Zápis Kladrub na seznam UNESCO byl před rokem velké překvapení

Výběr informací o Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, který byl 6. července 2019 zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO:

- Zápis nejstaršího velkého hřebčína na světě na prestižní seznam byl před rokem velké překvapení, představitelé Kladrub s ním přes před zasedáním UNESCO v ázerbájdžánském Baku příliš nepočítali. "Předpokládali jsme, že letos se o nás hlasovat nebude," řekl v reakci na rozhodnutí ředitel hřebčína Jiří Machek. Krátce před východočeským hřebčínem na stejném zasedání světové organizace uspěla jiná nominace z ČR, a to Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na česko-německém pomezí.

- O zapsání krajiny na seznam usilovala ČR přes deset let. Spolu s rozhodnutím zařadit Kladruby mezi nejvýznamnější světové památky ovšem UNESCO stanovilo hřebčínu několik podmínek. Kvůli nim se mimo jiné stal kulturní památkou Kladrubský náhon. Začaly i práce na rozšíření takzvané nárazníkové zóny, ochranného pásma o rozloze zhruba 260 hektarů. V ní třeba v budoucnu nesmí vyrůst výškové budovy. Hřebčín po Baku také musel přikročit k přípravě nového plánu správy celé památky.

- Hřebčín v Kladrubech je nejstarším zařízením svého druhu a rozsahu na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec. Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách bělouše využívali panovníci pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

- Původně v Kladrubech chovali španělsko-italské koně, ze kterých vyšlechtili starokladrubského koně. V 19. století zde byl zaveden i chov speciálních kočárových koní, populárních clevelandských hnědáků. Po vzniku Československa v roce 1918 se stádo starokladrubských koní ocitlo ve vážném ohrožení - už podruhé v historii. Poprvé, během sedmileté války (1756 až 1763), koně museli dokonce Kladruby opustit a na více než deset let se chov přestěhoval do Uher.

- Druhá rána přišla v roce 1918, kdy se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci. Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.

- Kmen vraníků naštěstí nezanikl úplně, velkou zásluhu o jeho obnovu měl František Bílek, který se jejich záchraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět, a to do stájí ve Slatiňanech, ze kterých o tři roky později vznikla Výzkumná stanice pro chov koní. Starokladrubský kůň se v hřebčíně chová do současnosti, vidět ho lze na soutěžích v klasické drezuře, soutěžích parkurových i barokního ježdění.

- Starokladrubský kůň vzniklý na základě španělské a staroitalské krve je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně - je jich zhruba pět stovek - v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.

- Areál se rozkládá na 1200 hektarech nedaleko Pardubic. Jeho srdce tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex se základním kmenovým stádem byl v roce 1995 prohlášen kulturní památkou, o sedm let později národní kulturní památkou. Aby byla šance na zápis na seznam UNESCO co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a od května 2016 je oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny.

- V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2015. Zakázku na opravu hřebčína ale provází podezření z korupce, už na jaře 2013 v instituci zasahovala policie. Loni v září královéhradecký krajský soud nepravomocně většinu z 22 obžalovaných osvobodil, vynesl jen tři peněžité tresty a jednu podmínku. Žalobce se odvolal, definitivní verdikt ještě nepadl.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info