Vědecký tým se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů

Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.

Cílem projektu je mimo jiné vyhodnotit možnosti výskytu extrémů počasí v městském prostředí. „Chceme zajistit měření městského klimatu podle metodiky, kterou jsme vypracovali, a vyjádřit rozdíly oproti nejbližším klimatologickým stanicím Českého hydrometeorologického ústavu. Také posoudíme vliv zeleně, která ve městech je. A následně doporučíme její úpravu, druhy vhodné a nevhodné pro městské prostředí vzhledem k ovlivnění mikroklimatu, ale také třeba s ohledem na alergenní pyl,“ vyjmenoval Petr Salaš z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MENDELU.

Hlavní problém velkých měst je tzv. tepelný ostrov měst. „Jde o ty části, kde je změna radiační bilance tak velká, že jsou zde oproti okolí, ale i menším městům, vyšší teploty vzduchu. Za jasného počasí v létě jsou vyšší o více jak 5 °C,“ popsal Salaš. Jsou to právě extrémní teploty, které vysoce zatěžují lidský organismus. V případě srážek jde o vysoké intenzity s mimořádně vysokými úhrny vyvolávající povodně, které způsobují poškození majetku. Podobně jde o působení vysokých rychlostí větru. Při bouřkách jde o společný vliv intenzivního deště a vichřice.

Projekt je zaměřený právě na dopady meteorologických extrémů, jako jsou vysoké teploty vzduchu, mimořádné srážky nebo vichřice. „Vliv těchto jevů na veřejné zdraví bude zkoumat Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Tým ze Zahradnické fakulty se zaměří na problematiku vlivu zeleně na mikroklimatické podmínky stanovišť. Budeme provádět účelová měření v úzké spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy,“ přiblížil vědec.

Pokud bude pokračovat současný trend, i extrémy budou častější. Při provádění vhodných opatření je ale možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. „Ke vhodným opatřením určitě patří zvyšování ploch zeleně, zajištění zasakovacích ploch a tím omezení až zastavení odvodu dešťové vody kanalizací a podobně. Je nutné co nejvíce zvyšovat znalosti obyvatel i samosprávy v této problematice a také multiplikovat naše poznatky do přímé i nepřímé výuky na Zahradnické fakultě či celé univerzitě,“ nastínil vědec.

Dvouletý projekt, který bude pokračovat až do poloviny roku 2026, je financovaný Technologickou agenturou České republiky z Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život. Partnery projektu jsou Lékařská fakulta Ostravské univerzity (koordinátor), Český hydrometeorologický ústav, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. a INESAN, s.r.o.

Kontakt pro bližší informace: doc. Dr. Ing. Petr Salaš, petr.salas@mendelu.cz, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MENDELU