České zemědělství na složité cestě do Evropy

HN - 1.12.1998

Ceské zemedelství na složité ceste do Evropy

Dlouhodobá konkurencní schopnost vyroste jen na úspešne dovršené restrukturalizaci

Vybrané ukazatele vývoje zemedelské výroby

Index Index

1989 1993 1994 1995 1996 1996/1989 1996/1993

Hrubá zemed. produkce (1989 = 100) 100,0 76,5 71,9 75,6 74,5 74,5 97,4

Hrubá prod. Rostl. výroby (1989 = 100) 100,0 83,7 77,6 79,9 81,5 81,5 97,5

Hrubá prod. Živoc. výroby (1989 = 100) 100,0 71,4 67,9 72,5 69,6 69,6 97,4

Stavy skotu (tis. ks) 3 480 2 511 2 161 2 030 1 989 57,2 79,2

Zemedelská puda (tis. ha)1) 4 296 4 283 4 282 4 281 4 280 99,6 99,9

% zornení 75,2 74,1 74,1 73,8 73,4 97,6 99,1

1) Podle odhadu VÚZE cinila v roce 1996 výmera neobdelávané pudy 100 - 200 tis. ha.

Pramen: Zpráva o stavu zemedelství CR za rok 1996, VÚZE

Dynamika vývoje cen v agrárním sektoru

(1989 - 1997, ceny 1993 = 100)

1994 1995 1996 19971) 1997/1989

Ceny zemedelských výrobcu 104,7 113,9 123,4 127,1 151,5

Ceny prumyslových výrobcu potravin 105,6 112,6 122,3 130,1 201,1

Spotrebitelské ceny potravin 109,4 120,7 130,7 131,9 277,7

Ceny vstupu do zemedelství 107,7 112,8 124,2 137,5 331,9

1) Predbežný odhad.

Pramen: Zpráva o stavu zemedelství CR za rok 1996, VÚZE

Vývoj bilance a podílu agrárního zahranicního obchodu na celkovém zahranicním obchodu CR (1993 - 1996)

1993 1994 1995 1996 19971)

Podíl agrárního dovozu

na celkovém dovozu CR (%) 8,4 9,3 7,1 7,4 7,0

Podíl agrárního vývozu

na celkovém vývozu CR (%) 8,6 7,0 6,2 5,6 5,5

Bilance agrárního zahranicního

obchodu (mld. Kc, b.c.) -0,1 -9,3 -12,6 -22,3 -20,7

Bilance agrárního zahranicního

obchodu výrobku mírného

pásma (mld. Kc, b.c.) 13,0 8,8 7,5 1,2 4,8

1) Predbežný odhad

Pramen: Zpráva o stavu ceského zemedelství za rok 1996, Celní statistika, VÚZE

Podíl vybraných odvetví hospodárství na HDP

Odvetví (%) 1993 1994 1995 1996

Prumysl 37,0 37,9 34,1 33,8

Zemedelství, lesní hospodárství,

myslivost a rybolov 6,5 5,8 5,2 5,0

Stavebnictví 5,2 5,9 7,4 6,8

Služby 51,3 53,5 53,4 54,4

Pramen: Odhad tvorby a užití HDP, edice CSÚ - statistické informace, VÚZE

Ceští zemedelští výrobci se velmi hlasite domáhají ochrany své produkce pred více dotovanou západní i východní konkurencí. Konflikt odkrývá pred širokou verejností problémy, kterým celí ve vztahu k clenským státum Evropské unie i visegrádského uskupení.

Vláda se chce chovat vstrícne, ale její pozice je obtížná vzhledem k problematickým závazkum, které CR v minulosti prijala napr. v asociacní dohode, a zejména vzhledem ke stavu restrukturalizace našeho zemedelství a jeho konkurenceschopnosti. Hrozby zemedelských producentu probouzejí zájem o odvetví, jehož predstavitelé i výkonné subjekty upozornují na soucasný kritický stav. Upozornují právem, protože zvyšování konkurencní schopnosti není jen jejich vecí (i když predevším), ale také státní zemedelské politiky. Dlouhodobe platnou odpoved muže dát jen úspešné pokracování v transformaci a restrukturalizaci zemedelství a v dalším zvyšování jeho konkurencních schopností.

Postavení v ekonomice

V minulých letech transformace podíl zemedelské výroby v ceské ekonomice dále klesal, ackoli se vetšinu let od r. 1990 snižovala hodnota celého hrubého produktu. Zemedelská produkce se v tomto období podílí na HDP pouze asi 3 % a na celkové zamestnanosti asi 4 %. Za osm let se podíl zemedelské produkce na celkovém hrubém produktu CR snížil asi o ctvrtinu. Zemedelství spolu s lesním hospodárstvím predstavuje již neco více, tj. asi 5 % HDP. Podíl celého agrárního sektoru vcetne jeho vstupu, zpracovatelského prumyslu a obchodu odhadují odborníci Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky až na 20 % HDP CR. Význam zemedelství je nutné merit také jeho podstatnou úcastí na údržbe a tvorbe ceské krajiny. Silnou argumentací ve prospech jeho významu je skutecnost, že výdaje domácností na potraviny vc. nápoju predstavují u nás pres 30 % jejich celkových výdaju.

Ceny, zadlužení a trh

Snad nejbolestiveji pocitují ceští zemedelští výrobci vztah mezi vývojem cen zemedelské produkce, cen prumyslové produkce a zejména cen vstupu do zemedelství. Rok 1997 prinesl v porovnání s r. 1989 zemedelským výrobcum ceny jen o neco málo než 50 % vyšší, zatímco ceny vstupu do zemedelství prekrocily v porovnání za stejné období své východisko na více než 330 %. Rozevírání techto nužek hnalo zemedelské producenty do dluhu, nejasného výhledu a neschopnosti vyrovnávat se s transformacním zadlužením, které predstavuje podle kompetentních odhadu kolem 20 % celkové hodnoty majetku v zemedelství. S novými úvery vzrustá na již více než 55 % hodnoty všeho jeho kapitálu. Na agrárním trhu vzniká napetí vlivem snížení poptávky, ale také oslabování a likvidování nekterých dotací. Po celou dobu transformace trvá tendence k nadvýrobe. Klesá podíl agrárního obchodu na celkovém zahranicním obchodu CR a vzrustá pasívní bilance ceského agrárního obchodu (v r. 1997 v bežných cenách - 21 mld. Kc, v r. 1993 pouze - 100 mil. Kc). Podíl agrárního vývozu se v r. 1997 snížil na 5,5 % celkového vývozu, zatímco v r. 1993 dosáhl 8,6 %.

Výroba a trh

Restrukturalizace zemedelské výroby se zdaleka nedostala k úrovni, která by odpovídala potrebám trhu a konkurence. Podstatný je skok, který absolvovalo zemedelství v produktivite. Cistá pridaná hodnota na pracovníka vzrostla ze 72 600 Kc v r. 1993 na 128 500 Kc v r. 1996, tj. na 177 % a dnes je ješte o 80 % vyšší než v roce vzniku CR. Dynamika rustu produktivity v zemedelství prevyšovala dynamiku v prumyslu, prícinou byl však zejména odchod pracovních sil. Jen za tri roky od r. 1993 odešlo ze zemedelství 60 tis. osob (stav pracov-níku se snížil na 211 tis.). Od r. 1989 odešlo dokonce 60 % jeho nekdejších pracovníku. Ceští producenti nestací z ruzných duvodu pokrývat požadavky vnitrního trhu. O zdatnosti zahranicní konkurence svedcí napr. to, že na trhu zeleniny pochází témer tretina produktu ze zahranicí, na trhu ovoce mírného pásma obsadil dovoz více než 27 % domácí spotreby. Výsledek je podmínen také tím, že v CR zaostává institucionální infrastruktura trhu. Organizovanost výrobcu, informatika, logistika metody obchodování, marketing, rízení kvality, to vše potrebuje zmeny vedoucí k vetší konkurencní odolnosti vuci pronikání vyspelejších zahranicních sítí. Možnosti ke zlepšení pozic jsou. Silné postavení na našem trhu si dokázaly udržet nápojárské firmy, zejména pivovary, sladovny, cokoládovny a podniky tukového prumyslu. Predstavují asi 30 % potravinárské produkce. Je to i zásluhou jejich vhodného spojení se zahranicním kapitálem. Strední pozici obhájila vetšina podniku, které zpracovávají suroviny živocišného puvodu (mlékárny, masokombináty) a pekárny, které predstavují asi 50 % ceské potravinárské výroby. Ve slabé pozici jsou cukrovary, škrobárny, nekteré mlýny, protože nedosáhly potrebné koncentrace výroby a tím podmínek pro modernizaci. Znacná cást výrobní restrukturalizace by zrejme potrebovala, aby integracní proces prvovýroba, zpracování, obchod získal na dynamice. Ceskému zemedelství k utkání o trhy chybejí peníze na investice. Stát poskytuje na investicní rozvoj v zemedelství nemalé prostredky. Od 1. 7. 1994 do 24. 2. 1998 to bylo prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu více než 47 mld. Kc úveru. Prostredky, které si vyprodukuje zemedelství, jsou však nízké. Výnosnost celkového kapitálu v ceském zemedelství je od r. 1993 záporná s výjimkou roku 1995, kdy byla pozitivní, ale pouze ve výši 0,2 %. Producenti musí za techto okolností šetrit na vstupech a obnova strojního parku zaostává. Zaostávání výrobní struktury v ceském agrokomplexu a jejího spojení s obchodem je také výsledkem ztraceného casu a nevyužitých príležitostí v transformacním procesu majetkoprávním a ve vzniku jeho nových institucí. Struktura forem doznala v letech dosavadní transformace podstatných zmen, ale stále se ješte napr. nerealizovala privatizace 500 tisíc ha státní zemedelské pudy. Individuální farmári obhospodarují 24 % zemedelské pudy, z toho velcí (nad 100 ha) 14 %. Soukromé právnické osoby obhospodarují více než 70 % zemedelské pudy, z toho družstva 43 % a akciové spolecnosti 10 %. Velké farmy mají ovšem vetšinu obhospodarované pudy pronajatou. Transformace zatížila zemedelské výrobce znacnými dluhy. Družstva a jejich nástupnické podniky dluží vlastníkum-neclenum asi 12 mld. Kc za jejich podíly. Vyporádat se s nimi mají pocínaje rokem 1999. Restituované podniky v individuálním držení dluží státu za startovací pujcky 7 mld. Kc. Privatizované zemedelské podniky dluží za privatizovaný majetek 19 mld. Kc. Výše tohoto transformacního zadlužení je vážnou prekážkou výrobních a technologických restrukturalizací. Financní situace, která v agropodnicích za soucasných podmínek vzniká, vede k tomu, že vybavení zemedelské produkce a využívání zemedelské pudy se príliš nemení. V r. 1989 se na území dnešní CR využívalo 4296 tisíc ha zemedelské pudy, v r. 1996 to bylo 4280 tis. ha. Index zustal na 99,6 % (1996/1989) a na stejné úrovni, tj. kolem 75 % zustalo po celých osm let také zorávání pudy. Hrubá produkce pritom mezi uvedenými roky poklesla pod 75 % výchozí úrovne z r. 1989. Možnosti financování podminují restrukturalizaci i transformaci vlastnických vztahu v zemedelství k jejich vyšší úcinnosti. Ceské zemedelství ceká další fáze premeny k funkcnímu vlastnictví, nalezení únosného majetkového minima pro soukromé farmy a nalezení úcinných forem velkého zemedelského podnikání v akciových spolecnostech a družstvech.

Tendence

V letech pred naším prijetím do EU lze pocítat s urcitým inflacne-devalvacním vývojem ceské ekonomiky. Restrukturalizace podnikové sféry by se mohla ponekud urychlit, vnitrní poptávka ponekud zvýšit. Jestliže by melo k prijetí dalších státu do EU dojít kolem roku 2005, pak se naše zaostávání za vyspelou cástí Evropy príliš nezmení. Zemedelství CR si jen velmi nesnadno bude udržovat v porovnání s Evropou své konkurencní výhody (nižší náklady) a velmi pravdepodobne neodstraní své nevýhody, zejména nedostatek kapitálu a nedostatecné investice. Zaostávání v institucionální sfére (odbytové organizace) je možné alespon v základních opatreních zacít dohánet. Závazky vuci svetové obchodní organizaci (WTO) nebude možné zmenit. Prumerná dovozní cla (asi 6 %) zustanou nižší než napr. polská. Je nepravdepodobné, že by ochranu vnitrního trhu zemedelských výrobku bylo možné vrátit na významnou dobu k vyšším clum. Zemedelská politika ve sfére vnejších vztahu bude mít jen velmi omezený prostor. Další liberalizace agrárního obchodu vuci zemím EU by prinesla pravdepodobne vyšší zvýšení dovozu než vývozu, pokud by nedošlo k podstatnému zlevnení koruny na monetárním trhu. Další liberalizace vuci zemím CEFTA má mnoho prekážek v nedokoncené transformaci, ve vzájemném uznávání hygienických norem a celkove v ochrane konkurencne ješte slabších producentu, než jsou ceští. Otevrené, ale financními možnostmi velmi podmínené, jsou výzvy ve sfére restrukturalizace. Lze ocekávat, že se produktivita v zemedelské výrobe dále zvýší, spíše ale opet odlivem pracovníku. Odhady se pohybují mezi 15 až 20 %. Modernizaci výroby si nelze predstavit bez pomoci státu. Nejen v rámci Podpurného garancního rolnického a lesního fondu, ale také ve sfére agroenvironmentálních investic, jejichž naléhavost se bude stupnovat. Restrukturalizace muže prinést potrebné výsledky, jestliže ceská ekonomika najde prostredky na uskutecnení extenzifikacních programu a dojde-li v príslušných oblastech k významnému poklesu zornení pudy. Tyto programy by mely podle nárocného scénáre Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky zahrnovat pres 700 tisíc ha pudy a 60 % trvalých travních porostu. Možná nejduležitejší složkou restrukturalizací na ceském agrotrhu by mela být modernizace potravinárského prumyslu. Je to pred naším vstupem do EU pro ceské zemedelství jakási osudová podmínka jeho budoucnosti. Její realizaci si není možné predstavit bez zahranicního kapitálu. Evropská výzva ceskému agrokomplexu je nesmlouvavou výzvou ceské zemedelské politice, jejím institucím, producentum i zpracovatelum a jejich soucinnosti. Dosažení mezinárodne úspešné konkurencní schopnosti je jediná dlouhodobe udržitelná cesta i pro ceské zemedelství.

Vladimír Brabec