Senát schválil novelu, která má zvýšit ochranu nejlepší zemědělské půdy

Zvýšení ochrany nejlepší zemědělské půdy má přinést novela, kterou včera Senát schválil beze změn navzdory výhradám části svých členů. Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, má kromě jiného zavést zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii.

Norma počítá s tím, že na nejkvalitnější zemědělské půdě by nesměla být postavena velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Novela ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu obsahuje výjimky, které se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic. Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Sněmovna na návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS) z nynějšího seznamu osmi lokalit vyškrtla kvůli potřebám armády strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, což samostatnou novelou navrhl Senát.

Kupkův návrh ale současně rozšířil počet lokalit na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku. Proti tomu se postavil karvinský senátor Petr Vícha (SOCDEM), podle něhož by tento park vznikl na zemědělské půdě, i když opuštěné průmyslové oblasti na severu Moravy zůstávají nevyužity. Podle senátora jde o nepřípustný přílepek. Obává se, aby pro "krátkodobý zisk z elektromotorů" v oblasti, která bývá ohrožena záplavami, nebyl jimi zasaženi obyvatelé z okolních obcí. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k tomu uvedl, že "lokalita má řadu enviromentálních limitů a investor by se s nimi musel vypořádat".

Novela také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období, která dávají šanci také případným novým záměrům. Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly občané států Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a států, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Sněmovna schválila také úpravu, která má podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.

Novela po zásahu Sněmovny obsahuje rovněž osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Dolní komora naopak odmítla zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy.

Autor: ČTK