Roste zájem o PIWI odrůdy, jsou odolnější vůči chorobám a více plodí

Čeští spotřebitelé nadále preferují tuzemská vína. Nezměnila to ani složitá situace během Covidu, která nahrávala spíše nákupu levnějších vín z dovozu. Přes trvale vysoký zájem spotřebitelů není Česko v produkci vína ani zdaleka soběstačné. Pomoci by mohly i nové odrůdy révy vinné.

Vyšší odolnost vůči chorobám, extrémním výkyvům počasí, vysoká kvalita a bohatší úroda. To jsou hlavní důvody, proč se v moravských vinicích častěji objevují tzv. PIWI odrůdy speciálně šlechtěné za účelem tolerance k houbovým chorobám.

Podle Registru vinic ÚKZÚZ plocha vinohradů osázených některou z PIWI odrůd v roce 2021 činila 813 hektarů, což představuje 4 % z celkové plochy rozlohy vinic1 a v letech 2018 až 2020 se PIWI odrůdy dokonce podílely z 15 až 21 % na výsadbách všech nových vinic v ČR.2 Jejich pěstování se věnují již stovky vinařů a zdaleka nejsou jen záležitostí menších vinařství. „Máme vlastní révovou školku, kde pěstujeme jak tradiční moravské odrůdy, tak i v poslední době stále více PIWI odrůdy ideální pro BIO nebo ekologické vinohradnictví, kterému se také velmi intenzivně věnujeme,“ říká ředitel Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice David Šťastný.

„Z PIWI odrůd jsme už před čtyřmi roky vysadili na Hustopečsku po 3 hektarech odrůdy Hibernal, Solaris a Johanniter,“ vysvětluje Pavel Vajčner, ředitel vinařství Znovín Znojmo, které hospodaří na 500 hektarech vinic.

Nejen z pohledu stále extrémnějších výkyvů počasí se očekává, že se na ně v budoucnu budou soustředit i další vinaři a odolné odrůdy budou nabývat na významu. „V následujících letech máme v plánu vysadit více než 40 hektarů nových vinic. Zaměřit se chceme převážně na PIWI odrůdy, které jsou více odolné. V těchto odrůdách vidíme velkou příležitost do budoucna,“ říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT, která patří k největším domácím pěstitelům révy a zároveň je největším zpracovatelem moravských hroznů.

Z nových odrůd je nejrozšířenější Hibernal (52 %), který PIWI odrůdám otevřel cestu mezi pěstitele a konzumenty vína. Rozšiřuje se výsadba odrůdy Solaris (17 %), Johanniter (5 %), Cabernet Cortis (3 %) nebo Savilon (3 %).

Hledání nových možností

V Česku je zájem o moravská vína trvale vysoký. Domácí produkce je však dlouhodobě na svých maximech a nedaří se ji významně navyšovat. V posledních letech průměrně pokrývá celkovou domácí spotřebu přibližně z jedné třetiny. Zbylé víno se dováží z dalších zemí, zejména z Itálie, Maďarska a Španělska.3

Jednou z hlavních překážek v navyšování objemu produkce jsou nízké výnosy vinic. „Obecněnízké průměrné výnosy jsou dlouhodobým problémem tuzemské vinné produkce. Například v sousedním Německu je výnos hroznů dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší než u nás. O ostatních, jižněji situovaných vinařských zemích, jsou rozdíly ještě patrnější,“ říká prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.

Dalšími aspekty je omezená rozloha ČR a její hospodářské půdy i vysoké náklady na výsadbu vinic. Výsadba nových vinic navíc od roku 2016 podléhá regulaci EU. Každý rok je určena maximální kvóta uvedená v hektarech, která se rovná 1 % ze stávající rozlohy vinic.

Použité zdroje:

1.      Registr vinic Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
2.      PIWI International
3.     Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno, ročník 2021

Více informací o Vinařské unii ČR:

Vinařská unie ČR, dříve známá jako Českomoravský svaz vinařských podniků, sdružuje nejvýznamnější tuzemská vinařství. Jejím cílem je podporovat rozvoj vinařské a vinohradnické kultury v České republice, napomáhat spolupráci mezi významnými vinaři, poskytovat profesní know-how a přiblížit fungování a prostředí výroby a distribuce českých a moravských vín široké veřejnosti. Vinařská unie v současné době zastupuje téměř třicet společností, které se dohromady podílejí na tuzemské produkci vína více než ze čtyřiceti procent a které přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách i na Moravě.

Kontakt: Michaela Vrbová, vrbova@peprconsulting.cz, www.vinarskaunie.cz