Vědci z MENDELU varují před možnými dopady plastů na půdní organismy, organickou hmotu i rostliny

Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v následujícím roce. Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. Právě studiu půdy a jejímu znečištění mikroskopickými částicemi plastů se na MENDELU věnují.

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. Řešením plastového znečištění je primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně, dále pak implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ přiblížil Jiří Kučerík z výzkumné skupiny Půdní ekologie, Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, který se problematikou znečištění životního prostředí plasty dlouhodobě zabývá.

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ nastínil možné problémy s biologicky rozložitelnými plasty Kučerík.

Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin. „S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny. Nicméně, stejně důležité jako poukazovat na rizika, je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal Martin Brtnický, vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, která se problematikou na MENDELU zabývá.

Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako je bisfenol A nebo ftaláty.

Kontakt pro bližší informace:

Ing. Martin Brtnický, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, martin.brtnicky@mendelu.cz, +420 607 036 907

prof. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, jiri.kucerik@mendelu.cz