Boj s kůrovcem? Zatočit s ním bude muset hlavně sama příroda, říká odborník

O tom, co se děje v lesích, informují nyní samosprávy obcí a veřejnost zaměstnanci Lesů ČR v rámci kampaně Lesy pro budoucnost. V úterý v rámci kampaně zavítali do Českého Krumlova. Setkali se se starosty obcí, poté s veřejností, ale zájemců z jejích řad přišlo jako šafránu. Hlavním tématem byl masový rozvoj kůrovce a druhové složení lesů pro budoucnost.

„Lesní porosty nyní ovlivňují klimatické změny, tedy oteplení,“ řekl Jiří Polák, který setkání uváděl. „Roli hrají dlouhá období nadprůměrných teplot, a to i v neobvyklých obdobích, jiný průběh mají i srážky, které jsou většinou přívalové.A porosty trpí suchem.“

„Loni kůrovcová kalamita postihla i jižní Čechy,“ řekl Radek Pomije z krajského ředitelství Lesů ČR. „Zejména Vodňansko. Také oblast Hluboké a severní část Českokrumlovska.“

„Loni v srpnu a září jsme měli 22 tisíc kubíků zpracovaného kůrovcového dřeva v Lesní správě Český Krumlov a Vyšší Brod, letos jsme zatím na 18 tisících kubíků. Do kalamitní kůrovcové zóny se letos na Krumlovsku dostává oblast Jaronína, Brložska.“

Lapače a sítě

Lesníci s kůrovcem bojují mnoha způsoby. Na likvidaci tohoto brouka využívají například lapače; insekticidní sítě, kterými obalí hromady vytěženého dřeva; trojnožky z otrávených lapáků, trinet – to je kovová konstrukce potažená insekticidní sítí, či klasické lapáky v podobě poražených kmenů, které pak asanují. Lesy ČR také podporují výzkum zaměřený na napadení stromů lýkožroutem.

Kvůli nepružné legislativě a nedostatku zpracovatelských kapacit však v některých lokalitách napadené dřevo nestíhají zlikvidovat.

Současně také musí vzniklé holiny zalesňovat. A po kůrovcové kalamitě bude zalesňování náročné. „Volíme vícedruhové směsi sazenic, nicméně smrku se nevzdáváme,“ informoval Radek Pomije. „Smrk nadále zalesňujeme, ale jeho podíl v porostech snižujeme. Smrk totiž, kromě toho, že poskytuje kvalitní žádané dřevo, má určité výhody. Například při přísušku si dokáže po dešti sáhnout pro vodu u povrchu.“

Jisté je jedno – s kůrovcem si postupem času poradí sama příroda. „Věřím, že nám pomůže příroda,“ souhlasí Radek Pomije. „My můžeme rozvoj kůrovce určitým způsobem omezovat, ale dokud nám příroda nepomůže, jsme na něj krátcí. V každém případě o lesy nepřijdeme, les tu bude vždy, i když bude vypadat jinak než dřív. Budou to lesy smíšené, některé plochy zpočátku obsadí břízy či osiky, které půdu zpevní a ochrání, ale časem tam přibudou i další stromy. Využijme tedy maximum toho, co nabízí příroda. Řešit budeme muset ale i ochranu lesa před okusem zvěří.“

Autor: Zuzana Kyselová