Spotřeba drůbežího masa v ČR za deset let stoupla o 17,1 procenta

Spotřeba drůbežího masa v Česku loni proti roku 2010 vzrostla o 17,1 procenta na 28,7 kilogramu na osobu. Soběstačnost klesla z 85 procent na 65 procent. Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, největší vývoz směřoval na Slovensko. Celkem se loni v Česku chovalo 11,6 milionu kuřat na výkrm, 347.000 krůt, 768.000 kachen a 20.000 hus. Na společné tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Agrární komory ČR, Českomoravské drůbežářské unie a Státní veterinární správy.

Loni se do Česka dovezlo 109.723 tun drůbežího masa, meziročně o dvě procenta méně. Tři čtvrtiny připadaly na kuřecí maso, následovaly krůtí maso (15 procent), kachní a husí maso (zhruba desetina). Pokud jde o jednotlivé země, téměř tři pětiny drůbežího masa bylo do Česka dovezeno z Polska. Následovaly Německo (11 procent), Maďarsko (deset procent) a Slovensko (šest procent).

Vývoz drůbežího masa z ČR loni meziročně klesl zhruba o pětinu na 17.790 tun. Na kuřecí maso připadalo 83 procent, kachní a husí maso měly 15 procent, krůtí maso se na exportu podílelo dvěma procenty. Téměř polovina vývozu směřovala na Slovensko. Následovaly Německo (23 procent), Rakousko (11 procent) a Maďarsko (deset procent).

"Drůbež chovaná v Česku je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje zde celý chovatelsko-výrobní řetězec. Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování masa," řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Také drůbeží maso z ciziny podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda podléhá přísným kontrolám. "Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze. Je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů. Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeny datum trvanlivosti, informace o výrobci a jeho adresa, název výrobku a země původu," dodal Semerád.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info