Češi milují pivo a rádi ho ve velkém vaří. Podívejte se, kde všude jsou pivovary

České pivo je fenomén, který naši republiku proslavil po celém světě. To, že Češi pivo milují a vypijí ho ročně nejvíc ze všech národů, je notoricky známý fakt. Potvrzují to i různé pivní statistiky. Podle nich se se v Česku pivo nejen hojně pije, ale také vyrábí.

V absolutním množství vyrobeného zlatavého moku, tedy po pivovarnicku ve "výstavu", se tuzemské pivovary nemohou rovnat těm z větších zemí. V posledních letech se v celkové produkci Česko přetahuje o sedmé místo v Evropě spolu s Belgií. 

Podle nedávných analytických dat se však ukázalo, že v celkové produkci piva Češi porážejí zbytek Evropy. Za tímto úspěchem stojí nejen největší tuzemské pivovary, ale i mnoho středních a malých. V České republice jich celkem působí téměř 500.

Dva pivovary v jedné ulici

Skoro v každém českém městě či obci dnes funguje alespoň jeden pivovar. Například v Lounech působí dokonce dva malé pivovary (ZLoun a Lounský Žejdlík) v jedné ulici.

V Českých Budějovích vedle sebe fungují dva průmyslové pivovary - světoznámý Budvar a menší Samson.

Kolem města Plzně, působišti asi nejznámnějšího českého pivovaru Prazdroj, je naopak dalších pivovarů méně.

Vaří se pivo i ve vašem městě? Prohlédněte si naši mapku s výběrem desítek pivovarů: 

Zubaté pivo z Bruntálu

Módní vlna, projev lokálního patriotismu i legenda v cimrmanovském duchu. Dnes již kultovní seriál Comeback vypustil do světa absurdní fórky na adresu Bruntálu, které zde padly na úrodnou půdu.

Zrodil se symbol drsného kraje – Zubatá žába, který již není jen na samolepkách a plackách. Novodobý symbol Bruntálu si už několik let žije vlastním životem. Dostal se i na pivní etiketu.

Pivo Zubatá žába původně vzniklo a vařili ho v pivovaru ve středních Čechách, od roku 2018 je ale skutečně bruntálské. Vaří jej bruntálský pivovar Hasič.

Kamarádi nechtěli europivo. Tak si vaří vlastní

Kamarádí se léta, někteří už od dětství, jezdívali společně s rodinami na výlety, dělali akce pro děti… a měli k tomu rádi chmelový mok. Poctivý, ne nápoje zvané „europiva“.

Luboš, ajťák, Honza, bezpečnostní technik a metrolog, Pepa, stavební expert, Láďa, elektro-specialista, Pavel, obchodní zástupce, Petr, architekt, Aleš, hasič a hospodský, Martin, technik v telekomunikacích a sládek. Takové je jádro Partičky z Heřmanic, která založila vlastní pivovar.

Vhodné zázemí – či spíše podzemí – našli ve zdejší hospodě Beseda provozované Alešem. „Chodívali tam už naši otcové. No, a my jsme vyčistili a dali do kupy sklep, kde je varna i tanky. Od nich vedou hadice přímo do výčepu,“ popisuje Luboš s tím, že podíl na vzniku pivovárku mělo i daleko více místních kamarádů.

Vybudován ho měli za půl roku… ale po půldruhého roku trvajících legislativních peripetiích.

Od roku 2016 Heřmanický pivovar bez chemie, bez pasterizace a bez filtrace, z vody z kružberské přehrady, ječného sladu z Přerova, chmele ze Žatce a pivovarských kvasnic, vyrábí jedenáctku světlou i tmavou, dvanáctku, polotmavou třináctku a speciál zvaný Citra.

Autor: Lukáš Fridrich, Redakce