Vláda sklidí místo vděku českých zemědělců mezinárodní kritiku

LN 12.10.1998

Vláda sklidí místo vdeku ceských zemedelcu mezinárodní kritiku

* Zavedení cla na dovoz pšenice z Madarska bude šetrit WTO / Ministerstvo se chystá omezit také import cukru

* Ultimátu zemedelcu vyhovel minulý týden Zemanuv kabinet. Od úmyslu blokovat hranicní prechody je však neodvrátil.

PRAHA- Zavedením mimorádného cla na dovoz madarské pšenice se ceská vláda vystavila mezinárodní kritice. Proti clum již protestovala madarská strana ústy svého ministra zahranicí Jánose Martonyiho. Ten dokonce prohlásil, že Budapešt je pripravena obrátit se kvuli zmínenému opatrení na Svetovou obchodní organizaci (WTO). Vláda na svém zasedání ve stredu minulý týden rozhodla o zavedení ochranného cla na dovoz potravinárské pšenice z Madarska ve výši 2290 korun za tunu. Mimorádné clo bylo stanoveno jako reakce na rozdíl mezi dotovanou cenou 4000 korun za tunu, za kterou stát vykupuje pšenici od domácích producentu, a cenou, za kterou se sem pšenice z Madarska v soucasné dobe dováží. Ta se po proclení pohybovala ve výši 2575 korun za tunu, a stala se tak tercem kritiky ceských zemedelcu. Zároven je nízká cena dovážené pšenice hlavním argumentem pro plánované protesty agrárníku. Madarsko pocítá u pšenice letos s prebytkem ve výši 2,35 milionu tun. Do CR zatím dovezlo 13 tisíc tun, celkove byly pro tento rok vydány licence na dovoz 60 tisíc tun pšenice. Ceští zemedelci sami pocítají s nadprodukcí pšenice ve výši 70 tisíc tun, takže dovoz madarské komodity považují za vlastní znacné znevýhodnení. Martonyi verí, že WTO rozhodne ve prospech Madarska. Máme zde precedens, protože vuci slovenské strane byl zaveden obdobný proces, kde jsme prezentovali madarský postoj, že zavedení ochranných cel naráží na regule WTO, pricemž strany nakonec došly k dohode, že zavedené clo bylo sníženo, uvedl doslova madarský ministr zahranicí v pátek. V roli opoždených hasicu Ackoliv návrh na stanovení ochranných cel pro madarskou pšenici na zasedání vlády navrhl ministr zemedelství Jan Fencl, jeho resort nehodlá ke kritice madarských predstavitelu zaujmout stanovisko. Zavedení cel schválila vláda. Nyní za své rozhodnutí musí nést odpovednost sama, prohlásila reditelka zahranicního odboru ministerstva zemedelství Miluška Vrlová. Její odbor prý madarskou stranu v této otázce kontaktoval, ješte než padlo definitivní rozhodnutí. Upozornovala jsem, že Madarsko se zavedením cel nesouhlasí, dodává Vrlová. Ackoliv se vláda tímto zpusobem snažila nespokojeným zemedelcum vyhovet, ocekávaný ohlas, který by mel prinést uklidnení situace, se nekonal. Šéf Agrární komory CR Václav Hlavácek v této souvislosti uvedl, že omezení importu dotované pšenice je pouze dílcím krokem, a k tomu, aby zemedelci odstoupili od svého úmyslu blokovat hranice, je treba zamezit dovozum veškerých dotovaných komodit, jako je cukr, víno, mléko a maso. Podobne se k rozhodnutí vlády postavil i Hlaváckuv oponent, predseda Sdružení soukromých zemedelcu Josef Stehlík. Jeho organizace sice plánované protestní akce, které porádá predevším agrární komora, odmítá, ale zavedení cla na madarskou pšenici také neuvítá s velkým nadšením. Vláda by podle jeho slov mela vcas a aktivne reagovat a jednat o prípadných zmenách v mezinárodních smlouvách ci casove omezených dohodách, které prímo ohrožují existenci všech zemedelcu. Ale ne až poté, kdy už je prakticky celé množství vyvezeno a ministri jsou pouze v roli hasicu, kterí prijedou na vyhorelé pole, rekl Stehlík. Ministr zemedelství již agrárníkum prislíbil, že se jeho resort bude zabývat i omezením dovozu cukru, který je do CR importován predevším ze Slovenska. I v této otázce, bude-li necitlive realizována, se však vláda vystavuje možnému šetrení ze strany WTO. WTO je nejvyšším orgánem pro urovnávání sporu mezi obchodními partnery, z pohledu možné diskriminace v prístupu na trh té které zeme do zeme jiné. Rozhodnutí WTO je pro všechny clenské zeme závazné. WTO, která v soucasné dobe sdružuje 132 clenu, vznikla na pocátku roku 1995 na principech Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), pricemž má vetší pravomoci a jasnejší pravidla než GATT. Vychází z principu tzv. uruguajské deklarace z roku 1993, která predpokládala do 10 let napríklad snížení cla u zemedelských komodit o 36 procent, omezení míry subvencí v zemedelství rovnež o 36 procent a snížení vývozu subvencovaných zemedelských výrobku o 21 procent.

Tereza Zavadilová