Senát zřejmě zruší povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot

Senát zřejmě schválí zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot. Doporučil mu to dnes jeho ústavně-právní výbor. Vládní novela také omezí okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Změny mají pomoci firmám i občanům čelit rostoucím cenám pohonných hmot. Novela také počítá s odkladem zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Senát o předloze rozhodne podle doporučení svého organizačního výboru pravděpodobně až ve středu 18. května při pokračování nadcházející schůze. Až za týden má mít na programu také novelu o podporovaných zdrojích energie, která se týká dokládání splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy.

Vláda si od zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty slibuje to, že povede k jejímu zlevnění až o dvě koruny na litr. V další novele chce na letošní léto snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1,50 koruny na litr.

Distributoři pohonných hmot budou muset biosložku do paliv přimíchávat i přes navrhovanou změnu, upozornil ale v březnu předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Ukládá jim to zákon, podle kterého musí snižovat emise z paliv, řekl.

Na to dnes poukázala také obecně prospěšná společnost Kverulant. Hned za škrtnutým paragrafem následuje v zákoně na ochranu ovzduší další, který distributorům pohonných hmot ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde, uvedl Kverulant. Upozornil zároveň na rámcovou smlouvu podepsanou před dvěma týdny mezi státním distributorem paliv Čepro a společností Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů šéfa ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Čepro má podle smlouvy do konce příštího roku od Preolu odebrat biosložky do paliv až za 6,4 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty.

Zrušení silniční daně pro vozidla, která slouží k podnikání, se bude týkat osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně sníží na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos zhruba o 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Autor: ČTK