Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu
24.04.2026 | ASZ
Přemnožení hraboše polního znamená pro sedláky vždy velkou komplikaci a jasnou ekonomickou ztrátu, klíč k jejímu odpovědnému řešení ale podle Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) nespočívá v plošné aplikaci jedovatých přípravků na pole. Právě o tomto způsobu hubení přemnožených hrabošů s rozhozem přípravku Stutox II po povrchu polí přitom nyní uvažují resorty životního prostředí a zemědělství. Proti plošné aplikaci jedovatých přípravků vystupují sedláci dlouhodobě a preferují jiné, promyšlenější způsoby postupu regulace přemnoženého hraboše polního. Zdravé a kvalitní potraviny, produkované rodinnými farmami, nebo program ASZ ČR Pestrá krajina, oceňující přirozenou péči sedláků o zemědělská území, s plošným rozhozem jedovatých látek po polích nejdou dohromady.
Dalších důvodů, proč být v povolování plošných aplikací zdrženlivý, je, že přípravky Stutox II a Ratron GW jsou v současnosti registrovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským pouze pro aplikaci do nor hrabošů. Plošná aplikace přípravků na pole tedy v současnosti není z tohoto důvodu možná. Podle platné legislativy musí zemědělci také projít ošetřené území a odstranit veškeré uhynulé hlodavce z polí, tudíž povrchová aplikace by v podstatě žádné významné zjednodušení nepřinesla. Členové Předsednictva ASZ ČR na nedávném jednání zástupcům Ministerstva životního prostředí (MŽP) sdělili, že proto podporují pouze bodovou aplikaci hubících přípravků, a to pouze na místech bez výskytu zvláště chráněných druhů živočichů.
Podle sedláků z ASZ ČR je pro regulaci přemnoženého hraboše polního možné využít také metod precizního zemědělství. „Plošné rozhazování přípravků s jedovatými látkami, jež kromě hrabošů hubí i jiné živočichy, a které bylo běžné před desítkami let, již považujeme za překonané a v dnešních podmínkách za krátkozraké řešení a také proto ho již dlouhodobě odmítáme. V naší selské organizaci jsme většinově přesvědčeni, že velmi omezený a diskutabilní přínos povolení plošného rozhozu Stutoxu II, které nám současná vláda nabízí, nemůže v žádném případě vyvážit poškození dobrého jména sedláků, které má také směrem k zákazníkům a k veřejnosti svou hodnotu. Když už se sedlák z důležitého důvodu rozhodne pro použití Stutoxu II, měl by zvolit takový způsob, který dopraví přípravek přímo do nor. Technické prostředky v rámci precizního zemědělství k tomu již existují a řada zemědělců si je již pořídila. Přirozenou regulaci počtu hrabošů ale efektivně zajistí jejich predátoři, zejména dravci. Zemědělci mají různé možnosti, jak ptákům lovícím hraboše zajistit dobré podmínky, a také mnozí naši členové mají s dravci, jakož i s jinými nechemickými metodami předcházení nebo alespoň určitého tlumení hraboší kalamity, v zásadě dobré zkušenosti,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a člen odborné komise programu ASZ ČR Pestrá krajina Jakub Hruška nedávno upozornil na výsledky výzkumu týkajícího se vztahu mezi velikostí pole a výskytu hrabošů. Studie týmu profesora Emila Tkadlece z Univerzity Palackého v Olomouci prokázala, že hustota výskytu hrabošů je vyšší na velkých polích než na malých. Prakticky to potvrzuje například velmi nízký výskyt hraboše v sousedním Rakousku, kde jsou půdní bloky řádově menší než v ČR. Je zřejmé, že tím hlavním a dlouhodobým opatřením proti přemnoženým hrabošům je tedy pestřejší krajina. ASZ ČR tímto stanoviskem nezpochybňuje výrazné ekonomické dopady u konkrétních farmářů postižených hraboší kalamitou a považuje za důležité, aby také stát hledal vhodné možnosti, jak zemědělcům pomoci. Předsednictvo ASZ ČR také věří, že se k tomuto stanovisku přidají i další odpovědné zemědělské organizace a státní instituce.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
Další články v kategorii
- Ministerstvo přidá na rozvoj venkova 630 milionů korun, celkem je k dispozici přes pět miliard (09.07.2026)
- Hodnocení kondice masných plemen skotu (09.07.2026)
- Mladí farmáři objevili díru na trhu. Češi chtějí ekologicky farmařit, skoupili předplatné na bedýnky (09.07.2026)
- Ovocnářství v krizi: Kvůli jarním mrazům klesne letošní sklizeň o 44 procent (09.07.2026)
- Třetí nápoj z nealkoholického piva: místo exotického ovoce Svijany tentokrát zvolily domácí angrešt a rybíz (09.07.2026)
- Lesy Mendelovy univerzity vykazují mimořádně časný a silný stres suchem (09.07.2026)
- Léto je podle meteorologických modelů teplejší než obvykle. Červenec i srpen mohou přinést další vlny veder (09.07.2026)
- Zemědělský fond: Evropská unie proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu (09.07.2026)
- Češi a léto: Jaké aktivity vedou, jaké chutě zmrzlin milují, kolik utrácejí (09.07.2026)

Tweet



