Stále více Čechů pěstuje zeleninu na zahrádkách, záhony zabírají 4000 hektarů

Češi kvůli rostoucím cenám zeleniny v obchodech stále častěji pěstují na svých zahrádkách a políčkách mrkve, okurky, rajčata či papriky pro vlastní spotřebu, aby v době rostoucích výdajů za potraviny aspoň částečně ulevili svým peněženkám. Čerstvou zeleninu pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 obnášela 303.034 tun zeleniny. Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovaly ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

 V roce 2022 podíl zeleniny pěstované pro vlastní spotřebu na celkovém množství v ČR vypěstované zeleniny obnášel téměř 19 procent. V letech před pandemií koronaviru, která kvůli omezené dostupnosti prodejní sítě povzbudila zájem Čechů o vlastní pěstování zeleniny, se tento podíl pohyboval mezi deseti až 15 procenty. Podle odhadů ZUČM nyní produkuje čerstvou zeleninu zhruba 570.000 domácností a průměrná pěstební plocha činí 70 metrů čtverečních. Celková plocha těchto záhonů se zeleninou tak obnáší přibližně 4000 hektarů. Plocha polí se zeleninou určenou pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl přitom loni činila 11.015 hektarů a v meziročním srovnání byla o 288 hektarů menší.

"Samozásobitelské pěstování zeleniny má stále největší tradici v oblastech menších sídel a venkova, zajímavou odnoží je sdílené a komunitní pěstování zeleniny ve městech. Nejvíce pěstovanými druhy v domácnostech je především plodová zelenina, tedy nakládačky a salátové okurky, rajčata, papriky. A také zeleninové druhy nenáročné na pěstování, jako je například cibule, mrkev či hrášek," uvedla ZUČM, podle které bude trend pěstování zeleniny v domácích podmínkách dál pokračovat.Průměrné spotřebitelské ceny zeleniny v posledních dvou letech výrazně vzrostly, což zvyšuje motivaci k jejímu pěstování na zahrádkách. Například průměrná roční spotřebitelská cena kilogramu cibule se zvýšila z 16,31 koruny v roce 2021 na loňských 30,80 koruny. Kilogram květáku v obchodech ve stejném období podražil z 39,80 koruny na 48 korun, kilogram mrkve z 21,18 koruny na 29,52 koruny a rajčat z 57,04 koruny na 75,23 koruny.

Česká tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost.

Autor: ČTK