Mýty o chovech hospodářských zvířat

V souvislosti s omezováním dopadů klimatické změny se v poslední době množí návrhy opatření, která se týkají chovů hospodářských zvířat, především pak snah tyto chovy omezit. Komora veterinárních lékařů ČR (KVL ČR) jakožto profesní a profesionální sdružení osob, které jsou s hospodářskými zvířaty v každodenním styku, považuje proto za důležité uvést některé z argumentů namířeným proti chovům hospodářských zvířat na pravou míru.

Prvním z nich je chov skotu a hospodářských zvířat obecně jako producentů metanu, který přispívá k oteplování planety, jak konstatoval i letošní Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), celkem 14,5 procenty, často se ale zmiňují i čísla mnohem vyšší. Celá řada výzkumných a vědeckých prací ale dospěla k závěrům, že tento podíl je nadhodnocen, nevychází z verifikovaných údajů a především nebere v úvahu pozitivní přínosy býložravců na stav životního prostředí, například produkci statkových hnojiv, která představují při aplikaci do půdy žádoucí organickou hmotu a přispívají tak k omezení rizik sucha, povodní a vodní eroze.

Hospodářská zvířata jsou také údajně velkým spotřebitelem vody a veřejnost je opakovaně informována například o tom, že k výrobě kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 000 litrů vody. KVL ČR nehodlá toto číslo zpochybňovat, podotýká ale, že voda potřebná k produkci masa, ale i jakékoli jiné potraviny, se z životního prostředí neztrácí, ale opětně se do něj vrací, takže spotřeba vody nutná pro produkci masa vodní bilanci planety nijak neovlivňuje.

Mýty je přitom zatížen i samotný chov hospodářských zvířat. Jedním z nich je údajné týrání zvířat na základě záběrů telat uzavřených v boxech na mléčných farmách po celé EU. Ve skutečnosti se ale uvedené boxy používají ze zcela opačného důvodu a představují prevenci proti šíření nemocí mezi mladými zvířaty i ochranu slabších kusů proti silnějším. Podle statistik v minulosti uhynulo v hromadných teletnících na chřipku nebo průjmové onemocnění až 40 procent telat, dnes jde o jednotky kusů ve velkých stádech – právě díky používání uzavřených boxů. Jejich využití a vliv na animal welfare – dobré životní podmínky zvířat – je výsledkem odborných a stále probíhajících diskusí na téma pohody zvířat.

Kontrola dobrých životních podmínek hospodářských zvířat patří mezi významné činnosti veterinárního dozoru a sama KVL ČR aktivně usiluje o jejich dodržování. Je to ale i v zájmu chovatelů, neboť dobře živená hospodářská zvířata chovaná v odpovídajících podmínkách s minimem rizik nemocí pro ně představují vyšší ekonomický přínos, takže v zájmu chovatelů ani veterinářů není hospodářská zvířata týrat. Lidské selhání sice nelze nikdy stoprocentně vyloučit, není ale ani spravedlivé, ani správné, pohlížet na chovatele zvířat jako na škůdce planety a životního prostředí. Je tomu právě naopak.

Josef Duben