ASZ ČR na jednání s Vítem Rakušanem: STAN plánuje dodržet zemědělský vládní program

Asociace soukromého zemědělství ČR své aktivity zaměřuje takovým způsobem, aby byla rozumným partnerem současné vlády, která se ve svém prohlášení zaměřila na pomoc těm skupinám zemědělců, na něž se v této zemi dlouhá léta zapomínalo. To ovšem neznamená absenci kritických postojů, nicméně prim hraje snaha o nalézání způsobů, jak posouvat české zemědělství směrem k západní Evropě a jakým způsobem skutečně naplnit sliby dané současnými vládními politiky. Jejich naplnění je totiž jak v zájmu selské veřejnosti, tak i samotné vlády. Právě část vládního prohlášení týkající se zemědělské oblasti byla jedním z hlavních témat zářijového setkání, které se uskutečnilo mezi zástupci ASZ ČR a Vítem Rakušanem, ministrem vnitra a předsedou Starostů a nezávislých (STAN). Schůzky se zúčastnili rovněž poslanci Tomáš Dubský, člen Zemědělského výboru PSP ČR, a Jana Krutáková, členka Zemědělského výboru a zároveň Výboru pro životní prostředí.

Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, hned na začátku vyzdvihl, že v průběhu posledních let se spolupráce ASZ ČR se STAN postupně zlepšovala a v současné době existuje několik konkrétních témat, o nichž obě skupiny pravidelně a úspěšně jednají. Schůzky se za ASZ ČR zúčastnili rovněž Jan Staněk, místopředseda této organizace, a také Daniel Pitek, předseda Pracovní skupiny ASZ pro lesy a myslivost, kteří společně vyzdvihli především práci Pavla Čížka, který STAN zastupuje ve vládní K10, ale i dalších zástupců STAN - ať již na ministerstvu zemědělství nebo ve sněmovně. Rakušan zdůraznil, že si uvědomuje, že vládě zbývá ještě několik témat, která jsou zahrnuta ve vládním prohlášení, ale zároveň ještě nebyla naplněna. Zbývá rok a vláda nyní bude muset z řady legislativních i nelegislativních návrhů vybírat, čemu dá přednost a do jaké problematiky se ve zbývajícím čase opře.

Jedním z kroků, jímž vláda následovala logiku svého prohlášení, byla redistributivní platba. Právě na její fungování v praxi se předseda STAN doptával zástupců ASZ ČR. Ti potvrdili, že se jednalo o funkční opatření, které systémově prospívá zemědělskému prostředí v Česku. Zároveň toto téma souvisí s nutností vyjasnění toho, co je a co není střední podnik, což bylo během setkání rovněž zmíněno. U hodnocení dopadů přímých plateb se totiž kategorie velikosti podniků určuje podle výměry a u investičních opatření v PRV se velikost podniků posuzuje podle počtu zaměstnanců. Mikropodniky mají do 10 zaměstnanců, malé do 50, střední do 250 a velké podniky nad 250 zaměstnanců. Malý podnik tedy podle tohoto vymezení může obhospodařovat i 2500 hektarů. Podle ASZ ČR může být přitom i podnik s výměrou okolo 2500 hektarů prospěšný pro sociální a ekonomický život venkova. Důraz zemědělské politiky ale musí být na lokálně fungující menší farmy a neměly by být bagatelizovány proto, že jsou údajně „neprodukční“. To totiž neodpovídá realitě – naopak taková hospodářství mají řadu přínosů, na kterých závisí sociálně-ekonomická infrastruktura společnosti, a to přesto, že nejsou mnohdy vyzdvihována ve veřejné debatě.

Přitom Společná zemědělská politika počítá s rodinnou farmou jako se základním typem zemědělského podniku. Velkovýroba potravin totiž sama o sobě venkov nespasí. Jak už je nyní patrné, nastává problém s nedostatkem pracovní síly a celkově s nedostatkem zájmu nastupující generace o vstup do zemědělského sektoru. Oproti agroholdingům mají ale rodinná zemědělská hospodaření i tu výhodu, že vychovávají zkušené pokračovatele s osobním vztahem k lokalitě. I tento společenský benefit by měl být zohledněn v chystaném zakotvení rodinných zemědělských hospodářství v české legislativě. Jana Krutáková dodala, že by mělo smysl zakotvit věcnou podstatu takových podniků do již existující legislativy, a nastavit tak logické zjednodušení, které vyžadují takové typy farem. Status rodinného zemědělského hospodářství by mohl pomoci rovněž s jednou z největších nesnází českého zemědělství, a sice s přehnanou byrokracií. V chystaném návrhu totiž půjde o systémovou a nediskriminační pomoc a zejména zjednodušení každodenního provozu pro ty podniky, které nemohou spoléhat na výhody z velikosti.

Dalším zásadním tématem byl důraz na zastropování přímých plateb, které by v důsledku pomohlo nejenom menším farmám, ale i řadě akciových společností a středně velkým podnikům. Zjednodušeně řečeno by zastropování mohlo přispět k funkčnějšímu rozložení dotací. Z toho, jak je princip dotací nastaven v rámci EU, totiž vyplývá, že nejsou ze své podstaty určeny na další expanzi velkých podniků. Z podobného důvodu zástupci ASZ ČR připomněli potřebu zavést sledování majetkové propojenosti. Tato témata jsou sice postupně vládou zohledňována, ale podle názoru ASZ ČR je ještě nutné udělat několik odvážných rozhodnutí a jasně naplnit tyto nezpochybnitelné principy distribuce veřejných prostředků. Vít Rakušan opětovně vyjádřil podporu těmto opatřením a bude se více zajímat o jejich praktické naplňování.

Důležitým tématem, které bylo na jednání projednáváno, byla rovněž novela mysliveckého zákona. Zástupci ASZ ČR zdůraznili, že pokud zejména menší vlastníci honebních pozemků nejsou zároveň držitelé honitby anebo nemají většinový podíl, nemají v současné době možnost řádně rozhodovat o tom, jak se tyto pozemky v rámci myslivosti využívají. Daniel Pitek připomněl, že v programovém prohlášení vlády je přislíbeno mimo jiné také posílení práv vlastníků při organizaci honiteb. Zástupci ASZ ČR zdůraznili, že novela je také v zájmu měst a obcí, jakožto zpravidla menšinových vlastníků půdy, které v současné době nemají adekvátní vliv na dění v honitbách a nemohou řádně uplatňovat svá práva a nároky na škody. Tento návrh má podporu celé řady nevládních organizací a odborníků z akademické sféry. Navíc se jedná o podobu novely, která byla řádně projednána, a to i včetně například zástupců ČMMJ, kteří novelu vytrvale atakují, ač by jim mohla přinést i potřebné zvýšení zájmu lidí o výkon myslivecké činnosti. Výsledkem je tedy do značné míry již velmi kompromisní podoba návrhu, kterou ASZ ČR vnímá – za daných okolností – jako krok k naplnění vládního slibu.

Tomáš Dubský zároveň dodal, že se jedná o změnu nastavení, které bylo zavedeno během minulého režimu. Novela přitom nezavádí snížení honiteb jako povinnost, ale umožňuje zakládání honiteb s menším počtem hektarů, než tomu bylo doposud. Výsledkem by mělo být, jak již dříve zaznělo i od ministra zemědělství Marka Výborného, posunutí myslivosti do 21. století. Vít Rakušan deklaroval, že novelu mysliveckého zákona vnímá jako legislativní návrh, na kterém se shodla vláda, a že bude vést další jednání, aby taková vládní novela měla jasnou podporu poslanců STAN ve sněmovně a aby si poslanci byli vědomi své odpovědnosti za splnění koaličních slibů občanům.

Na setkání byly rovněž zmíněny pravidelné akce ASZ ČR, a to Farma roku a Pestrá krajina. Tyto akce zviditelňují hodnoty, jejichž prosazení bylo i tématem zářijového setkání: podpora rodinných farem, a to nejenom z důvodu jejich ekonomického potenciálu, ale také proto, že jsou zásadním prvkem pro obnovu venkovského života a jeho sociální role. Vít Rakušan poznamenal, že především Pestrou krajinu považuje za událost, kterou se sympatiemi sleduje. Celkově bylo ze setkání patrné, že předseda STAN Vít Rakušan považuje ASZ ČR za konstruktivního a transparentního partnera při jednání o budoucnosti českého venkova, přičemž tato organizace přispěla nejenom k podobě vládního programu, ale aktivně spolupracuje s vládou na tom, aby byl tento program co nejefektivněji naplněn. 

Hlavní kancelář ASZ ČR