Letní aktualizace Kůrovcové mapy zveřejněna

Ze satelitních dat PlanetScope pořízených převážně v období druhé poloviny července 2019 byla aktualizována Kůrovcová mapa. Ta detekuje těžby ve smrkových porostech za období mezi koncem září 2018 až červencem 2019 a mrtvé (suché) stromy detekované k datu pořízení snímků.

Proti předchozímu vyhodnocení ze září 2018 již nebyl použit parametr výšky SM nad 12 m, jelikož kůrovci zejména v kalamitních lokalitách napadají i mladší porosty. Výsledky byly validovány na 5 lokalitách ke konci srpna 2019 s těmito závěry:

  • Detekci těžeb lze považovat za převážně spolehlivou.
  • Detekce souší má spolehlivost nižší, ale i přesto představuje takto dostupná informace pomoc pro provozní využití. Chybovost je dána obtížným detekováním smrku ve směsi dřevin a také rychlým usycháním dalších stromů, které mohly být v době snímkování ještě zelené. V několika případech byly jako souše prezentovány plošné vývraty, hromady klestu, chybně určená dřevina a další.
  • Pozitivní zprávou o postupu zpracování kalamity je skutečnost, že při validaci v terénu, která probíhala cca 1 měsíc po pořízení dat, byly již detekované souše (většinou ještě aktivní) často zpracovány (čerstvá těžba).
  • Prostorová geografická přesnost vyhodnocení souší a přírůstků těžeb je dostatečná pro hodnocení možných rizik a trendů na regionální úrovni, ale není dostatečná pro detailní provozní evidenci.

Na základě této analýzy bylo detekováno:

  • ve všech jehličnatých porostech celkem 6 502 ha mrtvých (suchých) stromů k datu snímkování a 24 222 ha nových těžeb (mezi rozdílovým obdobím 10/2018-7/2019)
  • z toho v porostech se zastoupením SM 21 102 ha těžby a 5 360 ha mrtvých (suchých) stromů

Prohlédněte si porosty ve vašem okolí na www.kurovcovamapa.cz!

Nejvážnější situace je v ORP Jihlava, Třebíč, Dačice, Telč, Bruntál, Velké Meziříčí a Jindřichův Hradec.

Velmi důležitým parametrem pro provozní využití je rychlost zapracování dat. Zpracovatelé se budou i nadále snažit snížit časový rozdíl mezi pořízením satelitních snímků a zveřejněním analýzy na webu. Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že vyhodnocení probíhá přes území celé ČR s prostorovým rozlišením 3 m a technické i lidské kapacity zpracovatele jsou omezené. Další aktualizace proběhne ze zářijových dat s předpokládanou publikací během října 2019.

Satelitní mapy použité jako podklad vrstvy Kůrovcové mapy slouží pro lepší orientaci v terénu. Vzhledem k odlišnému datu pořízení nekorespondují s aktuální situaci v lesích.

Co zobrazuje aktuální Kůrovcová mapa?
  • - těžby ve smrkových porostech za období mezi koncem září 2018 až červencem 2019 (modře)
  • - mrtvé (suché) stromy v porostech se zastoupením SM, detekované k datu pořízení snímků (červeně)

Pozn:Pro malou část území především v Plzeňském kraji nebyla data z července k dispozici a byla použita data z konce června 2019.

Jak vzniká Kůrovcová mapa?

Vstupními daty pro kůrovcovou mapu jsou především satelitní data komerční společnosti Planet Labs Inc. Tato společnost pořizuje data ve 4 pásmech z oblasti viditelného a blízkého infračerveného spektra v rozlišení 3 m/pixel přes Českou republiku, a to s návratností každý den! ÚHÚL (potažmo MZe) jsou vůči tomuto poskytovateli vázáni licenční smlouvou a množství stažených dat za jeden rok je tímto limitováno.

Na začátku zpracování je stažení těchto dat za zvolené období, kdy cílem je získat data za celou ČR pořízení v co nejkratším časovém úseku (např. jeden týden, příp. měsíc). Největší úskalí mapování lesa z DPZ představuje oblačnost a postavení slunce (čím níž, tím větší stíny). Družicový systém Planet sice umožňuje pořízení snímku zvoleného území s denní návratností přesto bývá pořízení bezoblačných dat za celou ČR velký problém. Např. za období měsíce července 2019 nebylo možné z řady míst v ČR získat bezoblačný snímek ani z jednoho červencového dne, proto byly místy použity i snímky z června. K vytvoření obrazu (mozaiky) v rozsahu celé republiky je zapotřebí stáhnout stovky satelitních snímků. Zpracovatelé (SP DPZ ÚHÚL) musí každý snímek vyhodnotit a určit ze kterých se mozaika celé ČR bude skládat. Následuje ořezávání jednotlivých snímků, provedení atmosférických a topografických korekcí a jejich mozaikování do finální mozaiky ČR. Tento proces je velmi náročný jak po lidské, tak i po výpočetní stránce.

Tvorba, pokud možno co nejlépe bezoblačné mozaiky celé ČR v rozlišení 3 m je teprve prvním krokem pro tvorbu kůrovcové mapy. Následuje semi-automatická klasifikace obrazu s cílem vylišení mrtvých (suchých) a vytěžených porostů za použití dalších vstupů jako např.aktualizovaná maska rozlišení dřevin SM, BO, ostatních jehličnanů z družicových dat DPZ s 5m rozlišením, výšky porostů z dat leteckého snímkování, a další geografické analytické operace jako odmaskování předchozích těžeb apod. Poté ořezávání a spojení vektorových výstupů v databázovém prostředí, prostorové zhlazení a generalizace linií.

Nad takto vytvořeným první výstupem probíhá první vizuální kontrola a korekce v GIS prostředí . Následuje verifikace a manuální opravy. Vzhledem k potřebě zachovat co nejkratší časový rozdíl mezi pořízením a publikací těchto dat se jedná o rámcové nikoliv detailní okulární kontroly a opravy. Je potřeba mít na zřeteli, že se jedná o zpracování celé ČR nikoliv jedné „pilotní" oblasti.

Takto vytvořené data a doplňkové texty jsou následně importovány k poskytovateli těchto dat, který musí zabezpečit jejich publikaci prostřednictvím webových služeb. Velkou výhodou této mapy je, že pro odbornou i laickou veřejnost jsou veškeré výstupy publikovány zdarma.

 

Redakce 

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info