344,0 392,7 411,2

1995 409,6 400,8 384,8 359,5 378,0 424,6 445,2 438,9 365,3 382,1 390,2 381,4

1996 382,7 394,2 399,9 397,5 393,0 397,1 374,5 370,4 347,5 327,6 310,6 306,8

1997 305,9 309,0 309,8 314,0 321,7 329,3 332,3 346,1 319,6 299,3 297,5 297,0

1998 298 282 269 256 264 260 257 253 221 220

Soucasná situace v CR

Cukrovka byla, je a bude intenzivní plodinou, ackoliv v soucasnosti tato skutecnost vede v CR k paradoxu - cím více sklidíme z hektaru, tím více klesnou plochy repy. Extenzívní pestování nepripadá v úvahu pro radu prícin, notoricky známých. Nerízený trh s cukrovkou a cukrem v Ceské republice vede k nestabilite produkce a odbytu. Lonské ztráty pestitelu cukrovky a výrobcu cukru dosáhly dvou miliard korun. V letošním roce lze ocekávat ješte vetší propad. Lonskou nadprodukci se nepodarilo exportovat. Ani výrazné omezení ploch (plocha pestování 85 tis. ha) cukrovky nestacilo na zajištení rovnováhy na trhu. MZe CR ve spolupráci se zainteresovanými subjekty zpracovalo návrh jak v optimálních podmínkách zajistit obdelávání pudy pestováním repy. Zpracovaný návrh obsahuje ctyri varianty, od tragické pres defenzívní k dynamické a futuristické. Každá z variant vychází z konkrétního podílu státu na zabezpecení odvetví cukrovka - cukr. Podle soucasného vývoje lze predpokládat, že se spíše uplatní ta kterou nikdo nepredpokládal - totální likvidace odvetví.

Mezi cukrovarníky a pestiteli cukrovky je v letošním roce situace velmi nepríznivá. Obecná shoda pestitelu i cukrovarníku je v tom, že do doby definitivního stanovení kvóty by mela Ceská republika produkovat cukr pro tuzemskou spotrebu (cca 400 - 450 tis. tun) a rámcove 100 tis. tun cukru rocne exportovat za svetové ceny. Cílem je vytvorit príznivé predpoklady pro jednání o kvóte perspektivne stanovené Evropskou unií CR. K realizaci tohoto úkolu je ale nezbytné zajistit prijatelnou cenu cukru na tuzemském trhu, která by umožnovala cástecne dotovat export (prodejní cena u výrobce rámcove kolem 16 Kc za 1 kg). Aby mohl pestitel investovat zejména do modernizace pestování a sklizne, musí se cena cukrovky zvýšit pri soucasné cene vstupu na 1000 Kc za tunu. K naplnení techto cílu ale nejsou v legislative vytvoreny odpovídající podmínky. Již takto nepríznivou situaci v odbytu cukru ješte komplikoval dovoz cukru i cukru ve výrobcích pres Slovensko a dovoz levnejší izoglukózy (cukerní sirob vyrobený z kukurice) ze Slovenska. Výrobu tohoto náhradního sladidla zahájil na sklonku roku 1997 nový závod Amylum v Bolerázi s plánovanou rocní produkcí 110 tis. tun v hodnote cukru. I na toto sladidlo je treba upravit podmínky dovozu v rámci celní unie.

Nepríznivou situací v komodite cukrovka cukr se zabývala i AK CR. Považuje za základ stabilizace pestování cukrovky plochu 80 tis. hektaru s tím, že prebytek cukru se bude pravidelne vyvážet. Stežejním a nezbytným opatrením k udržení této plochy je podle AK zabezpecení základní celní ochrany vuci Slovensku, zemím CEFTA a EU. Komora proto žádá o prijetí nezbytných opatrení k narovnání celní ochrany. Dále žádá obchodní organizace, aby nespoléhaly na docasnou možnost získat levnou surovinu dovozem ze zahranicí a odmítly veškeré nabídky na dovoz cukru. Obrací se i na spotrebitele aby preferovali ceskou produkci. Krome rady dalších prijatých bodu (celkem 12) komora žádá MZe CR o zavedení systému organizace trhu s cukrem obdobne s pravidly Evropské unie.

Cukrovary na zacátku roku podepsali s pestiteli kupní smlouvy na dodávku cukrovky z letošní sklizne, definovali i cenové podmínky. Pri poklesu svetových cen a nemožnosti exportu se tyto podmínky ukázaly pro cukrovary velmi obtížne splnitelné. Cukrovary proto navrhly pestitelum úpravu techto podmínek. Soucasné podmínky na úpravu podepsaných kupních smluv jsou pro pestitele cukrovky velmi nevýhodné - pro mnohé zcela neprijatelné. Pestitelé cukrovky mají delat bankére pro cukrovarnický prumysl, cekat na cást penez až do roku 2000. Nekterí pestitelé na tyto podmínky pristoupili. Jiní dál požadují plnení podepsané kupní smlouvy.

Rozsah pestování cukrovky v príštím roce je silne závislý na pomoci státu pri odbytu cukru z predcházejících dvou let. Pro mnohé pestitele je zarážející, jak casto se hovorí o príprave CR na vstup do EU, prizpusobování se jejím pravidlum. Ve skutecnosti ale u cukrovky a cukru známá a jasná pravidla platná v EU pro tuto komoditu u nás nenacházejí uplatnení. Je s podivem, že nemeckým farmárum k zajištení rentability produkce stací výnos bulev kolem 35 - 38 tun . ha-1 a našemu pestiteli to nezajistí ani výnos pres 50 tun (návrhy cukrovaru pro úpravu dodatku v letošním roce).

Komise EU schválila návrhy ceny zemedelských výrobku regulované podle zásad spolecné zemedelské politiky. Základní cena cukrovky pro tržní rok 1998/99 byla stanovena ve výši 47,67 ECU/t (1619,9 Kc/t) a intervencní cena bílého cukru v hodnote 631,9 ECU /t (21473,86 Kc/t). Stejné ceny platily i v roce 1997/98. Polská vláda schválila zvýšenou minimální prodejní cenu cukru na domácím trhu pro období 1998/99 v hodnote 1,65 zlotých/kg (14,87 Kc/kg) oproti cene 1,50 zlotých za l kg (13,52 Kc/kg) v roce predcházejícím. Vláda navíc snížila kvótu na dovoz subvencovaného cukru ze 109 100 t v roce 1999 na 104 400 pro rok 2000. Navíc byla snížena výrobní kvóta polského cukru pro období 1999/2000 na 1,63 mil. t z 1,65 mil. t v tržním období 1998/99. Obdobná je situace i na Slovensku kde je stanovena minimální cena za 1 kg cukru.

Jednání o výši cukerní kvóty pro CR budou velmi nárocná, že jde o záležitost predevším politickou je mnoha pestitelum již jasné. Výše stanovené kvóty jednotlivým státu EU v prepoctu na obyvatele, plochu zemedelské pudy, plochu pestování cukrovky dává jasnou predstavu, že není stanovena ze soucasného pohledu objektivne. Napríklad Nemecko produkuje na jednoho obyvatele 42,2 kg cukru v kvóte A+B, Francie 65,3 kg, Dánské 80,9 kg, Nizozemí 56,3 kg, Belgie a Lucembursko 78,2 kg pri daleko nižší tuzemské spotrebe. Kvóty priznané jednotlivým zemím nejsou z dnešního pohledu stanoveny spravedlive. Stanovené kvóty vycházejí z historie a tradice a ne z matematických propoctu. Doufáme, že i pri definování kvóty pro CR se prihlédne k naši tradici v produkci cukru.

Rok 1998 byl z pohledu podmínek pro pestování cukrovky velmi specifický. Casné jaro umožnilo rané setí. Sucho v dubnu ovlivnilo kompletnost porostu. Mokrý ríjen podmínky sklizne a mráz v listopadu rozsah sklizené cukrovky. Tvorba hmotnosti bulev odpovídala v Cechách dlouhodobým prumerum. Cukernatost byla zpocátku príznivejší ale pak stagnovala. V letošním roce byly výrazné rozdíly mezi tvorbou jednotlivých výnosových prvku na Morave a v Cechách. V tomto roce se také negativne projevilo silné napadení porostu cerkosporou která mnohde výrazne ovlivnila nejen cukernatost ale i výnos. Výnos bulev je odhadován kolem 40 tun/ha. cukernatost je ocekávána kolem 16,5 %. Výrazným negativem sklizne cukrovky v roce 1998 byly vysoké deštové srážky a zejména mráz. Odhaduje se, že pro zamrznutí pudy a ukoncení kampane cukrovaru nebude sklizeno kolem 6 tis. ha porostu cukrovky (3 tis. v Cechách a 3 tis. na Morave). K 23. listopadu 1998 bylo v CR nesklizeno ješte 7 730 ha cukrovky. Dá se predpokládat, s ohledem na nižší cukernatost, vyšší skliznové ztráty a nesklízení cca 6 tis. ha, že celková produkce cukru bude kolem 440 - 450 tis. tun místo puvodne ocekávaných 510 tis. tun. S prihlédnutím k lonským zásobám a ocekávané spotrebe cukru u nás bude treba cást produkce exportovat. Vzhledem k letošní špatné úrode cukrovky v Rusku a na Ukrajine, špatným podmínkám sklizne v západní Evrope se zrejme možnosti exportu cukru i pro nás mírne zlepší. V tom je urcitá nadeje, že pokles pestební plochy cukrovky v príštím roce nebude muset být až ctyricet procent ve srovnání s letošní skliznovou plochou, jak se uvažovalo pocátkem kampane, ale bude asi mezi 20 - 30 procenty.

Prízniveji, z pohledu cukrovaru a pestitelu lze hodnotit vývoj ceny cukru na tuzemském trhu, která proti predcházejícímu roku mírne stoupá. V roce 1997 se pohybovala dle cukrovaru v prumeru 11 Kc za 1 kg volne loženého bílého cukru. V soucasné dobe se ceny pohybují mezi 13 - 14,5 Kc za 1 kg což je sotva nad úrovní výrobních nákladu nezajištujících reprodukci. S ohledem na tuto cenu pocítali pestitelé pri setí cukrovky pro letošní rok s pomerne nízkou prumernou realizacní cenou za cukrovku (840 - 880 Kc/tun), nebot cena za kterou cukrovary cukrovku v kampani nakupují je dána cenou prodávaného cukru na domácím trhu. V roce 1997 se pohybovala cena cukrovky kolem 850 - 900 Kc za tunu dodaných bulev (prumer CR dle CSÚ byl 848 Kc). V tomto roce (1998) se odhaduje proti puvodním predpokladum ješte další pokles, na cenu kolem 780 - 850 Kc za tunu. Mnohde ješte se splatností v príštím roce. Pestitelé s ohledem na trvalý rust cen vstupu do výroby považují ale za optimální, cenu kolem 1000 Kc za tunu bulev což rámcove odpovídá odbytové cene cukru kolem 14,6 Kc za 1 kg. Spotrebitelské ceny cukru krystal v 1 kg balení stále mírne stoupají. V 50. týdnu (druhý týden prosince 1998) byly dle CSÚ 19,38 Kc za 1 kg.

Naše cukrovarnictví prochází hlubokou krizí. V letošní kampani pracovalo 17 cukrovaru což je proti 26 cukrovarum v predcházejícím roce velmi radikální omezení zpracovatelských kapacit. A pro príští rok se ocekává uzavrení další 7 cukrovaru. Hlavním cílem techto zásahu je zlepšit ekonomiku výroby a stabilizovat cenu a produkci cukru v CR.

Predpoklad dalšího vývoje

S ohledem na soucasnou velmi nízkou svetovou cenu cukru, silne nevýhodný prodej cukru do zahranicí lze predpokládat i pro príští rok tlak na snižování ploch pestovaní cukrovky. Ke zvrácení tohoto nepríznivého poklesu pestitelských ploch cukrovky muže prispet jedine zásah státu formou podpory exportu ci zesílením podpory nepotravinárského využití zemedelské výroby.